Andula vyhrála

Příběh jak vystřižený z Červené knihovny, ale film je docela zábavný. Navíc je dnes již historickým dokumentem o životě v oné době, mimo jiné třeba o tom, jaké účesy nosily tehdejší dívky. Bohužel z koupající se pětadvacetileté Ferbasové byly vidět jen kotníky a část lýtek. Věčná škoda, že půvaby této provorepublikové krasavice, tyto nesporné kulturní hodnoty, dnes nenávratně ztracené, nebyly filmovým uměním zdokumentovány ve větším rozsahu a zachovány pro budoucí generace. (22.09.2023)

Klasický starý film pro pamětníky, ve kterém bohatý starý mládenec Pavel Haken podlehne mladé (výjimečně drzé a prostořeké) dívence. S nadsázkou by se mohlo říct, že se jedná o českou předválečnou PRETTY WOMAN jen s tím rozdílem, že Andula (Věra Ferbasová) není společnice, ale pomocnou kuchařkou a Pavel Haken (Hugo Hass) má o nějaké to kilo víc než Richard Gere. Ve své době to musel být hodně dobrý film, dnes už jen tak nostalgická podívaná či experiment, jak lidé za první republiky žili. Tím myslím především trávení volného času na táboře a ty šílené plavky [1914. hodnocení, 68. komentář, 73%] (05.02.2020)

Dříve jsem se proti tomuto filmu tak trochu ošívala - kvůli hlavnímu hrdinovi, protože mi svým vzhledem nesedl k mému tehdy nepřekonatelnému žabci Věře Ferbasové. Postupem času jsem ale Hugo Haasovi přišla na chuť velmi. Co mu příroda nedala do fyzična, to mu dala do duševna. Jeho specifický druh humoru se tak projevil i v tomto filmu. Moc se mi zde líbila atmosféra prvorepublikového léta v přírodě, spolu se stanovým táborem (řekla bych, že tento symbol se v čs předválečném filmu objevil poprvé a naposledy) a organizovaným programem doprovázeným rozjívenými děvčaty. Kromě H. Haase a V. Ferbasové se zde objevili i mí další oblíbenci, tradičně věrni svému "filmovému naturelu" - Růžena Šlemrová jako matka Haase či Stanislav Neumann jako povedený bratr Andulčin. Ve filmu se mi také líbil závěr, kdy se Andula emancipuje a vychovává sama svá dvojčata - ovšem jen do chvíle, než její manžel zmoudří a poslušně se vrátí. Přítomnost dětí na plátně jsem ocenila taktéž, nebylo to v prvorepublikové filmové tvorbě moc obvyklé. Objevila-li se v ději zmínka o dítěti, buď to skončilo tou zmínkou, anebo jen několikasekundovým záběrem na dítě na konci filmu. Opravdu milá,letní, oddychová podívaná. (17.01.2008)

Nedoceněný film. Asi nejzábavnější a nejkvalitnější Haasův herecký výkon v jeho prvorepublikové filmové tvorbě. Haas je tady opravdovější, než v jakémkoli dřívějším filmu a jeho herectví tu na sebe strhává možná víc pozornosti, než vtipné hlášky a skvělé fóry, kterých je tu nepočítaně. Baví i tradičně zábavný Václav Trégl, který jde s Haasem vždy perfektně dohromady. Sestavu příjemně doplnili Saša Rašilov, Růžena Šlemrová a Stanislav Neumann. Diblíkovský typ Věry Ferbasové mi obecně není moc blízký, ale do tohoto příběhu se hodí a neumím si úplně představit herečku, která by tu k Haasovi sedla lépe. Bez Ferbasové by to byl hodně jiný film, který by dost možná tak dobře nefungoval. Pochopitelně bez Hugo Haase by ten film byl jen vzduch …strom …šiška. Co šiška… (06.01.2019)

Věra Ferbasová v jedné ze svých rolí ďiblíků, které mi byly odporné do té chvíle, než jsem pochopil, že dost prostých lidí ji mohlo mít rádo a považovat za "jinou" komediální herečku, než bylo tehdy běžnější. I když jsem to pochopil, tak se mi její styl hraní nikdy moc nelíbil. Nejlepší je asi až ve filmu "Drahé tety a já". (09.09.2010)