The Very Late Afternoon of a Faun
Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHrajú:
Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil, František Kovářík, Ivana Chýlková, Alena Ambrová, Ela Šárková, Erna Červená (viac)Obsahy(1)
Komediálně laděný film V. Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, natočený na motivy povídky Jiřího Brdečky, lze označit jako groteskní moralitu. Zachycuje výjevy ze života stárnoucího elegána a svůdce mladých dívek, který ze strachu před stářím a smrtí se zoufale snaží urvat, co se ještě dá. Postupně si však uvědomuje, že jeho počínání je marné a bláhové, že ve svém životě spíše ztrácel, než získával. A tak se z Fauna, na první pohled šarmantního a úspěšného muže, stává tragikomická figura zbytečného člověka. Člověka se slabošským charakterem, který po celý život chtěl jen brát a dostávat, aniž příliš riskoval. Jeho životní styl, úzkostlivě uzavřený do soukromí, je zdánlivě přitažlivý, ale jak sám hrdina zjišťuje, ústí do samoty a prázdnoty. Autorky scénáře V. Chytilová a E. Krumbachová usilovaly o jakousi moderní commedii dell´arte. Vrstvením komediálních i vážných situací odkrývají hlubší jádro příběhu, jímž je právě téma stáří a zmarněného života. Ve formálním vyjádření zůstává režisérka věrna svému rukopisu. Kromě něj dominuje snímku obrazové zachycení Prahy a vynikající herecký výkon L. Suchařípy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (234)
Ja viem, že Chytilová natočila kvalitnú, až by som povedal psychologickú, trpkú komédiu, ale keďže je Leoš Suchařípa je vo svojej chlípnej úlohe starého nadržaného dedka tak neskutočne slizký, nemôžem ohodnotiť vyššie. Takže tým pádom musím oceniť jeho výkon, pretože tak mal aj pôsobiť. Ja jeho v tomto filme už ale nikdy v televízii nechcem vidieť. VIDENÉ ZNOVA: Tak som sa prekonal a dal som si so slizkým Suchařípom, ktorý tu predvádza výkon svojej kariéry, repete. Musím uznať, že sa jedná o veľmi kvalitný portrét človeka, ktorý bohužiaľ stratil dávno pojem o tom, kde je sever. Bohužiaľ mi tu Chytilovej schizofrénny štýl až tak nesedel, ako pri niektoých jej ďalších filmoch a moje jej najobľúbenejšie kúsky Faun neohrozuje. Vlastne je to celý čas o tom istom. Ale trpká komédia je to občas výborná. ()
Vtipný, ironický, možná až trochu krutý, ale velmi dobrý film, který rozhodně pobaví, ale stárnoucím mužům na dobré náladě nepřidá. Pokud byla Chytilová feministkou, tak oceňuji, že neváhala tepat i do řad ženstva. Chválím též režii, kameru a mistrné využití symboliky. Jako hold Věře Chytilové sem vkládám záznam jednoho mého snu, kde tato režisérka figuruje. - - - Sen o vúdú (v noci z 14. na 15. března 2014) - - - Spolu s dalšími dvěma muži se ubírám k nějakému kostelu. Máme tam pomáhat při restaurování nějaké fresky. Freska se nachází na vnější stěně kostela, je veliká, má zhruba kruhový tvar a je opravdu dost zašlá. Provedena je ve stylu ikon a znázorňuje Ježíše Krista, který se shýbá k zemi a něco tam buď sází nebo trhá, případně něčemu žehná. Detaily nelze rozeznat. Fresku na její spodní straně zčásti obklopuje a zčásti do ní proniká zlatý ornament, který připomíná nějaké vúdúistické veve. Ten ale září jako nový a evidentně žádnou opravu nepotřebuje. Přichází umělecká restaurátorka, která vypadá jako (nedávno zemřelá) filmová režisérka Věra Chytilová. Podává mi lahvičku s nějakou tekutinou a přikazuje mi, abych tou vodičkou potřel fresku a potom to nechal působit. Říkám, že nevím, jak to mám udělat, když freska je vysoko a není tu žádné lešení. Chytilová, o níž se říká, že bývala dost nervní a herce buzerovala, vybuchne a začne vykřikovat něco o mé naprosté neschopnosti. Prostě si s tím mám nějak poradit. „Tak chceš, aby ten čokl chcípnul, nebo ne?!