Milý Frankie

Vraťte se na chvíli do svých dětských let a vzpomínejte, na to, jak jste si hráli, chtěli být kosmonautem, pak zase pilotem nebo kapitánem lodi. Vzpomínejte, jak s vámi táta dělal všechny ty vylomeniny, nezkazil žádnou srandu, maminka se o vás pečlivě starala a vy tak prožili krásné dětství. Hlavní hrdina filmu, Frankie, toto však nezná. Před svým pravým otcem jsou spolu s matkou a babičkou na útěku již hodně dlouho. Díky jeho nepozornosti přišel malý Frankie o sluch.. Matka se mu snaží tátu nahradit pomocí dopisů, které si s Frankiem fiktivně píše a nechává svoje dítě věřit, že tatínek se plaví po všech světových oceánech, líčí mu dobrodružství, jenž zažívá a posílá mu poštovní známky s motivy lodí. Ale nic nemůže trvat věčně a časem přijde chvíle, kdy se bude muset s pravdou ven... (29.12.2005)

Ale prečo nie, dám štyri hviezdy aj keď nie som žena, pre ktoré je vraj film určený. Príbeh sa po celý film vyvíja, postupne odhaľuje motivácie divákovi a na konci vytiahne veľké prekvapenie. To ma dostalo, a tak môže mať film aj dohru, ale iba v mysli diváka, čo je tiež sympatické, že neprichádza zbytočný sladký koniec. (29.12.2020)

Pribeh maleho chlapce, ktery je hluchy, nema otce a jeste se porad s mamou a babickou stehuji, protoze je pronasleduje manzel, od ktereho utekly. Chudak, zije v predstave, ze jeho otec je hrdina a namornik. Hodne smutny pribeh se zajimavymi scenami, reziser se neboji statickych scen i klidne po pul minute. Hodne pripominajici skutecny zivot, bez nejakych urychlovaku. A taky v roli maleho Frankieho se herec hodne blysknul. (26.10.2005)

Nevím, jak se ke mně dostal tento film. Fakt ne. Jednou jsem si totiž dělal pořádek v DVDčkách a najednou objevím placku s popisem "Dear Frankie." Ptám se mamky, ale ta neví, odkud je. Ptám se sestry, ale ta taky neví. Tak ho odkládám stranou s tím, že se na to někdy podívám. A dnes jsem si vzpomněl na tento "neznámý film". A po 100 minutách se musím k něčemu přiznat. Málem jsem brečel. Mě k tomuto stavu, (rozuměj, já jsem ještě u žádného filmu nebrečel, ale někdy jsem k tomu měl blízko), dovede jen strašně málo filmů. A právě tenhle byl jeden z těch, co se mnou pohnuly. Opravdu krásně natočený film o jednom (ne)tátovi, jednom hluchém chlapci a jeho starostlivé matce. Především konec, který jsem nečekal, (čtení dopisu v autobuse), se mi strašlivě líbil. Takže jedno je jasné, i když nevím, jak se ke mně toto DVD dostalo, tak si ho určitě znovu pustím. A pak znovu… (08.06.2009)

. „Zase se stěhujeme. Máma říká, že nastal čas.Taky sice říká, že už to bude naposledy, ale to tvrdí pokaždé.A babička zase říká, že pokud bude nějaké další... ... tak ji budeme muset zabalit do krabice.“ Matka je schovává před Frankiho násilnickým otcem, ale synovi nechává iluzi, že jeho táta je báječný. Na dopisy, které mu chlapec píše, odepisuje sama a nikdy nezapomene přidat do dopisu známku s obrázkem lodi. Jedna zpráva v novinách „Loď ACCRA připluje do přístavu“ a lži v dopisech jsou ohroženy, je potřeba někoho najít „cizince, který by mohl být Frankiemu tátou. Jenom na den. Na jediný den. Dokonce mu za to zaplatím.“ Citlivě natočený film o tom, že brát dítěti iluze je velmi obtížné, ale udržovat je, je mnohdy ještě obtížnější. (30.12.2005)