Faunovo velmi pozdní odpoledne

"...jak ten čas letí. Jo to on už je zase podzim..." Touhle větou, vyřčenou záhy po faunově probuzení se vpodstatě sumarizuje celé jeho devadesátiminutové odpoledne vyplněné absurdními nehodami a náhodami a starými a novými kůžemi a tatrmany a Vivaldim a "ženská v domě není pro mě". Absurdními, ale na rozdíl od jiných českých komedií (čímž rozhodně nechci tvrdit, že Faunovo velmi pozdní opoledne lze jen tak jednoduše a čistě zařadit do kategorie komedie) je zde nadsázka pořád stejně nadsazující, resp. je jedním z hlavních vyjadřovacích prostředků a není použita pouze jako příležitostný nástroj pro příležitostné vytváření příležitostně rádoby třeskutě vtipných situací (bez nadsázky by se "divák" popadal za břicho, takhle to vyženem ad absurdum, ať se popadá i za koule). Ale tohle všechno je naprosto evidentní a nejspíš to píšu jenom jako reakci na nějaký komentář, kde uživatel vytýká faunovi trapné chování - no ano, jsou to manýry napřesdržku, ale nelze je nebrat s humorem stejně jako s vědomím, že tímhle karikováním není Chytilová zas až tak daleko od pravdy - samozřejmě víc obecné než konkrétní, jakkoliv se to tváří naopak. Shrnuto podtrženo - Faunovo odpoledne stihla ještě Chytilová, zdá se, natočit ve své umělečtější éře. A rozhodně nelze na závěr nevyzdvihnout, že celý film je zabalen v krabici krášlené flétnou páně Stivínovou, která míchá Debussyho s místy barevným a místy zetlelým listím asi trochu okatě symbolickým, leč esteticky ne nepříjemným způsobem. (23.03.2010)

"To víš, ženský jsou nevyzpytatelný." Snímkem Faunovo velmi pozdní odpoledne otřásla Věra Chytilová snad nejvíce za svou kariéru zavedenými klišé a předsudky, přičemž v rovině "vědomí souvislosti" opět úderně vystihla obraz pokřivené morálky socialistické společnosti. Obsadit do role milovníka Fauna, namísto bonviána Kopeckého, robustního Suchařípu a do role jeho kumpána Jiřího Hálka, byla trefa do černého. Pořád nevím, zda mě Suchařípovy fialové ponožky v kombinaci s bílým oblekem víc straší nebo uchvacují. (12.11.2023)

Faunovo velmi pozdní odpoledne je sarkastickou satirou ve víru znepokojení pohybů nitra. Tandem Chytilová - Krumbachová s elegantně stylovou škodolibostí vypustil na filmovém pásu stylizovanou adaptaci Brdečkovy předlohy. Hlavním cílem satiry jsou sice muži, avšak ani ženy tu nezůstávají bez úhony. Vyhýbání se obvyklým konvencím a závaznému partnerskému svazku je sice revoltou, ale z jiných úhlů pohledu rovněž strachem ze závazků, obavou z promarněného života či útěkem před procesem stárnutí. Běží o pocity, o pocit naplnění, životního naplnění, o pocit osamělosti či o pocit všednosti. Zneklidnění (stejně jako satirické zesměšnění) se odehrává již ve vnitřním a v niterně rozechvělém pohybu obrazu. Zneklidnění je příhodné, neboť jde o skutečné prožívání života, anebo alespoň o zdání skutečného prožitku. Tandem Chytilová - Krumbachová laškuje s mužskou ješitností, nechává ho hltat rozkoše, aby zapomínal na svůj smutek, obavy a strach. Ženy hrají v mužských hrách i ve svých vlastních a poznávají v mládí, aby později tonuly v smutku. Hrdinou škádlivého sarkasmu je úředník Karel (vynikající Leoš Suchařípa), prožívající život s estetickou poživačností, i když již u něj jde svého času o strach ze stáří. A tak dlouho se před jedním strachem utíká, až nás jiný nečekaně dostihne. Mezi významné postavy hrátek patří s Karlem nespokojená šéfka (pozoruhodná Libuše Pospíšilová), marně se snažící Karlova kolegyně Vlasta (Vlasta Špicnerová) a Karlův kamarád s vlastním hříchem a strachem Josef (Jiří Hálek). Z dalších rolí: do penze odcházející Karlův kamarád s vlastním strachem Tonda (Ivan Vyskočil), ráznější správcová domu (Lucie Polívková), stařičké Karlovy sousedky Houdkovy (Erna Červená a Věra Pávková) či Karlova mladá známost s dosud neviděnou módní kreací (Tereza Kučerová, kostymérka filmu, Chytilové dcera). Faunovo velmi pozdní odpoledne je lahodnou satirickou nezbedností, zneklidňující, stylizující, hemžící. Muž zde dostává šarmantní ránu do nosu. Hrátky pohlaví jsou na denním pořádku a život v lačnosti jako odpověď na strach ze smrti a z osamělosti. Nezapomnělo se ani na sarkastický tanec smrti. Je to osobité pobavení. (22.01.2024)

Tohle že je feministické dílo zesměšňující muže? Možná ještě tak velmi zlehka některé stránky mužství, navíc, časem mělo být podstatně hůř (např. Pasti, pasti pastičky). Jistě, Faunův život se svým neustálým opakováním (nejen dívky, ale i práce, to "Maroko") stává stereotypem a vyprázdněným zvykem, listí žloutne, vzduch chladne a za dveřmi se už pomalu chystá zima / smrtka se svou kosou. Ale ostatní postavy v tomto tanci života na tom nejsou o moc líp, spíš naopak. Směšná je šéfka, snažící se zaujmout, směšný je jediný kamarád se svou milující manželkou a sekretářkou "cipískem", směšné a většinou prázdné (proto ani nemají jména, jsou to jen zajíci, lovná zvěř) jsou zástupy dívek (spíš typů než dívek), procházející staromládeneckým podkrovím. Ostrůvky života zobrazují jen osoby, na které se dívá s despektem Faun sám - sousedky stařenky, které mu velmi nepříjemně připomínají vlastní věk i smrtelnost, no a pak taky Vlastička, ten poklad, sedící naproti němu v kanceláři, o který musí Faun nejprve přijít, aby pochopil, co v něm měl i nechtěl mít. Měsíce (roky?) doufající, chviličku šťastná ("vy jste se kvůli mně opil"), stává se nakonec taky směšnou. Na druhou stranu je tu taky pár pěkně mrazivých chvil („Musíme se zamyslet… Jak nejlépe zničíme člověka?“). Závěr je překrásně obrazný a dvojlomný (k tomu navíc ten výkřik "já ještě chci něco udělat!"). A Faun? Taky jsem se nejdřív obávala, jestli manýra Suchařípova bude v hlavní roli snesitelná - a více než byla. Ta role mu sedla jako žádná jiná. (12.11.2012)

Tenhle film = Leoš Suchařípa. S ním to jde nahoru i dolů, stoupá i padá. Ze začátku se to zdá být v pořádku, jeho průpovídky působí dobře, ale pak to začne být strašně stereotypní a vlastně se to motá pořád dokola. Vyvrcholení je až v samém závěru filmu, kdy se starý svůdník opije, a pak pro něj přijde "smrt". Konec. Titulky. Bohužel se na tuhle část načekáte až až, těch 99min. je celkem moc. (01.07.2010)