Kdysi dávno
Somewhere in Time
Somewhere in Time
Réžia:
Jeannot SzwarcScenár:
Richard MathesonKamera:
Isidore MankofskyHudba:
John BarryHrajú:
Christopher Reeve, Jane Seymour, Christopher Plummer, Teresa Wright, Bill Erwin, Jiří Voskovec, Susan French, Eddra Gale, William H. Macy, George Wendt (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Mladého spisovateľa Richarda Colliera /Christopher Reeve/ navštívi po premiére jeho hry staršia dáma, ktorá ho žiada, aby "sa vrátil späť". Mystifikovaný sa snaží zistiť, kto to je. Zistí, že ide o známu herečku zo začiatku 20.storočia - Elisu McKennovú. Richard je ňou stále viac a viac posadnutý. Samo-hypnózou sa mu podarí cestovať naspäť v čase, kde sa s ňou stretne. Zamilujú sa do seba, čo sa však nepáči jej manažérovi. Odolá ich láska všetkým prekážkam? Dokážu sa vysporiadať s problémom časovej diferencie? A dokáže Richard existovať v inej dobe, ako tej svojej? (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (32)
Na tohle si matně pamatuju z Novy z cca. roku 2000. Ne, že by mě to nadchlo, ale bylo na tom něco zajímavýho. Až teď, po letech, jsem zjistil, že hlavní představitelé jsou filmový Superman a Solitaire-Quinnová. Samozřejmě, že je to těžkej slaďák od začátku až do konce, a tomu je podřízený vše, včetně logiky (cestování časem pomocí sugesce mě rozsekalo). Žádný zázrak se nekoná. Ale i tak to překonává velkou část superpopulárních áčkových slaďáků vznikajících od poloviny 90. let. Plus hvězdička navíc za hudbu Johna Barryho. ()
Superman a Doktorka Quinnová v lásce napříč časem... Když jsem dokoukal anglofonní sedmdesátky, napadlo mě projít si systematicky osmdesátkové scifárny. Některé jsem neviděl 15, 20 let, některé nikdy. Kdysi dávno ale za to nestálo. Mladý dramatik se v roce 1980 zakouká do obrazu herečky z roku 1912 a rozhodne se vydat časem za ní. Jak? Inu prostě se hodně soustředí a za pomocí sugesce se mu to povede, což je asi nejpitomější cestování časem jaké jsem kdy viděl a jediné sci-fi ve filmu. Zbytek je těžkotonážní, kýčovitá červená knihovna padající někam na úroveň Danielle Steelové. Láska na celý život vzniklá za jedno odpoledne, nepřející manažer i na ruku zhášející lampičku (teda svíčku) před sexem dojde. 2* za sympatické herce a konec později vykradený v Titanicu, ale jinak pekelný kýč a děsivá nuda. ()
Romantická sci-fi ( fantasy ? ), ktorú z môjho pohľadu topí spôsob cestovania v čase. Naozaj uverí niekto, že sa dá silnou myšlienkou na miesto a čas v minulosti, preniesť do nej svoje telo? Wau! Ako romanca, však príde snímok ako silnejší a pre sentimentálne diváčky to môže byť naozaj TEN láskyplný príbeh. ()
Láska skrze čas. Divadelní autor je po oslavě nově uvedené hry navštíven neznámou starší dámou, která mu předá hodinky. Jeho následující tvůrčí krize ho zavede do majestátního hotelu v jehož útrobách najde historickou místnost s nejznámějšími osobnostmi, které hotel navštívili. Je uchvácen fotkou neznámé ženy, kterou brzy pozná jako dárkyni hodinek. Příjemný a pomalý milostný příběh, v kterém čas neovlivní velikost lásky, mezi dvěma lidmi. Dobře odvedená práce od první do poslední minuty, která však vedle tématu jen stěží měla větší potenciál. Kdo do teď neznal Rachmaninova, už na něj nezapomene. ()
Tenhle film jsem viděla už hodně dávno (určitě tak před deseti lety) a jenom jednou, přesto jsem si na něj z ničeho nic vzpomněla. Vyvolal ve mně tehdy vážně dojetí, Christopher Reeve a Jane Seymour utvořili dokonalý pár milenců rozdělených časem, možná mám selektivní paměť jen na hezké filmové zážitky, ale mně to přišlo jako krásný příběh, který nebyl ztráta času. ()
Reklama