Kal Ho Naa Ho
Tomorrow May Never Come
Réžia:
Nikkhil AdvaniScenár:
Karan JoharKamera:
Anil MehtaHrajú:
Shahrukh Khan, Saif Ali Khan, Preity Zinta, Jaya Bhaduri, Sushma Seth, Lillete Dubey, Reema Lagoo, Sonali Bendre, Sanjay Kapoor, Simone Singh, Satish Shah (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Naina Kapur žije v Bronxe, v New Yorku, spolu s matkou Jennifer, bratom Shivom, adoptívnou sestrou Giou a otcovou matkou Lajoji. Tri roky po samovražde otca je rodina pred finančným krachom. Na bode mrazu sú aj rodinné vzťahy, pretože Nainina matka je katolíčka matka jej otca vyznáva hinduizmus. Dve vierovyznania v jednej rodine sú v neposlednom rade dôvodom samovraždy Naininho otca. O tom však vie iba Jennifer.
Naina nepozná diskotéky a zábavu, miesto toho zabraňuje vojnám medzi mamou a babičkou. Jej jediní priatelia sú susedka Jasminda Kapoor a Rohit Patel, syn bohatej indickej gujaratovskej rodiny, ktorá vlastní obchodné domy po celej USA. Naina ho spoznala na vysokoškolskom kurze, ktorý obaja navštevujú.
V Najninom susedstve býva aj strýko Chadda, dobrosrdečný sused, ktorý je už roky zamilovaný do Nainynej babičky Lajoji. Na návštevu k nemu príde jeho mladšia sestra so svojím charizmatickým synom Amanom Mathurom, ktorý miluje život. Aman Mathur prichádza do New Yorku na návštevu k strýkovi so svojím malým tajomstvom, čo ho zasadzuje do úlohy záhadného muža.
Aman si všetkých získa svojím šarmom. Spriatelí sa s Nainou a Rohitom, ktorých naučí prežívať život naplno až do konca. On sám je rozhodnutý hrať úlohu anjela, a to aj na úkor vlastného šťastia.
(ThERoMAiO)
Recenzie (27)
Romantika po indicku není vůbec špatná, dokonce i ty hudební vložky, kterých jsem se vyloženě bála, jsou vesměs zábavné, herci taky ujdou a děj je překvapivě sledovatelný. Na tak dlouhou stopáž musím uznat, že jsem se nenudila ani chvilku a i přes nechutné citové vydírání musím konstatovat, že na mě tedy sakra dobře zabralo. Na další Bollywood se vyloženě těším. ()
Tak hergot - když se Bollywood rozhodne ždímat city, tak ve velkém stylu. Dobrá polovina stopáže je věnovaná detailům na ubrečené tváře, emoce tečou proudem, hudebně-taneční intermezza se tančí, newyorských záběrů je dostatek (to aby v Indii věděli, jak že to ve Státech vypadá), všechno je umělé, ale tak opravdově umělé (pokud něco takového existuje, tak to Bollywood dovede zachytit celkem věrně), tempo je smrtonostné, ačkoliv film má nekonečnou stopáž - aneb Bollywood si s vámi na nic hlubokomyslného hrát nebude (a proto tak nějak nemá šanci vás rozčílit jako to dovede Hollywood) a když si zvyknete na závratné tempo řeči, míchání angličtiny a hindštiny, pohádkového rytíře, smutnou princeznu, sexy prince a nerudnou babku a na těch pár dalších bollywoodských stereotypních postav, můžete si pobrečet do kapesníku, občas se pobavit, někdy zůstat nevěřícně zírat - a hlavně: "escapism, baby". Nikdy bych si nemyslela, že budu muset uznat, že dlouhometrážní bollywoodské soap-opery mají něco do sebe, ale co naplat, asi stárnu... ()
Ako už samotný názov filmu predvádza, emócie sú v tomto filme silno prítomné, a to najmä v závere. Kým sa však k tým smutnejším fázam film dostaneme, čaká nás kopa komediálno-teatrálnych scén okolo ústredného trojuholníku postáv Naina - Aman - Rohit. Dej je skutočne až príliš zbytočne natiahnutý do mamutej dĺžky troch hodín, a niektoré fázy by sa dali naozaj o kus skrátiť. Ale nevadí, rozhodne som sa nenudil, a to najmä vďaka výbornému hereckému obsadeniu, ich postavám, zaujímavým zvratom a dôvtipným dialógom. No a určite treba pochváliť aj parádny soundtrack! Pekný film, ktorý vyčarí na tvári úsmev, no v závere aj smútok. 4* ()
