Lhář

Netradicne pojata detektivka s tuctovym pripadom vrazdy nejakej prostitutky. Takmer cely cas sa to odohrava v jednej miestnosti v ktorej sa traja chlapici rozpravaju a snazia vzajomne prechytracit. Lenze pripad, ktory vysetruju je tak nezaujimavy, ze mi bolo uplne jedno kto z nich klame a kto je vrah. A nezachrania to ani skvele obsadenie a celkom slusne hrajuci herci. Prirovnania k Usual Suspects mi pripadaju uplne mimo, pretoze to ani zdaleka nedosahuje ich kvalit. 4/10. (14.02.2016)

Psychologicky laděné kriminální drama, které spoléhá na rafinovaný scénář a herecké obsazení v čele s Timem Rothem. Není to ani tak film o jedné brutální vraždě, jako spíš hra na kočku a myš, kde se až do samého závěru neví, kdo přesně je tou myší a kdo kočkou. Souboj mezi dvěma vyšetřovateli a jedním obviněným si vystačí po drtivou většinu stopáže s jedinou místností a jedním detektorem lži. Drama je vystavené na dialozích, kameře a špičkovém herectví tří hlavních mužských postav. Díky nim chemie mezi protihráči funguje znamenitě a film je silný právě v těch momentech, kdy se střetávají jejich intelekty. Je to film o lžích a manipulaci. Ženy ve filmu nejsou podstatné, ani Renée Zellweger nemá velký prostor, je to konec konců film natočený ještě před tím, než se stala uznávanou hvězdou. Problémem je, že podobné thrillery jsou vystavené až příliš efektně, jsou zkrátka vykonstruované tak, aby diváka co nejvíc šokovaly, a celá ta složitá hra obvykle nepočítá s řadou zásadních detailů, jinými slovy logika jednání postav poněkud skřípe a sebegeniálnější plán nepočítá s tím, že by oběť mohla učinit krok stranou. Je to zkrátka hollywoodský film, nad kterým je lepší hlouběji nepřemýšlet. Schéma filmu trochu připomíná mnohem slavnější Základní instinkt s tím rozdílem, že na Sharon se holt koukalo mužskému publiku líp než na tři mračící se chlapy. Nejlepší herec na plátně pro mě byl Chris Penn, bohužel hodně nedoceňovaný herec, který dokázal svému policistovi vtisknout lidskost a naivitu zároveň. Celkový dojem: 60 %. (21.08.2009)

Jedna z nízkorozpočtových neo-noirovek, kterých se v půlce 90. let vyrojily v Hollywoodu mraky - podle mé teorie v reakci na obrovský komerční úspěch PULP FICTION. Tahle patří k těm relativně lepším, jelikož si vystačí prakticky se třemi výbornými herci, jednou místností a stylovou režií. "Překvapivá" pointa zas tak překvapivá není. (14.11.2002)

Sugestivní filmek! . . . Na malé ploše výslechové místnosti - skvěle sehraná partie mezi dvěma detektivy, >neobvyklým< podezřelým a detektorem lži. Lhát mají důvod (krom stroje, ten se jenom může plést, že... ;-) všichni a jak známo, i polygraf se dá obelhat! A nakonec, i když je pravda, že PRAVDA JE jako vždycky JEN JEDNA, málokdy však vpravdě zvítězí! . . . Skvěle gradující atmosféru filmu nakonec >totálně< završí (i když z hlediska vývoje příběhu - viz tajemné pilule - trošku předvídatelné) stylové finále a je jen na divákovi, aby si sám ujasnil, cože byla vlastně pravda a nezvítězil-li jako obvykle ten největší lhář... ;-) . . . Čtyři hvězdičky tedy za film jako takový - a jednu beze lhaní navíc za famózní hereckou kreaci Tima Rotha, jehož epileptický piják absinthu (nebo to byla všechno jen lež? ;-) byl postavou hodnou jednoho opravdu zaslouženého Oscara, kterého - a to je pravda - za tuhle roli bohužel nedostal... - - - - - (Poprvé viděno kdysi dávno v tv, komentář zde /po znovuzhlédnutí v pravém původním znění na dvd/ jako opravdu sedmý - 14.9.2009) (14.08.2009)

Z tohohle fimu mi šla hlava kolem, a to nejen díky hutné atmosféře a parádnímu zdravotnímu stavu hlavního hrdiny. Shodou podivných okolností jsem totiž ke Lháři překládala titulky, aniž bych samotný film viděla. Srovnat si potom, co jsem jim to vložila do úst a co doopravdy řekli, bylo místy docela úsměvné. Co ovšem úsměvné nebylo, to byl vypočítavý bastard Tima Rotha, kterého bych si zfleku vzala domů do vitríny na koukání. (03.04.2010)