Kalamita

Dobrý civilní humor, geniální Decziho muzika. (11.10.2010)

Zdánlivě jednoduchá zápletka se podařila bláznivé Věře Chytilové uchopit tak, jak by se to podařilo málokomu. Co se může stát když vlak zapadne do sněhu a hlavně, kolik minipříběhů se během té doby může odehrát. Skvělé. (26.09.2012)

Prosím vás, jakápak lavina. To se jen sesulo větší množství sněhu. Na loži ve svobodárně má Jan Dostál provoz jako v České Třebové a všechny ty barvité charaktery se nakonec sejdou v Hurvínkovi pod sněhem. Pro plné docenění Kalamity je dobré mít na paměti, co se to tenkrát v Tanvaldu, Kořenově, na Smržovce, v Jablonci a blízkém okolí dělo: Zhýralí kazisvěti Polívka, Chytilová a Deczi destruují normalizační, budovatelský scénář o mladíkovi, který opustil vysoké učení, neboť chtěl '[místo plané scholastiky] dělat něco teď hned'. Drobnými tvůrčími zásahy otočili dietlovskou oslavu ajznboňáctví v éře pozdního reálného socialismu v hystericky vtipnou šaškárnu a podobenství, kterému v osmdesátém porozuměl každý: Babičko, kdy už nás v tom hrobečku najdou? Na druhou stranu stojí za to všimnout si, že kromě viditelně páchnoucích nádražáků, neutěšených nádražích interiérů a hlubokého neřádu v instituci, která by měla řád nad jiné reprezentovat, vlaky jezdily a existovaly též jídelní vozy. Osoby, které po revoluci zlikvidovaly vystřižené scény, včetně sedmi minut Jiřího Pechy, bych nahnal se zavázanýma očima do tunelu. Na koridoru. Co stojíš? Tak mi snad ukážeš to libido, ne? Tesat. (14.02.2022)

Nenápadný, ale o to víc silný snímek. Chytilová na vrcholu sil? Vše je tu tak přirozené, sympatické, zajímavé a přesto všední... (07.11.2005)

Fajnové a příjemné. Malý český člověk oproštěn od jakýchkoli ambicí, tak trochu mi to imponuje. Líbila se mi Bolkova spontaneita, nad věcmi zbytečně neuvažoval a nechal svůj život plynout naprosto volně. Některé momenty připomínaly pozdější "Kopyto". Herecké počiny bezchybné, hlavně Bolek, Kretschmerka a paní Synková. (10.03.2010)

Totální úlet Věry Chytilové a Bolka Polívky (ten prostě ani nemusel hrát, hraje sám sebe). I když úlet...nejsou dodnes České dráhy tak trochu úlet? (13.10.2011)

Výkon Bolka Polívky v první velké filmové roli je skutečně neodolatelný! Přesně sedl do toho co ztvárnil, jeho gesta, pohledy, pohyby, prostě všechno; klidně bych jeho výkon srovnával s tím, co předvádí v zralém věku, tak dobře to zahrál. Chytilová tentokrát více rozvádí tému milostnou, dokonce bych řekl, že Synková je v tomto filmu jakési režisérčino alter-ego. Jinak opět platí co v jiných jejích filmech: totiž že umí spojit propracovaný a obvykle dvojznačný scénář, který nejen útočil na tehdejší poměry(dobu), ale také vistuhuje lidskou povahu, a to chirurgicky přesně. Teď k hercům, Poloczek klasicky hraje poživačného burana, Synková racionální a osamělou intelektuálku a Svěrák naopak uštěpačného a zklamaného manžela, Bláhová koketu která se snaží přijít o věneček a prouhloubit si znalosti na téma libido, nakonec Kretchmerová ztvárnila ulítlou nánu kterou vlastně nelze nenávidět ani milovat, Laco Deczi to vše dokreslil trubkou a courou v posteli. Mohlo tam být něco jěště navíc...ale vůbec že to dotáhla Věra do konce se musí jenom smeknout. (04.07.2008)

Absolutně nezaujal... Ve filmu se objeví pár hlášek, které nějak nezlidověly, jinak sem ale v ději, ani v čemkoli jiným čím je film filmem, nenašel nic kvůli čemu bych si film pustil ještě jednou. Neviděl jsem všechno co paní Chytilová natočila, ale nemůžu z hlavy vyhnat otázku "jak mohla tahle ženská natočit Kurvahošigutentag" ... (21.07.2008)

