Tokijští kmotři

Ač k té myšlence název svádí, nejedná se v Kmotrech o mafii (a když, tak okrajově), ale o trojici východních „mudrců“, přesněji tedy tokijských bezdomovců, přičemž Jezule nenajdou v chlévě, nýbrž v odpadcích. Příběh je to převelice tklivý se zapeklitou motanicí zápletky, naštěstí se ale nesnaží podojit naše slzné váčky přes míru — je totiž protkaný cynickým a neuctivým humorem. Neuctivě se tvůrci chovají i ke vzhledu svých postaviček, jež na klasicky krásném anime pozadí tvoří skoro reálné panoptikum, jež se svým vzhledem rozhodně nesnaží zavděčit. Zpočátku jsem byl mírně rozpačitý, ale to se srovnalo a ve finále jsem příběh bezdomovce, homouše, utečence a nalezence musel zařadit mezi ty skvělé. (19.09.2011)

Příjemný příběh, animace Satoshi Kona je charakteristická, odlišná od klasické anime, ukazuje, že vše není krásné, že všichni nemají krásné velké oči a ženy nemusí mít pětky podprsenky:)) Podobně jako u Millenium actress, i tady jsem se skvěle pobavil i měl slzy na krajíčku. Každopádně 5* to jistí:) (12.11.2006)

Ak by bol tento príbeh hraný a natočený buď v Hollywoodskej, alebo ešte horšie, v nejakej európskej televíznej produkcii, bol by asi ťažko znesiteľný. Lenže japonská animovaná tvorba bude stále pre nás exotická, aj keď sa bude jednať o jednoduchý príbeh. Ich filmové postavy sa budú vždy chovať na naše pomery expresívne a budú používať trochu odlišný pohľad na svet. Skúsim si toto dielko pustiť po siedmych rokoch znova, najlepšie na Vianoce, veď zase bude v tv to isté. (16.07.2012)

Tokijští kmotří nebodují sice originalitou příběhu, ale jeho podáním, které je takové milé. Na to že se jedná o vánoční film jsou použity docela expresionistické výrazy. Dokonce i postavy filmu příliš období, o kterém vypráví, neodpovídají. Jsou to bezdomovci (dva muži a jedna mladá dívka, kteří se na ulici dostali vlastní vinou a třebaže se snaží vrátit se zpět do starých kolejí mají strach, že nebudou přijmuti - čemuž se nemůžeme divit) , jejichž nudný život se změní díky nalezenému miminku na skládce. Transvestit Hana se rozhodne, že se děťátka ujmou, protože je to určitě dar od boha, ale časem v něm začnou pomalu vrtat pochybnosti a rozhodne se, že najde jeho rodiče. Trojice bezdomovců se tak vydá na dobrodružnou cestu po zasněženém Tokiu, při kterém se jim změní doposavadní pohled na život a stane se nejeden zázrak. (11.12.2005)

Je to celkom dobrá animovaná komediálne ladená dráma. Má pomerne dobrý príbeh o trojici bezdomovcov, ktorí z rôznych dôvodov trávia svoj život na ulici, ale keď na štedrý deň nájdu v odpadkoch dieťa, ktorého sa jeho matka vzdala, rozhodnú sa urobiť všetko preto, aby ju našli. A tak sa vydávajú na cestu, počas ktorej prežívajú rôzne dobrodružstvá a navyše majú možnosť ovplyvniť aj svoje nešťastné životy. Spracovanie je celkom slušné, síce ma trochu mrzí, že si režisér, tvorca niekoľkých výnimočných filmov vybral práve takúto zápletku, ktorá prakticky ani neponúka výraznejší potenciál pre nezabudnuteľné dielo, ale aj tak to dopadlo celkom dobre. Všetky tri postavy sú dostatočne zaujímavé a hlavne medzi nimi skvelo funguje chémia, takže ten rodinný vzťah som im aj veril a ich spoločné scény sa mi páčili. Časom sa síce rozdelia, takže tento klad vypadáva, čo je škoda, ale zase väčší priestor dostáva samotný príbeh, ktorý ponúkne viacero zaujímavých situácií, navyše aj všetky tri postavy samostatne prežívajú rôzne zaujímavé situácie a dá sa s nimi lepšie zoznámiť a tak to celkom vynahradzuje. A tiež to má aj tú správnu vianočnú atmosféru, či už obdobím, ale hlavne hodnotami. A tak až na pár slabších chvíľ ma to prakticky celý čas bavilo. Sadlo mi to aj po stránke žánrov, je to očakávane vyrovnaná kombinácia komédie a drámy, pričom komédia má väčší priestor hlavne v prvej polovici a dráma zase v druhej. Čo sa týka postáv, celé hlavné trio mi prišlo úplne ideálne, ale najviac vyniká predsa len transsexuál, ktorý tomu dodáva humor, inak sa už jedná skôr o také epizódne postavy, takže tu nemám problém. Nesklame ani animácia, ktorá je možno trochu iná, než by som od filmu s podobnou zápletkou očakával, ale vzhľadom na tvorbu režiséra ma neprekvapuje a vyhovovala mi. Takže filmy ako Paprika alebo Perfect blue sú len predsa úplne iná úroveň, ale ani Tokyo godfathers určite nie je zlé, príjemné anime, ale skôr len na jedno pozretie. 65% (17.07.2014)