Má je pomsta

Silný film, v podstatě sociální drama, syrově reflektující bídný a zoufalý život lidí na okraji společnosti, vedoucí některé z nich k fatálnímu porušení norem a následné cestě k sebezáhubě. Tempo filmu je pozvolné, atmosféra dusivá, formální stránka brilantní, herci bravurní a konání pár jimi zahraných postav šokující a brutální, až se z toho mohou citlivým povahám zvedat žaludky. Na filmu mě nejvíce zaujal hlučivý a klustrofobický svět, ve kterém žije hluchoněmý Ryu. Ze svých osobních zkušeností můžu říct, že jeho podání ve filmu naprosto odpovídá realitě. 9/10 (03.12.2005)

Velice silný filmový zážitek o mladém hluchoněmém Ruyovi, který se snaží zachránit život své pomalu umírající sestře. Nemá cenu, abych příběh nějak zevrubně popisoval, když to za mě již udělal Lhurgoyf, takže jen napíši, čím mě tolik zaujal. Skvělá práce s kamerou dala vzniknout takovým záběrům, jako je například podvodní zabíraní padající cigarety a její následné odplutí po vodní hladině nebo celkem strašidelné záběry z výšky (především na hřišti). Nádherný byl i záběr schodů, který nemá cenu rozebírat, neboť ti kdo film neviděli, by si jej stejně těžko představovali. Ze začátku se může zdát, že to bude jen nějaké pochybné drama, ale ke konci nabírá film poněkud jiný směr. Mnohem akčnější a drsnější... může se i zdát, že se režisér vyžívá v krvi, o čemž by svědčila scéna, kdy si přímo pohrává z vodou a krví... vlastně se pokouší o takovou hru barev. Celkově film působí velice dobře, jednotlivé části na sebe dobře navazují, i když někdy může mít divák z děje celkem guláš. Herecké výkony jsou dobré a nezaostává ani hudební doprovod... 80% (02.12.2005)

„Pozor chlapče, máš to v tepně“ Oko za oko, zub za zub a svět bude brzy plný slepých a bezzubých. Sympathy for Mr. Vengeance není klasickým příběhem o pomstě typu Tony Scott a jeho Muž „všem usekám pazoury“ v ohni. Když uplynula hodina poklidně vyprávěného dramatu s nějakým tím vtípkem pro milovníky černého humoru, říkal jsem si, že už není co vyprávět, že už by to mohlo skončit. Nezajímalo mě, co bude dál, mlčenlivý hlavní hrdiny mi nepřilnul k srdci (nejspíš kvůli té zelené kštici)… jenže teprve druhá půle začíná řešit téma pomsty. Ukazuje, na jak vratkých morálních základech může podobná pomsta stát a nutí nás řešit dilema, kterému ze dvou „mstitelů“ přidělit sympatie. Nedokázal jsem se rozhodnout. Poselství je nabíledni: když už se mstíme, měli bychom k tomu mít pádný důvod a vědět, proč a komu se mstíme. Nad celým filmem pak visí zásadní otázka „Má vůbec smysl se mstít? Povede to k něčemu?“. Park-chan Wook nepovažuje vysvětlivky pro zmatené diváky za nezbytné a asi vám chvíli potrvá, než zjistíte, kdo je kdo a kdo sleduje jaký cíl. Stále nicméně jde o nejpřímočařejší z dílů „vengeance trilogy“, svým způsobem hodně komorní, což se projevuje i na střídmém, leč brilantně promyšleném pojetí vizuální stránky. Park má dar vyprávět obrazy, které vystihují podstatu věcí do jejich nejhlubšího nitra. K nejúžasnějším patří výstup „stínů“ do schodů, na ten jen tak nezapomenu a ve svém žebříčku originálních vizuálních nápadů jej řadím hned za komiksové oči z Tatiho grotesky Můj strýček. Sympathy for Mr. Vengeance není jen dalším z nekonečné řady snímků o životě jako sérii nešťastných událostí, o životě ve světě, kde vaše volání o pomoc stejně nikdo neuslyší (v lepším případě proto, že slyšet nemůže, v horším proto, že slyšet nechce). Je zároveň důkazem progresivnosti „novovlnové“ jihokorejské kinematografie. Důkazem progresivnosti, která nespočívá jenom v neotřelém formálním přístupu, množství sprostých slov a brutálního násilí. Tohle všechno Mr. Vengeance sice má, ale navíc z toho dokáže vymáčknout pořádně silný příběh, jenž ve vás bude doznívat ještě pár minut po doběhnutí titulků. 85% Zajímavé komentáře: Marius, wipeout, silent cut (21.12.2007)

SPOILERY! Zelenovlasý hluchonemý Ryu je zúfalý. Jeho sestra životne potrebuje transplantáciu obličky, ktorá ale nie je dostupná. Ryu sa tak rozhodne zájsť za čiernymi obchodníkmi s orgánmi a výmenou za svoju obličku a 10 000 000 wonov má dostať vytúžený orgán pre svoju sestru. Keď ale obchodníci nedodržia svoju časť dohody, a náhle začne byť v nemocnici oblička dostupná, Ryu už nemá potrebné peniaze na transplantáciu. A tak sa so svojim dievčaťom dohodnú, že unesú dcéru bohatého zamestnávateľa, ktorý prednedávnom Rya vyhodil z práce a budú po ňom požadovať potrebné peniaze. Čo sa ale stane, keď malé dievčatko nešťastne zomrie? Majú obaja právo na pomstu? Má naň právo podvedený Ryu, i zronený otec dievčatka Dong-jin, ktorý začne po únoscovi pátrať na vlastnú pásť? Táto snímka (s americkým názvom Sympathy for Mr. Vengeance) je krutou sondou do Kórejských najnižších sociálnych vrstiev, zlých životných, zdravotných i pracovných podmienkach a z toho vyplývajúcej kriminality i terorizmu. Film je (podobne ako Oldboy) plný surovej brutality i šokových momentov. Je originálne natočený, ako z pohľadu hluchonemého Rya, kde sú scény takmer bez dialógov a často až hypnoticky tiché. Napriek tomu má dej svoj spád a nedovolí vám nudiť sa. Odporúčam. (15.07.2004)

Zničující sled bezvýsledné krutosti a násilí, který na náladě zrovna dvakrát nepřidá. Ačkoli podobné filmy chovám celkem v oblibě, tento mě moc neoslovil. Film mi přišel ne příliš dobře natočený - nesedla mi kamera, herci ani překomplikovaný scénář, jako by všechno neslo jakýsi nevalný punc jisté amatéřiny. Za mě slabé 3 hvězdy, Park Chan-wook je podle všeho prostě magor. (30.11.2013)