Možná se někomu bude zdát těch pět hvězdiček zdát moc, ale naše generace čekala na filmy paní Chytilové jako na spásu, mezi těmi budovatelskými filmy a seriály. Dnes bych toto hodnocení nedal, ale musím hodnotit tak, jak bych hodnotil v roce 1981. (03.11.2009)

Jednoduchý, pomalý a přitom výtečný film, možná Chytilové nejlepší. Skvělá jako vždy u Chytilové je atmosféra, člověk jakoby se díval na dokument té které doby. Ano, ačkoliv tomu nebudou leckteří věřit, tak padající kliky, olezlé omítky a řezníci a železničáři jsou přesně takoví, jako si je pamatuju (vůbec nevadí, že neherci u Chytilové často přehrávají). Polívkovu hledání něčeho,co má cenu, je sice universální pro každou generaci, ale v rámci zobrazovaných reálii mu porozumí pořádně asi jen ten, kdo osmdesátá léta pamatuje. Vzácná je symbioza režie s dalšími profesemi. Parádní jazzová hudba Laca Decziho, který hraje Polívkova spolubydlícího a který si v reálu pomyslel totéž,co Polívka ve filmu a za pár měsíců emigroval do New Yorku. Šlapetova kamera, která se nebojí nechat vyklánět lidi ze záběru a během něho také zoomovat. Skvělý scénář (Chytilová, Šilhavý), přirozený a vtipný. A pro pamětníky nádraží v Jablonci nad Nisou:) (20.11.2006)

Příjemná oddychovka, plná hlášek a gagů, navíc parádně podbarvená prafunkem L. Decziho. (21.03.2008)

Živý úsměvný a zároveň nevybíravě drsný film s poetikou horské železnice na mě velmi zapůsobil a dodnes jsem ho viděla nejmíň tak - no, třicetkrát? A to mluví samo za sebe. Bolek, energická kamera i hudba a skvělá režie. (21.11.2012)

Asi jsem to úplně nepochopila nebo mi něco uniklo... (24.03.2015)

Kalamita sněhová, kalamita pracovní, kalamita vztahová, kalamita celospolečenská. Věře Chytilové se v tomto filmu podařilo zachytit "ducha" té doby - a to hodně přesvědčivě, na rozdíl od jejích pozdějších snímků, kdy byla v jejích filmech autenticita často nahrazena jízlivostí (Kopytem..., ...Pastičky). Bolek Polívka se své role zhostil se ctí, později už mu v tom často bránila jeho herecká manýra, kterou dokázali usměrnit jen někteří režiséři/režisérky (Revival). Mimochodem, na trumpetu troubícího nádražáka Doudu hraje Laco Deczi - po emigraci hvězda jazzové a crossoverové hudby nejen v New Yorku. (31.01.2021)

Pro mě je v tomto filmu hlavní hudba. A až poté dialogy. (17.08.2007)

Já se ptám kamarádů (mladších, jak jsem se letos s hrůzou dozvěděl): To za ty barvy lesa? Nebo jsi postřehl i nějaké další analogie? (je jich tam dost) To mě děsí. (05.10.2009)

Výborná hudba. V některých pasážích mě to až tolik nepřitáhlo, ale závěrečná kalamita je natočená výborně. Také Chytilovsky těkavá kamera už mi místy lehce lezla na nervy. Přesto zajimavý film, Polívka film bez problémů utáhne. (01.03.2010)

No jo, styl Věrky se tu nezapře a tu její partu bavičů-herců zde taky věrně obsadila, ovšem pro mě je od ní veledílo Panelstory. (15.09.2013)

Bolek Polívka je takřka stejný jako ve své nejslavnější roli o Bohušovi z Dědictví. Jen je tu o nějakých dvanáct let mladší a ještě tak nepije. Každopádně řádí parádně a celý film doslova na něm visí. Jeho herecký koncert vyšperkovávají zasněžené Jizerské hory, působivá hudba, pohled na staré lokomotivy a krásná tvářička Dagmar Bláhové. Z celého filmu působí silné retro (například Poloczkovo řeznictví či nádražácká hospoda) a především ta lidská stránka. Chytilová tento film pojala velice lidsky a civilně jej natočila. Jen kolikrát zamrzí ty strašné seky ve střihu a špatná kamera. A mimo jiné... Všimli jste si, že na té dráze jenom šukají? [6088 hodnocení, 193. komentář, 74%] (05.12.2020)

Na tento film vzpomínám s úsměvem. Prostě Bolek POlívka, mladý a neklidný. (18.02.2009)