Andula vyhrála

Nádherná naivní komedie jak chudá holka ke štěstí přišla. A ta holka má své kouzlo. Je chytrá, inteligentní, vtipná. A nemá strach riskovat. Kdo obdivuje Věru Ferbasovou a Hugo Haase bude spokojen. Jejich komika je inteligentní, nestrojená. Vychutnáte si i vedlejší role elegantní Růženy Šlemrové a skvěle glosujícího Václava Trégla. Další námět pro dnešní divadla a hlavně.....pro nedělní odpoledne, na které se už léta těšívám :-)) (01.06.2010)

Podzim 1938. Houstnoucí atmosféra se dala krájet, tím spíš, že se pomalu schylovalo k tragédii jménem Mnichov. Strach a nejistota přepadaly také Hugo Haase, vystavovaného den co den sílícím vulgárním atakům budoucích kolaborantů z řad (nejen) pražských Němců. Pár měsíců předtím, během letních prázdnin, bylo ale ještě všechno jinak – režisér Cikán jej angažoval do jedné z hlavních rolí filmové komedie podle populárního bestselleru Olgy Scheinpflugové a zdálo se, že dny plné slunce, radosti a nakažlivého humoru nikdy neskončí. Haas, vyzbrojen pověstným sarkasmem, nemá čím zklamat ani tentokrát, snad také proto, že zdrojem jeho mimořádné tvůrčí geniality zůstával povznesený výraz nad sebou samým. Na stejné frekvenci jsou ostatně naladěni i všichni ostatní – sympatická Ferbasová, která mezitím dospěla v jednu z nejlepších komediálních hereček vůbec, nepostradatelný Trégl, Šlemrová, jejíž jiskřivá ironie báječně souzní s Haasovými postranními glosami, mladistvě vyhlížející Neumann i nenápadný Saša Rašilov. Tehdy asi ještě nikoho nenapadlo, že další film s populárním Židem Haasem už v Československu nikdy nevznikne. Doba se rychle měnila, v mnoha případech šlo o hodiny či minuty a na hrdinská gesta jaksi nezbyl čas. Haasova potupná a tichá emigrace v únoru následujícího roku byla zoufalým činem zoufalého člověka a pro český film znamenala jednu z nejbolestivějších ztrát. (04.10.2008)

„Tak abyste věděla, já s ním promluvím, a kdyby mě i 10x vyhodil…“ - „To je docela možné, co potom?“ - „No, já ještě nevím…tak bych vás třeba unes.“ - „Jé, vy byste mě unes?“ - „No ovšem, kolik vážíte?“ Pavel Haken je boháč, který díky falešným telefonátům prchá ze spárů slečen, nutí matce šlehačku, hraje sám se sebou šachy, vášnivě chytá ryb…u, pěstuje si směšný knír a nabízí ženám různé věci …třeba bobkový list! Haas je tu perfektní. Má navíc dobré spoluhráče, ať už věrného Trégla, noblesní Šlemrovou („Václave, odkliďte tady to smetí.“), prostořekého Neumanna…či chvílemi i zábavnou Ferbasovou (silnější momenty převládají). A nevím, co je ještě práce Scheinpflugové a naopak už Cikána s Haasem, ale ty vtipné, hravé dialogy je radost poslouchat. Škoda, že tempo kolísá a ke konci filmu trochu dochází dech. Přesto spokojenost a solidní 4* navrch. „Já to vemu rovnou od elektriky, doprava, doleva, rovně a už sem tady.“ - „A jako vždycky o půl hodiny později!“ - „Jako vždycky prosím ne…byly doby, že sem chodila až i o hodinu.“ (08.09.2019)

Tyhlety červené knihovny (to fakt psala Scheinpflugová?), do nichž nemohl Hugo Haas vnést nic ze svého smyslu pro humor a musel se tvářit, jak je nadšený z baculaté Ferbasové, když kolem něho běhala spousta holek daleko lepší postavičky, mne moc neberou. Tři hvězdy dávám za úvodní část, která má určité haasovské rysy i komiku, ale to odhalení strašné sázky, rok bez sebe a závěr v obchodě, to bylo čiré zoufalství. Navíc ten dívčí tábor v lese, začátky trampingu, to se sem moc nehodilo, i když se z toho snažili tvůrci vybruslit touhou po chatě mimo městský život. Od Ferbasové se mi líbila jediná scénka, ta, kde vypočítává, jak na táboře vaří, uklízí a myje nádobí a vedoucí jí řekne, ať si užívá prázdninový život. Navíc Andula skutečně se měla omluvit za ty zmatky, ale neudělá to ani jednou, a za blba je chlap. (02.10.2020)

Moc milá komedie, kde září jak Hugo Haas, tak i Věra Verbasová. Je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů, kde Ferbaska hraje, ikdyž člověk by mohl říct, že nějak extra velká herečka to nebyla. Ale tady byla milá. Samozřejmě hlavně bez Hugo Haase by tato komedie nebyla taková, jaká je. Stanislav Neumann se svým kajakem byl taky skvělý. A nutno dodat, že snad žádnému jinému páru v prvorepublikovém filmu jsem tak nepřála jako Pavlu Hakenovi a Andule Mráčkové. :) Milá dvojice. (20.03.2012)