Profesionáli

Říka se, že revoluce požírá své děti. Když se ale sejde pár správných chlapů, může je vyplivnout.. To, že je Magnificent Four silně charismatickou partou, je především zásluhou Burta Lancastera, který jako derviš Dolworth nemá v obsluze zbraní, dynamitu a žen konkurenci a když si posune klobouk nad čupřinu, máte nutkání mu na jeho chlapáctví vystavit zbrojní pas. Aby to vyvážil, musí Conrad L. Hall mimo krás nevadských pouští vystavovat i přednosti italských pum.. „So what else is on your mind besides hundred-proof women, ninety-proof whiskey and fourteen-carat gold?“ - „Amigo, you just wrote my epitaph!“ (07.11.2022)

Česť zvíťazila? Možno jedine sloboda. Ale skôr by som povedal, že po všetkých vraždách to bol príliš neskoro vymyslený kompromis, kvôli ktorému nevyhral nikto. No máme tu Claudiu Cardinale a chlapov s guľometom či dynamitovými šípmi. Takže, ak máte chuť na poriadny western, Profesionáli vám môžu poslúžiť ako hlavný chod. (05.11.2017)

Takhle dobrou podívanou jsem opravdu nečekal. Nebojím se toho a dám plný počet hvězdiček. Sympatické postavy, solidní hudba, pikantní prostředí (sice na to mexické dvakrát nejsem, ale tady to fungovalo perfektně), vynikající (nejen) westernový herci a snad nejznámější dívčí tvář Divokého západu - Claudia Cardinale, zvraty v ději, dobré akční sekvence a v neposlední řadě také potěšující dialogy. Čas při sledování tohoto bezmála 2 hodiny trvajícího snímku utíkal velmi rychle a nebyl tu žádný prostor pro nudu. To už je důvod dát 5*, ne? (26.06.2012)

Patřím mezi milovníky Brooksovy režie a zajímalo mě jak si poradí s tak těžkým žánrem, jako je western. Ne, že by si počínal špatně, ale je tak trochu vidět, že westerny nebyly jeho parketou. Je tu inteligence, spousta akce (obzvláště dynamitové vychytávky jsou zajímavým zpestřením) velmi kvalitní herci, můj oblíbenec Burt Luncaster, Lee Marvin a bohyně krásy Claudia Cardinale. Nepochybně kvalitní western, ale má zmlsanost Leoneho westerny je zřejmě až příliš velká :-) (17.08.2011)

Už jen kvůli Lancasterovi a Cardinale stojí film za shlédnutí, oba ve vysoké kondici. Skvělý dabing v čele s Rösnerem, bonbonek. Trochu mátl Švehlík, jinak dvorní hlas Jacka Nicholsona, ale dalo se zvyknout. Lancasterovi to v mých oblíbených (ve filmech, aby nedošlo k nesprávnému výkladu) podvlékačkách s dlouhým rukávem nesmírně slušelo, a to nebyly tak růžové, jako obvykle ve westernech bývají. Zato pěkně špinavé, jak se později ukázalo. Film byl právem nominován na Oscara za kameru, působivé záběry, a poctivě nastříhané. Co bych vytkla byla nepříliš originální hudba, čekala bych dobově i dějově mexičtější, ohnivější, ne tak fádní. „Tys dal svý slovo mně.“ Éra, kdy tohle ještě v určité společnosti platilo nad zákon. Přes určitou rozvláčnost, poplatnou době vzniku, se na to i po letech dalo koukat. A Profesionálové zase nejsou až tak profláknutý film jako některé jemu podobné. „Dynamit v rukou blázna znamená smrt.“ „Tady život, náš.“ „A pak, dynamit, ne víra přenese tu skálu odsud tam.“ Vypointované, vtipné, třeba jízda v těžebních vozících. Vždycky mne fascinují chlapi upnutí ke krku versus hluboké výstřihy žen. U Cardinale pěkně hluboké a se závistí nutno přiznat pěkně vyplněné. Film poctivý ve špíně, všichni jsou ušmudlaní, zaprášení, s bílými mapami od zaschlého potu. To mám ráda, člověk vyloženě vnímá, jak museli všichni smrdět.Podobný pocit jsem měla u Černého roucha, puch. „Parchanti.“ „Jistě, v mém případě je to věc původu, vy jste se k tomu propracoval sám.“ (17.08.2011)