Milý Frankie

Dear Frankie je oslovení, jímž začínají dopisy otce hluchému synovi, které ovšem píše matka, aby syna nezbavila snů a iluzí. Z násilníka udělala námořníka plavícího se modrými dálkami a ze syna hrdého fandu, který si plavbu otcovy lodi vlaječkuje na mapě přes celou stěnu, a nedomyslela, že jednou ... Laskavý film o lidech, kterým na sobě záleží, má něco z Lasse Hallstroma, podobnou poetiku a schopnost pohladit. (08.02.2006)

Vraťte se na chvíli do svých dětských let a vzpomínejte, na to, jak jste si hráli, chtěli být kosmonautem, pak zase pilotem nebo kapitánem lodi. Vzpomínejte, jak s vámi táta dělal všechny ty vylomeniny, nezkazil žádnou srandu, maminka se o vás pečlivě starala a vy tak prožili krásné dětství. Hlavní hrdina filmu, Frankie, toto však nezná. Před svým pravým otcem jsou spolu s matkou a babičkou na útěku již hodně dlouho. Díky jeho nepozornosti přišel malý Frankie o sluch.. Matka se mu snaží tátu nahradit pomocí dopisů, které si s Frankiem fiktivně píše a nechává svoje dítě věřit, že tatínek se plaví po všech světových oceánech, líčí mu dobrodružství, jenž zažívá a posílá mu poštovní známky s motivy lodí. Ale nic nemůže trvat věčně a časem přijde chvíle, kdy se bude muset s pravdou ven... (29.12.2005)

Jedna krasna a zaroven smutna drama s vonou romantiky. Citlivy pribeh hlucheho chlapca, ktory sniva o jednom - stretnut sa s vlastnym otcom; a matka (inak velmi presvedciva, prirodzena a jednoducha Emily Mortimer) spravi pre to vsetko - aj klamat a zahravat sa s chlapcovou doverou a laskou. Tento druh filmov nevyhladavam; ostal som velmi milo prekvapeny. (08.02.2009)

Hmm... milý a dojemný, ale ničím extra zvláštní snímek o mateřské lásce, řekla jsem si - ale pak - pááááni, ti mě dostali - a hned dvakrát! Poprvé, když vstoupil na scénu Gerard Butler a se skotsky chlapáckým šarmem jen tak zasmušile postával nebo rozpačitě objímal svého "synka" a podruhé skvělým a nečekaným koncem. (13.12.2009)

Velkou chybou slušně obsazeného i nasnímaného filmu je, že příběh je vlastně jednoduchá historka, která by se dala odvyprávět za méně než pět minut. I takové filmy můžou zaujmout, ale musí v nich být něco navíc, například zajímavý vývoj charakterů, novátorská kamera, nečekaný způsob vyprávění.... Nic z toho se ale nedostavilo, takže jsem měla pocit, že se dívam na vcelku kultivovanou televizní inscenaci, která mohla klidně být tak o 20 minut kratší. /24. 11. 12./ (24.11.2012)