Indické filmy musí divák vnímat srdcem. Nejsem suprexpert na Bollywood, ale tady mi to došlo a díky tomu jsem si film parádně užila. Nemá cenu se zbývat logičností některých scén, ony jsou hlavně malebné a mají působit na emoce. Emoční ždímačka – to je moje přezdívka pro snímek, který hraje s cinknutými kartami a diváka proveze po horské dráze lásky, smutku, tragédie i odpuštění. A já mu to spolkla i s navijákem. První třetina neskutečně vtipné konverzační komedie najednou přešla do dramatu a já nevěděla, jestli se mám ještě smát nebo už začít brečet. ___ A ano, konec už byl strašně sentimentální, ale předchozí děj mě připravil, takže mi to ani nevadilo.___ Skvěle použité dělené plátno. ____ Aman (v podání Shahrukha Khana) je jeden z nejsympatičtějších charakterů, se kterým jsem se kdy ve filmu setkala. ()
Jakožto člověk nepříliš znalý Bollywoodské produkce si netroufnu hodnotit nakolik Kal Ho Naa Ho patří k typickým či atypickým zástupcům tamější produkce, ale snad mohu alespoň říci, že obsahuje vše, co si právě málo znalý divák s Bollywoodem spojuje: množství masových muzikálových čísel, překrásné ženy, osudovou lásku a velkorysou stopáž. +++++ Ačkoliv mě muzikálová čísla nijak zvláště neoslovují, v tomto filmu mi dělaly asi největší radost, zkušenosti průmyslového gigantu jsou znát. Ohňostroj barev, rytmický rychlý střih a pulzující energie přetékají oputentně z plátna či obrazovky. Pohybově nadaní herci tančí jako o život a byť podstata muzikálových vsuvek film teoreticky nejvíce vzdaluje realitě, neboť nikde z ničeho nic neshromáždíte desítky tanečníků a nezačne hrát všeprostupující hudba, právě z nich jsem cítil nejvíc opravdového života a upřímnosti +++++ Rozhodně mě netrápí, když se na plátně vyskytne přemíra pohledných dívek a neděsím se ani tříhodinových filmů. Jde ovšem o to, na co ty tři hodiny musíte koukat. Věřím dokonce v existenci lásky a nevidím důvod, proč by se o ní nemohly točit filmy, no fakt :) Uznávám tedy téma, ale způsob jeho uchopení tímto filmem ani náhodou. +++++ Scénář tohoto filmu neusiluje o nic jiného než vláčení diváka od emoce k emoci, od slz smutku k slzám štěstí, od překotného bušení srdce k jeho zastavování. Kdykoliv už se vám zdá, že teď už se všechno vyřešilo, můžete se spolehnout na to, že přijde nějaký šok. Někdy ho předvídat lze, jindy ne. Musím uznat, že Kal Ho Naa Ho dokonce v pár připadech záměrně v diváku vyvolá určité očekávání, které pak stejně záměrně nesplní. Bohužel tahle výhoda je veškerými zdrcujícími zvraty zcela anulována. +++++ Scénáři naprosto chybí soudnost, obraty v ději se píší tak, aby byly co nejostřejší. Protagonistka Naina je vláčena od jednoho chlapovi k druhému a zase k prvnímu, protože ji to tak krásně rozervává a zároveň se nám líčí jako žena, která se zamiluje jen jednou, protože to jejímu trápení dodá na důležitosti. Že v tom někdo vidí rozpor? Ale no tak, to byste přes slzičky neměli! Lži se vyslovují proto, aby byly v nejvhodnější okamžik odhaleny. Nejvhodnější pro? Pro slzy. +++++ Divákovi se zatajuje spousta důležitých informací a to až do chvíle, kdy na něj mohou nejvíce dolehnout. Pravda, je to stará dobrá scénáristická a vlastně vůbec vypravěčská taktika. Umění vyprávění ovšem spočívá v tom, aby si posluchač/divák nepřipadal podveden, aby užití tohoto postupu nebylo pěstí na oko. Kal Ho Naa Ho si s tím hlavu neláme, umisťuje beze studu direkty na předchozí monokl. +++++ Zítřek už možná nepřijde vás pěstmi a kopanci do zadnice usměrňuje na cestě po slzavém údolí, aby vás na konci vykopl do finále, v němž budete na levé oko plakat štěstím, na pravé smutkem a na obě dojetím. Proti obvyklému Hollywoodu by snad ta hořkosladká tečka působila i vcelku svěže, kdyby nebyla tak přepjatá. Přesto se nesnížím ke zvolání "podělaná Indie" a budu doufat, že třebas Ráj nebo paralelní film přeruší mé subkontinentální trápení. Silná *. () (menej) (viac)
Galéria (24)
Zaujímavosti (9)
- Ako o Naine sa uvažovalo i o Kareene Kapoor, tá sa ale nedohodla na platových podmienkach. (classic)
- Scenárista Karan Johar nabídl roli Jennifer herečce Neetu Singh, ta ale roli odmítla. (ČSFD)
- Celosvětová premiéra proběhla 27. listopadu 2003 v New Yorku. (ČSFD)
Reklama