Má je pomsta

Velkolepé i když chvílemi komorní drama, které se ze začátku nezdá takové jaké ve skutečnosti je. Pan režisér totiž dokázal natočit film s takovou grácií až mi nad tím nechával rozum stát. Například z ironicky vtipných scén se v tu ránu stane jedna z nejvážnějších scén ve filmu. Celkově je film velice chameleonovitý a chvílemi až neuvěřitelně rozsáhlý a zaručeně dokáže zaujmout. Každá postavička ve filmu má svoje ego, svojí přímočarost za kterou si stojí a svůj cíl, kterého nechce upustit a právě proto dokáže diváka tak dostat. Na konec z toho vyleze velice povedená odplata, která se do paměti s radostí zaryje. --- Jeden chlápek si myslel, že má dvě hlavy. - Dvě hlavy? - Jó, dvě. Blbý bylo že dost trpěl na migrény. Takže s dvěma hlavama měl migrénu skoro pořád. A víš co nakonec udělal? Jednu z těch hlav si ustřelil. - Levou nebo pravou? (21.07.2007)

SPOILERY! Zelenovlasý hluchonemý Ryu je zúfalý. Jeho sestra životne potrebuje transplantáciu obličky, ktorá ale nie je dostupná. Ryu sa tak rozhodne zájsť za čiernymi obchodníkmi s orgánmi a výmenou za svoju obličku a 10 000 000 wonov má dostať vytúžený orgán pre svoju sestru. Keď ale obchodníci nedodržia svoju časť dohody, a náhle začne byť v nemocnici oblička dostupná, Ryu už nemá potrebné peniaze na transplantáciu. A tak sa so svojim dievčaťom dohodnú, že unesú dcéru bohatého zamestnávateľa, ktorý prednedávnom Rya vyhodil z práce a budú po ňom požadovať potrebné peniaze. Čo sa ale stane, keď malé dievčatko nešťastne zomrie? Majú obaja právo na pomstu? Má naň právo podvedený Ryu, i zronený otec dievčatka Dong-jin, ktorý začne po únoscovi pátrať na vlastnú pásť? Táto snímka (s americkým názvom Sympathy for Mr. Vengeance) je krutou sondou do Kórejských najnižších sociálnych vrstiev, zlých životných, zdravotných i pracovných podmienkach a z toho vyplývajúcej kriminality i terorizmu. Film je (podobne ako Oldboy) plný surovej brutality i šokových momentov. Je originálne natočený, ako z pohľadu hluchonemého Rya, kde sú scény takmer bez dialógov a často až hypnoticky tiché. Napriek tomu má dej svoj spád a nedovolí vám nudiť sa. Odporúčam. (15.07.2004)

Ách Jo! Od režiséra mi sedla pouze Žízeň, ostatní filmy jsou tempem strašně pomalé,nezáživné a nudné a tohle je jeden z případů.. Vydržel jsem Hodinu ! Musím říct, že první Hodina filmu bylo to nejhorší, co jsem kdy viděl! Nesympatické Postavy, Nudný, nezajímavý děj, nic neříkající dialogy, žádná akce, napětí NIC! Znáte ten pocit, když ležíte v posteli a převracíte se ze strany na stranu, nevíte co máte dělat, protože to, co hraje na vaší obrazovce je nekoukatelné ? Takhle jsem se cítil ! Druhou hodinu bych už nezvládl.. (20.02.2013)

Korejská filmová syrovost a strohost je přesně můj šálek filmového čaje, no a v Parkově opusu Boksuneun naui geot jsem si jich užil vrchovatě. Úvodní film jeho "trilogie pomsty" je podle mě z celé trilogie nejpůsobivější. Je introvertní, těžkomyslný, artový i realistický, a hlavně je nelaskavý a nemilosrdný; žádný velký sentiment a patos, žádný velký soucit s postavami, žádný happyend, ani dílčí. A tak to mám rád, život totiž není žádná sranda. Silné scény: Továrna, příběh propuštěného svářeče, scéna z výtahu, celý závěr... vlastně celý film. "Já vím, že nejsi špatný kluk, ale snad chápeš, proč tě musím zabít..." (23.04.2014)

Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. A v tomto filmu si jednotlivé ústřední postavy užijí zoufalství z bezmocnosti do sytosti. A právě jeden zoufalý čin roztočí kolotoč násilí a pomst. Film je rovněž velmi silně kritický k poměrům v jihokorejské "demokratické" společnosti, kdy lidem z nejnižších sociálních vrstev nezbývá nic jiného než se uchýlit na cestu zločinu, protože je to jediná zbývající možnost k přežití. (18.03.2006)