“ S těmito slovy odchází. Prohlížím si nádobku s kapalinou. Je to stejný typ lahvičky, v jakých se ve Vídni prodávaly vúdúistické vodičky importované z Haiti. Také nápis na etiketě je francouzský. Čtu tam něco jako EAU... LA MARINETTE... JÉ-ROUGE. Dívám se, jestli tam v souladu s předpisy někde nenajdu i českou popisku, a opravdu tam je: Určeno ke korekturám reality. Vyrobeno v Republice Haiti. Neužívat vnitřně. Chraňte před dětmi. Dovozce pro ČR Veronika Š. Zamyslím se nad tím, jestli se Chytilová pro své zásluhy po smrti nestala prvním vúdúistickým loa české provenience. Jak by se toto božstvo asi jmenovalo? Odvozovalo by se ono jméno od slovesa attraper, prendre nebo saisir? Anebo to žabožrouti říkají ještě nějak jinak? To mi tedy, Ježíši, vysvětli. Místo Ježíše však slyším odněkud volat Chytilovou: „Nestůj tam jak tvrdé Y! V zakristii je žebřík! Tak si ho, sakra, přines a vylez na něj!“ Ptám se, jestli mám potřít i ten zlatý ornament. Odpověď: „No to si piš, že máš!“ ()
Tenhle film = Leoš Suchařípa. S ním to jde nahoru i dolů, stoupá i padá. Ze začátku se to zdá být v pořádku, jeho průpovídky působí dobře, ale pak to začne být strašně stereotypní a vlastně se to motá pořád dokola. Vyvrcholení je až v samém závěru filmu, kdy se starý svůdník opije, a pak pro něj přijde "smrt". Konec. Titulky. Bohužel se na tuhle část načekáte až až, těch 99min. je celkem moc. ()
Paní Chytilovou sice ctím, leč u jejích filmů (i když jsou pro mě zajímavé) většinou lehce trpívám... Tohle je ovšem krásná a moje oblíbená vyjímka! "Fauna" miluju, baví mě, rozveseluje i rozněžňuje - aniž by byl podbízivý. Jak tady čtu, spousta lidí jí vyčítá, že snad nemá ráda chlapy. Na mě tedy většinou působí tak, že nemá ráda hlavně ženy - a od toho se pak odvíjí všechno to ostatní... (Včetně feminismu i oné zajímavé drásavosti, která bývá jejím filmům vlastní.) Absolutně neženské, zkarikované, podivně se plácající hrdinky, které si neví rady samy se sebou a chlapům to dávají pěkně "vyžrat", tvoří ve "Faunovi" spíš jenom takové veselé a pestré pozadí a ani mi tam nevadí to jejich přehrávání. Možná naopak - jako by to tam nějak organicky patřilo... No a Leoš Suchařípa je samozřejmě kouzelný :-) ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (10)
- Na hlavní roli si brousil zuby Miloš Kopecký (někdejší přítel Chytilové) a očekával, že ji dostane. Když se tak nestalo, urazil se a nějaký čas s režisérkou nemluvil. Podobně režisérka zklamala Františka Husáka, který měl původně hrát roli Faunova přítele, dokonce s ním už kostymérka zkoušela kostýmy, nakonec ale roli dostal Jiří Hálek. Libuši Pospíšilovou, v té době působící na postu šéfky zábavy v Československé televizi si naopak Chytilová vytipovala pro roli Faunovy šéfky od začátku a Pospíšilová roli s potěšením přijala. (BoredSeal)
- Ústřední Stivínův flétnový motiv k filmu je možné slyšet ve skladbě "Glömd" na albu Sons of Koop, vydané v roce 1997 skupinou Koop. (insurgentes)
- Faun (Leoš Suchařípa) bydlí na Valdštejnském náměstí na Malé straně číslo popisné 2. (sator)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (viac)
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (viac)
