Bean: Najväčšia filmová katastrofa

Podtitul tohto snímku - "Najväčšia filmová katastrofa" nie je ďaleko od holej skutočnosti. Nikdy som nemal rád idiotsky pantomimický herecký prejav Rowana Atkinsona. Ale v jeho krátkych seriálových epizódach s Mr.Beanom to bolo ešte znesiteľné. No v celovečernej komédii to je utrpenie. V jednej z hlavných úloh sa tu tiež objavil ďalší polodement - Peter MacNicol. Jeden trapnejší ako druhý. Hrozný film. * (10.02.2008)

Mr. Bean a stříbrné plátno si zrovna dvakrát nepotykali. Jeho zábavné, několika minutové televizní skeče zůstanou vždy mnohem zábavnější a zachovány v celistvějším tvaru, než poněkud rozbředlá Beanova anabáze do zámoří. V L:A: se sice zažije také nějaká legrace, ale mně přišla hodně vynucená a téměř vůbec nevyplynula ze situace, ale náš popleta s šílenými škleby si musel svoje scénky do děje vsunovat, a to nebylo ono. Dokonce si dovoluji tvrdit, že Peter MacNicol byl natolik dobrý, že váznoucí legraci obstarával rovněž v hojném měřítku a hlavně přirozenější cestou, než to bylo u Rowana Atkinsona. Pobavil jsem se, to ano, ale na televizní obrazovce to Beanovi šlapalo fakt lépe. Tady vlastně většinu svých televizních scének propašoval do filmu, a ještě tak nějak polovičatě. Hodně průměrná záležitost. 50% (17.12.2011)

"Ani Marťani, které vyhostili z Marsu za to, že vypadají divně, nejsou tak divní jako on." Tak to záleží na úhlu pohledu. Například mě Mr. Bean připadá jako úplně normální fazole, která se už ve Spojeném Království nařádila dost a tak se vydala do USA. Samozřejmě s oholeným jazykem, skateboardem, nabroušenou tužkou, defibrilátorem a ostře nabitými prsty, jak se na doktora umění sluší a patří. O tom, že se tento tah zdařil, nehodlám polemizovat, neboť v týdnu při premiéře jsem se na něj třikrát nedostal do vyprodaného kina. A když se mi to po týdnu konečně podařilo, tak musím konstatovat, že za vynaložené úsilí to sice nestálo, ale několik upřímných smíchů jsem ze sebe dokázal vypotit. (07.02.2017)

Britský humor importovaný do USA a to ještě do celovečerního filmu. Kupodivu to také funguje i když hlavní síla opět tkví v jednotlivých scénkách... Atkinsonovi skvěle sekunduje unavený MacNicol s energickou Pamelou Rheed coby jeho trpělivou manželkou (než pohár přetekl) :-). Pokud bych měl srovnávat třeba s Johny Englishem, tak expert na Whistlerovu matku je rozhodně lepší. Dávám troje slipy s baterkou . * * * (01.08.2014)

Vtipné scény tu jsou. Bean na velkém plátně nezapadl. Atkinsonův humor se však musel smířit s trapnou náhradou příběhu, která se snaží přiblížit Beanakomu vlastně? Vždyť se přece nejedná o žádný intelektuálnější humor typu Monty Pythonů. Bean je ve své seriálové podobě srozumitelný pro všechny. Jeho humor je založen na geniálních grimasách, na humoru až fyzickém, škodolibosti, nízkosti lidských pudů. Atkinson pro svou postavu nesahá nikam k filosofii. Pokud se jeho postavička dá považovat za nějakou společenskou kritiku, potom z hlediska těch nejprimitivnějších, nejzákladnějších lidských vlastností, které jsou srozumitelné pro každého – dítě i vystudovaného člověka. Proto nechápu, proč celovečerní film musel být orámován tak stupidním příběhem o americké rodině. Celou postavu Beana tak obklopuje naprosto nevhodné prostředí, které ho jako by zjednodušuje, ubírá mu na údernosti. Zobrazované americké prostředí je vyumělkované nejen po stránce charakterů, ale i designu. Všude odpudivá, křiklavá postmoderní architektura, která má k člověku tak daleko, jako Američani k pochopení britského pana Beana. (13.02.2006)