The Very Late Afternoon of a Faun
Réžia:
Věra ChytilováKamera:
Jan MalířHrajú:
Leoš Suchařípa, Libuše Pospíšilová, Jiří Hálek, Ivan Vyskočil, František Kovářík, Ivana Chýlková, Alena Ambrová, Ela Šárková, Erna Červená (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Komediálně laděný film V. Chytilové Faunovo velmi pozdní odpoledne, natočený na motivy povídky Jiřího Brdečky, lze označit jako groteskní moralitu. Zachycuje výjevy ze života stárnoucího elegána a svůdce mladých dívek, který ze strachu před stářím a smrtí se zoufale snaží urvat, co se ještě dá. Postupně si však uvědomuje, že jeho počínání je marné a bláhové, že ve svém životě spíše ztrácel, než získával. A tak se z Fauna, na první pohled šarmantního a úspěšného muže, stává tragikomická figura zbytečného člověka. Člověka se slabošským charakterem, který po celý život chtěl jen brát a dostávat, aniž příliš riskoval. Jeho životní styl, úzkostlivě uzavřený do soukromí, je zdánlivě přitažlivý, ale jak sám hrdina zjišťuje, ústí do samoty a prázdnoty. Autorky scénáře V. Chytilová a E. Krumbachová usilovaly o jakousi moderní commedii dell´arte. Vrstvením komediálních i vážných situací odkrývají hlubší jádro příběhu, jímž je právě téma stáří a zmarněného života. Ve formálním vyjádření zůstává režisérka věrna svému rukopisu. Kromě něj dominuje snímku obrazové zachycení Prahy a vynikající herecký výkon L. Suchařípy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (234)
O čem to vlastně je? Můj problém s tímto filmem je, že ukazuje postavy a vztahy tak vzdálené od čehokoli přirozeného, že cítím jen trapné rozpaky. Stárnoucí seladon je, pravda, typem s komediálním potenciálem, a herec Suchařípa by ho mohl dobře zahrát. Jenže charakter, který Chytilová Faunovi vnutila, by pro ženy byl přitažlivý asi jako suchá řepa, takže by žádné problémy se zástupy „zajíčků“ nikdy nemohl mít. A naopak, „zajíčky“ se chovají tak hrozně, že skutečný Faun by si o ně ani neopřel kolo. --- Cokoli má být směšné, musí být v nějaké relaci ke známému a normálnímu. Nadsázka například je srozumitelná jen tehdy, můžeme-li rozpoznat, o kolik je „nad“ realitou. Zde se namísto „nad“ hodí „mimo“. Mimosázka. Nesmysl. ()
Leoše já opravdu rád nemám, ale zde předvedl snad svůj životní výkon. Zajímavý český film, o beznadějném stárnoucím sukničkáři, jenž už je ale tak trochu mimo a v dnešním světě se již trošku ztrácí. Film o samotě a touze po lásce... Avšak neschopnosti jí opětovat. Nebýt vyloženě příšerných hereckých "výkonů" mladých slečen, bylo by to za čtyři. ()
Tenhle film = Leoš Suchařípa. S ním to jde nahoru i dolů, stoupá i padá. Ze začátku se to zdá být v pořádku, jeho průpovídky působí dobře, ale pak to začne být strašně stereotypní a vlastně se to motá pořád dokola. Vyvrcholení je až v samém závěru filmu, kdy se starý svůdník opije, a pak pro něj přijde "smrt". Konec. Titulky. Bohužel se na tuhle část načekáte až až, těch 99min. je celkem moc. ()
Je mnoho ľudí, ktorí Věru Chytilovú považujú za výnimočnú umelkyňu. Ja tento ich názor rešpektujem, ale rozhodne ho s nimi nezdieľam. Mne sa jej tvorba nikdy nepáčila. Pre mňa to vždy bola šialená feministická ježibaba, ktorá točí samé absurdné sračky. V roku 1983 zrežírovala film "Faunovo velmi pozdní odpoledne". Nemá to ani hlavu, ani pätu. Kamera, scenár, strih, hudba, réžia všetko to stojí za hovno. No a ku tomu všetkému ma ešte aj ten šeredný Leoš Sachařípa s tým svojim afektovaným ŕŕŕ vytáčal takmer do nepríčetnosti. * ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (10)
- Faun bylo původně římské božstvo plodnosti, ochránce polí a stád. Později se Faunus stal jen mytologickou postavou, podobnou řeckému Satyrovi: byla to lesní bytost s napůl lidským a napůl kozlím tělem, která hraje na flétnu a tančí s nymfami. Stejná postava se v řecké mytologii nazývá Pan. (sator)
- Faun (Leoš Suchařípa) bydlí na Valdštejnském náměstí na Malé straně číslo popisné 2. (sator)
