Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (237)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Nevím, jestli si diváci tohoto filmu uvědomují, jak je v dnešní klipové době obtížné natočit němou grotesku (tedy film BEZE SLOV) se stopáží celovečerního filmu, ale mně to přijde doslova jako malý zázrak. A nejenom to, že Tomáš Vorel sehnal na němý film peníze a zrealizoval projekt v našich končinách nevídaný (snad jen první půlka Krvavého románu by snesla srovnání, ve světové kinematografii máme analogií více, třeba maďarské Škyt či výborný Brooksův Silent Movie...), ale hlavně to, že se mu film na němou grotesku s tak dlouhou stopáží nerozpadá a celistvě drží pohromadě. Skřítek je filmová oslava Vorlova tvrdošíjného tvůrčího směřování (po spirále se vrací výběrem tématu zpět ke svým začátkům v intencích Pražské pětky), pocta zlaté éře němého filmu, ale hlavně oslava a pocta herectví - celá tíha úspěchu a neúspěchu leží na mimickém mistrovství Bolka Polívky a Evy Holubové ... a oni hrají, až mi to bere dech! Je radost sledovat jejich mimiku i proxemiku a ani ostatní herci nebyli typově obsazeni špatně - zvláště Jiří Macháček a Radomil Uhlíř mi sedí... Na rozdíl od některých dalších komentátorů mi nevadí ani hudba Migu 21 a neruší mě ani obsahová plochost snímku - v hravé grotesce pro radost tvůrců i diváku (jakási poetika Vorlova mateřského divadla Sklep) jsem dokonce objevil i řadu sociálně kritických apelů (je to trochu velkohubé srovnání, ale nebál bych se přirovnávat třeba k Chaplinově Moderní době) - úmornost práce v pokladně odlidštěného supermarketu či groteskně negroteskní výjevy z jatek, což přesahuje pouhou prvoplánovou kritiku měšťáctví, zakódovanou v obecné rovině filmu. A rozhodně jde o zajímavý výtvarný počin... Zajímavostí je, že původní ideu celovečerního Skřítka vnukl Vorlovi jeho mentor a učitel Václav Vorlíček! Skřítek je drsná groteska a patrně též, dle mého názoru, nejlepší Vorlův film! ()

C0r0ner 

všetky recenzie používateľa

Pár nápadů (+ námět a zpracování) dobrých, ale celkově to nedrží pohromadě, protože scénář byl tak na třicet minut. Nedá se tomu upřít obrovská invence a slušné vtipy, ale na celovečerák ani náhodou. Nabízí se přirovnání s Kung Fury, což je podobná blbost, která ale díky své perfektní stopáži nepřestane nudit. Skřítek ano. 60% ()

Reklama

Lennnnna 

všetky recenzie používateľa

Byla bych ráda, kdyby mi někdo tu skřítkovu nesmyslnou postavu vysvětlil, já bych veškerý scény s tímto stvořením nemilosrdně vystřihla. To co se mu klimbalo na zádech byl choroš??? Jinak jsem kupodivu celkem spokojená, taková groteska to je dost odvážný a nutno říct, že i riskatní projekt (a já osobně jsem byla vskutku nedůvěřivá), ale na to, že za celých 90 minut postavy vlastně ani nežblebtnou je to poměrně zábavný. Jen ty jatka, brrr!!!! ()

Damiel 

všetky recenzie používateľa

Díky stopáži mohou některé pasáže působit hlušeji, ale kdo by se dokázal řehtat hodinu a půl v kuse, že? Vynikajících gagů je tady dost, absence dialogů vůbec nevadí, protože výkony herců jsou skvělé (fyzická komika), ostatně jako vždy ve „sklepácké“ produkci. Užijete si i menší role (např. geniální Milan Šteindler). Jak jsem se Skřítka před zhlédnutím obával, tak mě potom velmi mile překvapil. ()

Master19 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle je hodně jiné i na SKLEPáky. Musím určitě pochválit odvahu, něco takového v dnešní době natočit a prezentovat bez uzardění jako plnohodnotný film, ale jak vidno jde to. A navíc se to povedlo! :-) Velice nápadné jsou dějové nedostatky, které zde nelze zaplnit rádoby zajímavými dialogy, jak to můžeme vidět ve většině filmů, což na druhou stranu paradoxně přidává Skřítkovi na spádu. Spousta "vtipů" je hodně stupidních, ale například vždy když blikl blesk policejního foťáku, mohl jsem se začít bez obav smát, navíc "korupční" scénka je jedna z vrcholů filmu!! ()

Galéria (27)

Zaujímavosti (6)

  • Částečnou předlohou nebo předchůdcem Vorlova Skřítka je krátká, rovněž Vorlem režírovaná groteska skupiny Mimóza, „Směr Karlštejn“, která je jednou z částí filmu Pražská 5 (1988). Začátek Skřítka na svého předchůdce jednoznačně odkazuje a především je oběma filmům společná celková forma napodobující klasické grotesky. Hlavní postavy tvoří podobnou, maléry stíhanou rodinu (s tím rozdílem, že ve Skřítkovi je jediný starší syn místo dvou malých), klíčovou postavou je v obou filmech záhadný poťouchlý skřítek, o němž ví pouze malá dcerka. V ostatním se tyto filmy liší, děj je pokaždé jiný. V obou filmech ztvárnila postavu matky Eva Holubová. (Adam Bernau)
  • Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené