Prameň života

Český snímek "Der Lebensborn - Pramen života" mě zaujal už na škole, kdy jsme si ho promítali v rámci nějaké výuky. Pravděpodobně to byla čeština, ale jistý si nejsem. Zaujal mě hlavně tématem, které jsem v té době ještě neznal. Silný námět s dobrými postavami ve filmu, který by si zasloužil více se dostat k divákům. (17.08.2017)

,,ZAPADÁ SLUNCE! ADOLF HITLER S NÁMI! PŘENESME TENTO ČISTÝ PLAMEN DO LŮNA SVATÉ PŘÍRODY. AŤ NIKDY NEUHASNE, NOVÉMU POČETÍ ŽEHNÁ NOVÉ SLUNCE.“.... /// Jako jedna z mnoha mohla dát ,,DAR VŮDCI“ na místě špatným pro život, ale dobrým pro vědu. Zajímavý nápady má ten Cieslar. Nemyslím jen samotnej příběh o esesáckých matracích. Líbí se mi totiž (hlavně) provedení. Poetika se mísí s epikou, o dramatický situace tu není nouze a fantastická je Vilma, chrlící spoustu ,,pravdivých“ replik, který možná smrdí pózou, ale vystihujou situaci. Ke světovosti filmu něco (spíš víc) chybí, ale moc bych si přál víc podobně odvážnejch filmařů v naší kinematografii! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Válí se nám doma řád ,,Krve a slunce“. 2.) Poláky mám nejradši na ledu. 3.) Chtěl bych se nechat od Vilmy Cibulkový poučit o nadčlověku (nebo snad radši vodpanit?...). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (09.11.2012)

Prvoplánově konstruovaný příběh, uplácaný z rekvizit židovství, árijství a panenství, po kterém navíc v tomto zpracování zůstala jen líbivá vnější skořápka s trapnou dutinkou. Přes hereckou snahu i pečlivou výpravu celkově s rozpaky 2-3*. (Díky Poloczkově jazykové kompetenci jedno z mála a poměrně důstojné užití variace slezského nářečí v české kinematografii.) (15.05.2012)

Mám problém s filmy Milana Cieslara. Pramen života je asi jediný, který nemá přehnané afektované a patetické scény, jak je to třeba u Krve zmizelého. Přesto to zavání falešnou romantikou a nevěrohodnými scénami. Téma jistě zajímavé, ale špatná režie ho sráží k zemi. Divím se Vladimíru Kornerovi, že dopustil svoje scénáře i v dalších snímcích Milana Cieslara takhle prznit. No jo, kdyby to měl v rukou třeba Karel Kachyňa nebo František Vláčil, pro které dříve Korner také psal scénáře, to by potom vypadalo jinak a bylo by to zajisté jiné kafe! Hodnotím i tak lépe, oproti pozdější nekoukatelné Cieslarově tvorbě. Chválím hlavně hudbu Jana Černého a obraz, který se v roce 2020 dočkal restaurování a Česká televize ho takhle odvysílala. (28.10.2020)

V hloubi Körnerových krutých, ledem ojíněných příběhů je cosi nekonečně smutného a vědoucího, z pradávných nedětských pohádek, co pamatuje přechody armád a světy dávno neexistujících národů. Téma šíleného projektu Lebensborn v člověku musí něco zaseknout. Vilma C. je tu skvělá, iluze, deziluze a zbytky soucitu se v její doktorce sváří snad podle momentální hladiny morfia v krvi. Okatá Grétka vypadá jako rodná sestra Keiry K. A love story je pořádně tragická. (18.01.2018)