- Při promítání denních prací po prvním dnu natáčení filmu začala režisérka Chytilová řvát jak pominutá, snažila se vyrvat sedačky, lezla po čtyřech a křičela: „Tohle ne!“ (raininface)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (viac)
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (viac)
Fauna lze v jistém smyslu chápat jako ústřední Chytilové dílo, protože u něj se dají registrovat mnohé odkazy na předešlou i následující tvorbu. Je pozoruhodné, že Chytilová k silnému a rafinovanému vyjádření podstatných věcí nepotřebuje subtilní jinotaje, nýbrž si vystačí s kupením přímočaré symboliky a prvoplánových narážek. Kdežto o jiných jejích filmech to platí třeba jen zčásti, Faun celý stojí na tomto postupu. A funguje to. Snad díky tomu, že ona hromada direktů je sesbírána z nejrůznějších vrstev skutečnosti - tytéž významy v symbolech různé úrovně. A druhá věc: Faunovo velmi pozdní odpoledne není jen o Faunovi, ale právě i o velmi pozdním odpoledni samotném. Můžeme se smát Faunovi ve tři čtvrtě na pryč, ale z jiné strany slouží jeho figura k obrazu neodvratně se blížícího konce. Třetí věc: Chytilová si z Fauna krutě střílí, nenechá na něm nitku suchou, ale v konfrontaci s postavami podpantoflového přítele a dotěrné šéfky vychází i v autorčiných očích ubohý Faun jako morální vítěz. Jediný je schopen poněkud hlubšího pohledu na život (občas), nicméně není schopen pochopit ho jako něco, co je třeba naplnit. (To ovšem žádná z postav. Jedinou konfrontací je hudbymilovný mladík rozhazující rukama, přičemž rozlívá Faunem přinesený džus.) Proto také trapně selhává v konfrontaci s Vlastičkou. Ne, že by se s ní měl hned ženit, ale na některé věci je prostě nutno odpovědět. Faun umí jen utíkat, před odpovědností (úspěšně), před stářím (marně) do komického estétství a honby za erotickými požitky. Autorka mu nicméně během celého filmu nedopřeje realizovat ani jediný. Vrcholem výsměchu je, když mu toho nejstrašnějšího zajíce nasadí do kanceláře místo Vlastičky. Po trapasu u Vlastičky (apropó, to její nadržené "já jediná vás chápu" vyznívá jako autorčin způsob, jak ztrapnit i tuto dosud jedinou důstojnost si zachovávající postavu) už přichází jen smrtka - šéfka. Stárnoucí Faun se honí za zajíci, pohrdá láskou dospělé mladé ženy a končí ve spárech své vrstevnice. Zoufalé "ještě jsem nic neudělal" je vlastně shrnutím pravého smyslu této vynikající komedie o tragičnosti života. Chytilová dokáže jedním tahem skvostně pobavit i hluboce zmrazit. Chválu jejích filmařských postupů ponechám povolanějším. Rozličné poznámky: I.) Zajímavé, jak taková vyhraněná tvůrčí osobnost, jakou je Chytilová, dává ve svých filmech prostor rovněž velmi silně vyhraněným (a rovněž tvůrčím) osobnostem. Zde jako Faun exceluje jedna z vynikajících postav českého dramatického umění, Leoš Suchařípa. (Vyzdvihl bych ale i nesmírně vtipně hrající představitelku Vlastičky.) II.) Stojí za povšimnutí, že tehdejší komedie s podobnou tématikou (problém vztahů a smyslu života polointelektuála na prahu stárnutí), jejichž režiséry jsou muži (Kachyňa, Olmer, Klein) jsou jednak ke svému hrdinovi vstřícné a chlácholivé, kdežto pro Fauna je jeho velmi pozdní odpoledne nemilosrdné, jednak u jejich hrdinů je problém smyslu života vědomý, kdežto u Fauna nepřiznaný. Jejich hrdinové totiž procházejí určitou krizí, kdežto u Fauna nemá co se dostat do krize, pouze ho začíná tlačit čas. Obzvláště strašlivá je zbytečnost veškeré jeho práce ("Maroko"), která ho konec konců ani nezajímá. III.) Je otázkou, zda autorka pranýřuje "faunství" nebo naopak nenormální dobu, v níž není možná archetypální orientace. Druhý výklad by podporovaly všudypřítomné zdůrazňované kulisy staré Prahy. Ale lépe neodpovídat, proč by nemohlo být pravdou oboje současně? IV.) Komentáře: Sandiego, Radek99, M-arta. Vtipně, stručně, výstižně: Flipper. Pamětihodné hlášky: A_FISH, HenryS. () (menej) (viac)