Ja som Sam

Začnu negativy: kde film opravdu cíluje na typického amerického diváka, snaží se ždímat city, nebo naopak jenom rozesmívat; opravdu vytržené záběry z kontextu běhu života této jednostranné mince hozené divákovi s despectem do tváře. Pozitiva: když odhlédnete od této prvoplánové manipulace, tak ve filmu naleznete opravdu kvalitní herecké výkony, co tak příjemně hladí důvěru ve věrohodnost, Penn je pan Herec, Pfeiffer uvěříte její proměnu a fantastická Fanning získala za tuto roli ocenění v kategorii dětí. Rozhodně se zasmějete z plných plic a zároveň si připravte kapesníky... (27.11.2013)

"Proč se tvůj táta chová jako retard ??" - "On je !!" Další Pennova zbytečná snaha pozdvihnout špatný film.. Jednomu se zdá opravdu velmi bolestivé sledovat tak skvostného herce, jak se trápí v kleci několika pomýlených gest a šklebů, čímž sice dává vyniknout malé Dakotě Fanning a tradičně jisté Michelle Pfeiffer, které se však rovněž nedokáží vymanit z tvůrčího sevření, když jim režisér Jessie Nelson opakovaně svou neschopností nasazuje nelsona.. Emocionálně v jistých pasážích nesmírně silný snímek, který však se zvlášť zde hloupoučkým beatlesáckým poselstvím, že vše, co člověk potřebuje, je láska, může náročnějšího diváka jen těžko uspokojit.. Velmi bizarní, byť i dík tématu a proměnlivosti emocionálního napojení na diváka v jistém smyslu zajímavá, plačka, při níž by si ostudu uřízli i větší machři.. (21.03.2016)

Nepoznať Penna, tak som v tom, že to je naozaj retard ... a najlepší ocko. Dakota Fanning je klenot filmu. Jej postava Lucy je samozrejme nadpriemerne inteligentné a milé dievčatko, ktoré nechce byť múdrejšie ako jej ocko a preto mu stále dáva čítať knižku, ktorá pre neho nie je ťažká. Veľmi pekný pohľad na to ako si postihnutý človek dokáže nájsť viac času na dieťa ako normálny. Dojímavé a v istých momentom treskúco vtipné. Prvý film čo som dopozeral v sede na stoličke bez operadla :,-). (21.10.2008)

Sam je milující a starostlivý otec, který miluje svoji dceru s níž se cítí být tím nejšťastnějším chlapem pod sluncem. Problém je v tom, že jeho mentální vývoj se kdysi zastavil zhruba na úrovni sedmiletého dítěte. Až dosud se Samovi dařilo s pomocí přátel překonávat všechna úskalí otcovství. Teď ale do hry vstupuje nekompromisní sociální pracovník a tak Samovi hrozí, že mu dcera bude odebrána, vzhledem k tomu, že ho začíná mentálně převyšovat. A tak se Samova případu ujímá zkušená právnička, která si postupem času uvědomí, že láska je daleko víc, než si člověk může myslet. Tento film mě naprosto chytl za srdce. Tolik lásky, co Sam věnoval své dceři, se jen tak nevidí. - "How can we be so different and feel so much alike?" (21.07.2017)

Velmi solidní dílko. Sean Penn si sice při přípravě na roli popletl ústav, v němž okoukával grimasy, neboť spíše než mentálně ochuzený vypadá chvílemi buď jako aplikátor heroinu v absťáku, nebo jako vegan, snažící se rozehnat úpornou zácpu, ovšem snaha se počítá a nebylo jí málo! Mišelka je standartně k olíznutí a ta malá holka děsivá tak, jak to máme rádi. Jsem dojat natolik, až spouštím slzu, která se na mém převislém spodním rtu elegantně pojí s již dříve vyběhnuvším nudlanem. A za hospodské dýchánky lobotomiků, tolik připomínající kalbičky mé staré party, přihazuji čtvrtou Rudou hvězdu, ať nežeru. (09.11.2012)