Pasti, pasti, pastičky

Hlavní poselství filmu, že chlapi jsou jen nadržená prasata, která si zaslouží vykastrovat, jsem samozřejmě pochopil už z první rádoby metaforické scény, která mi však značně znechutila další sledování. Slušné herecké obsazení táhne celou dobu tento chaotický blábol z velkého průseru, ale jedno Chytilové upřít nelze. Jen ona je schopná natočit znásilnění takovým způsobem, že se u něho člověk ještě zasměje. (31.07.2011)

"Pasti, pasti, pastičky... v kabrio do broskvičky, když nepozván vnikáš, bolestí pak kníkáš! Sexuální pazdrát, nyní pouhý kastrát." Ano, ano... kopytem sem, kopytem tam se nevyplácí a už vůbec ne se zvěrolékařkou, odbornicí na kastrování sudokopytníků všeho druhu, i těch dvounohých. Ale chlapi jsou holt čuňata (čili sudokopytníci) a Tomáš Hanák vlastně k činu Donutila donutil, ačkoli tento náš známý  bandita, kdysi chlapec jako lusk, dnes už jen buclatý obšourník, původně ani prznit nechtěl. Jinak, cesta s ešusy na autobus byla sama o sobě na Českého Lva (dvouocasého?). Onen skutečný kriminální případ si pamatuju z novin, tak mě zajímalo, jak se Zuzana Stivínová popere se svojí postavou. Zvládla to na čtyři koule, resp. čtyři hvězdičky, ovšem zbytek filmu, s lacinými pokusy o náhled do „vyšších sfér“ i jinam, už byl slabý a nudný průměr. Škoda. Zhruba až do onoho nedopatření s ledničkou a "ledvinkami" :-)) film vypadal, že by MOHL MÍT KOULE. (27.05.2020)

Úchylárna na entou. Kam se na tohle hrabe jakýkoliv jiný český film. Tohle už je extrém, na který se ALE nezapomíná. Tomáš Hanák a Miroslav Donutil v celkem svižné road-movie, která se nečekaně zvrhne do dost nechutné bláznivé, ale docela povedené komedie, u které jsem nedokázal poznat, s čím na mě příjde pak. Zase se jim se životem naloží tak jak bude zdrávo a vše se srovná do vah osudu tak jak to má být. Pasti, pasti, pastičky je kravina, s povedenými herci, která je, nechci řikat špatná, možná jen relativně nepovedená, ale těžko se na ní zapomeno. A takových českých filmů je málo. (04.04.2005)

Celkem v pohode film, jehoz jedinej problem je slabsi scenar a zbytecna delka. Prvni hodinka je fakt fajn, Hanak i Donutil jsou dokonaly, dialogy jsou vtipny a sem tam padne naka vostra hlaska. Jenze pak film uvizne na mrtvym bode a do konce filmu se tam postavy jen tak motaj a nic moc se nedeje, navic samotnej konec je krapet divnej. Nicmene i v tech nejslabsich chvilkach zachranujou film herci, takze to na ty 4* bude. (11.11.2007)

Výjimečnost Věry Chytilové je podle mě v tom, že zatímco většina českých režisérů se snaží diváky sdružovat, tmelit a konejšit, ona chce všechny rozhádat. Úplně klidně natočí posměšnou grotesku o dvou machistických prasatech, která znásilní ženu a ta je na oplátku vykastruje. Ten film má daleko k řemeslné dokonalosti, není vůbec názorově vyvážený atd., ale taky se o to vůbec nesnaží. Chytilová nechce diskutovat, nechce předkládat věcné argumenty, není korektní. Je to rázná - někdo by řekl hysterická - rozhněvaná žena, která každým filmem cosi nepříjemného zakřičí a s uspokojením pak sleduje nadílku polemik, kterou tím vyvolala. Pastičky jsou - stejně jako Hra o jablko - film jednostranně zaměřený proti mužům: Tvrdí, že muži jsou sobecká, sebestředná, sexem posedlá zvířata, neschopná přijímat odpovědnost. Efekt filmu je účinný: ženy jsou režisérce vděčné, že tak břitce řekla něco, čeho by se samy neodvážily a sama nese na svých bedrech následky v podobě odsouzení od - a to je zajímavé - jiných žen. Všimněte si totiž, že Chytilovou nejhlasitěji kritizují vesměs zase ženy. Muži jsou extrémismem toho filmu dotčeni, protože vědí, že takoví nejsou, ale aby to dokázali, musejí zatnout zuby a předstírat, že kritiku "takových" vpodstatě vítají. No a mazaná režisérka se neviditelně směje za svými tmavými brýlemi, protože i zcela průměrným filmem dosáhla toho, co chtěla. 60% (05.09.2006)