Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHrajú:
Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil, František Kovářík, Ivana Chýlková, Alena Ambrová, Ela Šárková, Erna Červená (viac)Obsahy(1)
Komediálně laděný film V. Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, natočený na motivy povídky Jiřího Brdečky, lze označit jako groteskní moralitu. Zachycuje výjevy ze života stárnoucího elegána a svůdce mladých dívek, který ze strachu před stářím a smrtí se zoufale snaží urvat, co se ještě dá. Postupně si však uvědomuje, že jeho počínání je marné a bláhové, že ve svém životě spíše ztrácel, než získával. A tak se z Fauna, na první pohled šarmantního a úspěšného muže, stává tragikomická figura zbytečného člověka. Člověka se slabošským charakterem, který po celý život chtěl jen brát a dostávat, aniž příliš riskoval. Jeho životní styl, úzkostlivě uzavřený do soukromí, je zdánlivě přitažlivý, ale jak sám hrdina zjišťuje, ústí do samoty a prázdnoty. Autorky scénáře V. Chytilová a E. Krumbachová usilovaly o jakousi moderní commedii dell´arte. Vrstvením komediálních i vážných situací odkrývají hlubší jádro příběhu, jímž je právě téma stáří a zmarněného života. Ve formálním vyjádření zůstává režisérka věrna svému rukopisu. Kromě něj dominuje snímku obrazové zachycení Prahy a vynikající herecký výkon L. Suchařípy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (234)
Chytilová opět vyčnívá vysoko nad dobový průměr geniálními fromálními postupy (bezuzdná kamera hravě si pohrávající s herci a přebírající jejich pohyby, pocity, neustále uhýbající k nepodstatným detailům a milující prudké transformace), které i přes značnou stylizovanost dokáže výborně navodit autentické pocity starého mládence, u nějž se začínají objevovat mantinely jeho patologické promiskituity, jež sebou přinášejí i zrádnou siť nebezpečně trvalého vztahu, jenž Chytilová v závěru velmi sugestivně a zároveň vtipně ztotožňuje se smrtí, pro níž našla s odvážnou ironií velmi vhodnou představitelku - zkostnatělou herečku nejvyšší komunistické garnitury. ()
Vera Chytilova mala pred tymto filmom na konte uz Kalamitu a Panelstory, takze reziserske skusenosti bolo kde nazbierat. Hlavna dejova linia je sice priemerna, ale to mi vobec nevadi, lebo na herecke vykony Libuse Pospisilovej a Chylkovej sa dobre pozeralo a ako hovorim, Chytilovu ja osobne mozem a jej filmy detto /ale iba jej tvorbu do Chytilovej 70 -ky/. 75 % ()
Tenhle film = Leoš Suchařípa. S ním to jde nahoru i dolů, stoupá i padá. Ze začátku se to zdá být v pořádku, jeho průpovídky působí dobře, ale pak to začne být strašně stereotypní a vlastně se to motá pořád dokola. Vyvrcholení je až v samém závěru filmu, kdy se starý svůdník opije, a pak pro něj přijde "smrt". Konec. Titulky. Bohužel se na tuhle část načekáte až až, těch 99min. je celkem moc. ()
Desetiletí 1976 - 1986 pokládám u Věry Chytilové za zlaté období, kdy dokázala brilantně bruslit mezi žánry, ale zároveň s razancí sobě vlastní uměla inteligentně kritizovat maskulinně založenou společnost a udržet si vysoký technický nadstandard! Faunovo odpoledne se může pochlubit výtečnou podzimní atmosférou s jemně perverzním nádechem. A co je nejdůležitější! Sympatickým Leošem Suchařípou, jehož ve většině filmů nemůžu vystát. ()
Koukám na to právě teď v televizi, a před chvílí zazněla věta (od jedné ze Suchařípových slečen): "A víte o tom, že jestli se dožijeme roku 2025, tak nás takovejch starejch, jako jste vy, bude dvakrát tolik co dnes?" Nikdy předtím jsem si toho nevšimla - asi to bylo tím, že rok 2025 byl dřív tak nějak... daleko. ()
Galéria (15)
Fotka © KF Praha
Zaujímavosti (10)
- Při natáčení režisérka tradičně terorizovala svoje herce. Leoš Suchařípa později začal brát prášky na uklidnění, aby křičící Chytilovou dokázal snášet. (BoredSeal)
- Faun (Leoš Suchařípa) bydlí na Valdštejnském náměstí na Malé straně číslo popisné 2. (sator)
- Při promítání denních prací po prvním dnu natáčení filmu začala režisérka Chytilová řvát jak pominutá, snažila se vyrvat sedačky, lezla po čtyřech a křičela: „Tohle ne!“ (raininface)
Reklama