Fauna lze v jistém smyslu chápat jako ústřední Chytilové dílo, protože u něj se dají registrovat mnohé odkazy na předešlou i následující tvorbu. Je pozoruhodné, že Chytilová k silnému a rafinovanému vyjádření podstatných věcí nepotřebuje subtilní jinotaje, nýbrž si vystačí s kupením přímočaré symboliky a prvoplánových narážek. Kdežto o jiných jejích filmech to platí třeba jen zčásti, Faun celý stojí na tomto postupu. A funguje to. Snad díky tomu, že ona hromada direktů je sesbírána z nejrůznějších vrstev skutečnosti - tytéž významy v symbolech různé úrovně. A druhá věc: Faunovo velmi pozdní odpoledne není jen o Faunovi, ale právě i o velmi pozdním odpoledni samotném. Můžeme se smát Faunovi ve tři čtvrtě na pryč, ale z jiné strany slouží jeho figura k obrazu neodvratně se blížícího konce. Třetí věc: Chytilová si z Fauna krutě střílí, nenechá na něm nitku suchou, ale v konfrontaci s postavami podpantoflového přítele a dotěrné šéfky vychází i v autorčiných očích ubohý Faun jako morální vítěz. Jediný je schopen poněkud hlubšího pohledu na život (občas), nicméně není schopen pochopit ho jako něco, co je třeba naplnit. (To ovšem žádná z postav. Jedinou konfrontací je hudbymilovný mladík rozhazující rukama, přičemž rozlívá Faunem přinesený džus.) Proto také trapně selhává v konfrontaci s Vlastičkou. Ne, že by se s ní měl hned ženit, ale na některé věci je prostě nutno odpovědět. Faun umí jen utíkat, před odpovědností (úspěšně), před stářím (marně) do komického estétství a honby za erotickými požitky. Autorka mu nicméně během celého filmu nedopřeje realizovat ani jediný. Vrcholem výsměchu je, když mu toho nejstrašnějšího zajíce nasadí do kanceláře místo Vlastičky. Po trapasu u Vlastičky (apropó, to její nadržené "já jediná vás chápu" vyznívá jako autorčin způsob, jak ztrapnit i tuto dosud jedinou důstojnost si zachovávající postavu) už přichází jen smrtka - šéfka. Stárnoucí Faun se honí za zajíci, pohrdá láskou dospělé mladé ženy a končí ve spárech své vrstevnice. Zoufalé "ještě jsem nic neudělal" je vlastně shrnutím pravého smyslu této vynikající komedie o tragičnosti života. Chytilová dokáže jedním tahem skvostně pobavit i hluboce zmrazit. Chválu jejích filmařských postupů ponechám povolanějším. Rozličné poznámky: I.) Zajímavé, jak taková vyhraněná tvůrčí osobnost, jakou je Chytilová, dává ve svých filmech prostor rovněž velmi silně vyhraněným (a rovněž tvůrčím) osobnostem. Zde jako Faun exceluje jedna z vynikajících postav českého dramatického umění, Leoš Suchařípa. (Vyzdvihl bych ale i nesmírně vtipně hrající představitelku Vlastičky.) II.) Stojí za povšimnutí, že tehdejší komedie s podobnou tématikou (problém vztahů a smyslu života polointelektuála na prahu stárnutí), jejichž režiséry jsou muži (Kachyňa, Olmer, Klein) jsou jednak ke svému hrdinovi vstřícné a chlácholivé, kdežto pro Fauna je jeho velmi pozdní odpoledne nemilosrdné, jednak u jejich hrdinů je problém smyslu života vědomý, kdežto u Fauna nepřiznaný. Jejich hrdinové totiž procházejí určitou krizí, kdežto u Fauna nemá co se dostat do krize, pouze ho začíná tlačit čas. Obzvláště strašlivá je zbytečnost veškeré jeho práce ("Maroko"), která ho konec konců ani nezajímá. III.) Je otázkou, zda autorka pranýřuje "faunství" nebo naopak nenormální dobu, v níž není možná archetypální orientace. Druhý výklad by podporovaly všudypřítomné zdůrazňované kulisy staré Prahy. Ale lépe neodpovídat, proč by nemohlo být pravdou oboje současně? IV.) Komentáře: Sandiego, Radek99, M-arta. Vtipně, stručně, výstižně: Flipper. Pamětihodné hlášky: A_FISH, HenryS. () (menej) (viac)