Interstella 5555: The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem

Hudba dua Daft Punk je sice house, ale je značně zabarvená zvuky osmdesátých let, což z jejich alb činí vskutku originální počiny. Po albu Homerwork, přišel projekt Discovery. Eighties motivů přibylo a tvůrcům tohoto anime se podařilo mnohem více, než jen doprovodit jejich nápadný hudební styl. I film je totiž 80´s retro. Vše nakreslené má silnou patinu éry, kdy hudbě dominovaly ranné syntetizátory a módě šílené účesy a ještě šílenější oblečení. Mimochodem režisér se asi minul povoláním, možná měl spíše zvolit spíše dráhu módního návrháře. Těch vytříbených kostýmů, ale nejen ty. Dokonce i vesmír je ala 80´s, plný modrých, žlutých a růžových barev. Anime, nejen, že hudbu doplňuje, ale v pár chvílích, kdy hudební tah polevuje, je hlavním zdrojem zábavy. Zatímco co hudba kvalitativně kolísá, animace sype z rukávu originální nápady s razancí houseových beatů. Jedná se o opravdu originální počin. (19.05.2008)

Nejdříve připomenu děj: hudebníci z jiné planety jsou unešeni šílencem ze země, preměněni na lidi a nuceni hrát pro lidi. Šílenec za to získává zlaté desky, později chtejí utéct, při útěku zjistí že to šílenec dělá již mnoho staletí. V jeho sídle ho zničí a odhalí minulost. Později je chytí policie, lidi se dozvědí pravdu, následuje přemena na modré mimozemšťany a cesta zpátky. To vše je celkem zdařile animované. Jediné, co mi na tom hodně vadilo, byla hudba. Místy silně monotónní, tento žánr sem poslouchal poprvé a doufám že naposled. Pokud by film doprovázela libovolná jiná kapela asi by získal mnohem více hvězdiček. Jinak to byl celkem zajímavý nápad udělat film beze slov :-) (19.05.2008)

Tohle je prostě nářez i návrat do dětských let zároveň. Pouštěl jsem to lidem, kteří nesnášejí mangy i lidem, kteří nesnášejí elektroniku a vytvořil jsem mnoho fanoušků obojího :D Je to originální, zábavné, nevinné, energické a dojemné. Jistě, scénář na Oscara není, ale mě to prostě vtáhlo tak, že jsem ani nedutal, tiše se tetelil blahem a mrkl až u závěrečných titulků. (18.01.2008)

Skupinu Daft Punk mám rád, ale majú už aj lepšie albumy ako Discovery, s ktorým je spätá Interstella, napríklad excelentný Random Access Memories, a toto ich skĺbenie elektronickej disco hudby z albumu Discovery s anime sa pri dĺžke cez jednu hodinu míňa účinku. Nápad vytvoriť jeden rozsiahly videoklip je síce pútavý, ale samotný príbeh z pera Daft Punku nie je vôbec ničím zaujímavý. Jedná sa len o jednoduchú story o únose mimozemskej kapely z jednej planéty a jej pretvorenie na populárnu kapelu na planéte inej. V jadre sa to síce snaží o kritiku fungovania hudobného biznisu, ale tá nie je nijako do hĺbky rozpracovaná. Zároveň hudba po väčšinu času nekorešponduje s dianím a tak sa vytráca aj súhra obrazu a zvuku. Samotná japonská animácia nie je vôbec ničím špeciálna a Japonci zvládli oveľa krajšie „nakreslené“ a rozhodne aj námetovo silnejšie anime filmy už pred 30 rokmi (viď napríklad Grave of the Fireflies, Akira atď.). Tým pádom táto dosť strohá animácia nemá v „novom miléniu“ čím zaujať. Mať to maximálne do pol hodiny dostavil by sa zamýšľaný efekt, ale pri hodinovej dĺžke sa sledovanie tohto plytkého deja bez jediného slova stáva hlavne v druhej polovici už neskutočne ubíjajúce. Daft Punk si tým síce svojho času splnili svoj detský sen, čo im nemôžem zazlievať, ale faktom ostáva, že nie je absolútne žiaden dôvod počúvať ich hudbu práve v takejto „celovečernej“ podobe, na to Vám plne vystačí aj album. A odmietam tento „film“ adorovať len kvôli hudbe Daft Punku, pre ňu sú určené iné média. (14.03.2014)

Daft Punk patří mezi nejosobitější elektrokouzelníky současnosti. Prakticky na co sáhnou, to má punc originality. Interstella je hodinový anime videoklip k pásmu písní z jejich alba Discovery. I přesto, že nemá žádné dialogy (pomineme-li úvodní proslov) jsme svědky krásného sci-fi příběhu s mnoha dojímavými momenty a zajímavými nápady. (14.02.2012)