Réžia:
Jitka NěmcováScenár:
Karel ŠiktancHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jan Dolanský, Klára Lidová, Jan Kratochvíl, Jana Vaculíková, Petra Janů, Jan Hartl, Jaroslav Achab Haidler, Petr Hapka, Josef Laufer, Milan ŠonkaObsahy(1)
Na venkovském panství očekávají návštěvu mladého krále. Zpupná hraběnka (J. Vaculíková) by ráda získala jeho srdce, proto touží mít šaty ušité z té nejkrásnější látky. Po dlouhém hledání najde zvláštní třpytivé hedvábí u tajemné Bílé báby (P. Janů). Ta ji však varuje. Hedvábí patří paní Bouři, a kdo si obleče šaty z něj ušité, bude proklet. Hraběnka si přesto látku vezme a šaty nechá ušít u vesnického krejčího (J. Hartl). Jeho dcera Anička (K. Lidová) neodolá a nádhernou róbu i závoj si tajně vyzkouší. V otevřených dveřích ji spatří mládenec Lukáš (J. Dolanský) a nemůže od ní odtrhnout oči. Najednou se však strhne vítr a dívka mu před očima zmizí i se závojem. Lukáš se rozhodne Aničku, na kterou nemůže zapomenout, najít stůj co stůj… (Česká televize)
(viac)Recenzie (27)
Karel Šiktanc je můj oblíbený básník, takže pohádka podle jeho námětu mě sice moc potěšila, ale výsledek bohužel nakonec působí spíš tak, že si tvůrci naběhli a přecenili své možnosti. Vím, že takový počin vůbec není lehká záležitost, fandila jsem mu a pokusu si vážím, ale toto prostě... moc nevyšlo. K Šiktancovým věcem by mi určitě daleko líp sedělo nějaké důstojné animovené zpracování, které dokáže s tím jeho obrovským nábojem poezie a metafor držek krok - uvolněněji rozvine všechno, co autor nabízí, celou věc sjednotí a přitom nechá prostor fantazii, interpretacím a dozvuku v duši. Téhle hrané pohádce se to (navzdory pokusům o poetické záběry v krásných exteriérech) moc nepodařilo. Ve výsledku je to pro mne něco jako vylévání vaničky i s dítětem. Ale hvězdičku navíc za kuráž, za hudbu a kameru tu klidně rozsvítím. ()
"Co to meleš, jehelníčku ?? Jaká zas bouře ??" No, Bouře přece !! ;) V pohádkovém příběhu Němcové - Ne tedy Boženy, ale Jitky !! Té, co se chlubí Felliniho peřím.. - na tuzemské žánrové poměry silně netypickém, v detailech velmi silném i ozvláštňujícím, jakkoli jde v důsledku o poměrně roztříštěný hybrid i dost naivní adaptaci Karla Šiktance.. ()
Krásná Hapkova hudba, mimochodem jeden z motivů je známá píseň "NA HOTELU V OLOMOUCI", tradiční Hapkovi harmonie. No jinak atmosféra pohádky je docela přitažlivá, ale příběh nic moc. Představitelka Aničky je samozřejmě krásná a půvabná, Standardně dobrý Dolanský, zato příšerná Petra Janů... A skvělý Hapka v roli tajemného starce s bubnem. Co tomu hodně uškodilo byl zvuk postsynchronů. Některé dialogy jsou ale opravdu hezky poeticky napsané... ()
Jedna hvězdička za Dolanského a za Hapkovu hudbu. Zbytek herců špatný. Ještě paní Bouře byla ucházející. Efekty levné, scénàř nudný a z celé poháky čiší televizní, levné zpracování. Na film se dalo dívat jen díky lokacím a Dolanskému. Jedinný přínos to mělo, že si herci zahráli. Všiml si někdo z Vás komentujících, že si Hapka šlape na jazyk a mluví jak debil? Že vyzdvihuhete jeho výkon. Je to geniální skladatel, v Obchodnících,jako jedinný, byl dost dobrý, ale tento film ještě více pohrbil. 25% ()
Tak nevím... Hezky se na to dívalo, hezky se poslouchala muzika, ale jinak...Mohl to být němý film, protože ty dialogy byly někdy zmatené a většinou zbytečné. Stávalo se, že jedna věta popřela větu která jí bezprostředně předcházela. A vysvobozování Aničky bylo okouzlující: Třikrát prásknu bičem a ož ji neuvidíš PRÁSK. Dvakrát prásknu bičem a už ji neuvidíš PRÁSK, Už jen jednou prásknu bičem a už ji nikdy nespatříš PRÁSK... a bylo to, zákonitě měla Anička zůstat strašákem, ale ono ne... strašák ukázal poraněnou ruku (pět minut po dvanácté) a bylo vysvobozeno... ()
Reklama