Sherlock Holmes: Majster vydierač
Mistr mezi vyděrači
The Master Blackmailer
Obsahy(1)
Ničit životy lze i bez násilí - stačí k tomu informace. Sherlock Holmes bojuje s nebezpečným vyděračem. V Londýně působí nebezpečný vyděrač, o čemž přijde detektiva Sherlocka Holmese informovat jistá stará dáma. Zdá se, že muž využívá služebnictva, které mu prodává kompromitující dopisy a další informace o nejrůznějších prohřešcích svých bohatých pánů. Jediné, co Holmes získá, je kus papíru s iniciálami C. A. M. a slovem devil ďábel. Vyděrač se právě soustřeďuje na mladou Charlottu Milesovou, která má před svatbou s plukovníkem Johnem Dorkinem. Charlotta dostane dopis, ze kterého vyplývá, že její nastávající tajně vyhledává společnost a přátelství transvestitů. Dívka zasnoubení zruší a zanedlouho se plukovník zastřelí. Mezi dopisy, které před smrtí napsal, je i jeden adresovaný Holmesovi. Ten ho navede na vyděračovu stopu (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (43)
Možný SPOILER: Kdo očekává klasický holmesovský případ s množstvím dedukce a závěrečným odhalením pachatele, bude zklamán. Rovněž celkový styl vyprávění je od krátkých dílů seriálu poněkud odlišný. Navíc Holmes je tentokrát místy až příliš podrážděný kvůli nanejvýš odpornému a nepolapitelnému protivníkovi a případu, v němž nemůže v podstatě vůbec uplatnit svůj mozek. Případ, který se nakonec vyřeší vlastně sám, a na nějž detektiv nebude hrdý. To vše možná činí z tohoto dílu u řady diváků jeden z méně oblíbených. Osobně také dávám přednost jiným dílům. Nicméně po přečtení originálu je třeba říci, že se jeho převedení na plátno scénárista zhostil velmi dobře. Už povídka sama je totiž netypického ražení a založena na banálním příběhu, přičemž začíná až od prostředka případu, a sice návštěvou pana Milvertona pozvaného Holmesem poté, co jej najala lady Blackwellová. Následuje Holmesovo rozhodnutí vyloupit dům a rychlý konec zcela shodný se snímkem. Při otrockém dodržení textu by to patrně nestačilo ani na půl hodiny. Scénárista tedy podstatně rozšířil děj o dřívější události jako zrušený sňatek ctihodné Charlotty Milesové či smrt význačného politika, které byly v původním textu zmíněny jen jednou větou, načež domyslel i některé další vedlejší postavy a ve snaze o větší propojení příběhu učinil z manželky onoho politika příbuznou lady Evy, místo toho, aby byla jako v povídce pachatelkou žena zcela neznámá. Zároveň se pokusil umožnit Sherlockovi použít svůj důvtip alespoň minimálně jeho najmutím od jiné Milvertonovy oběti a pátráním po oběti příští i odlákáním vyděrače mimo dům pozvánkou na ples. Holmesovy pletky se služebnou Agathou odpovídají textu, byť zde byly zmíněny jen stručně, a záležitost polibku, který by bylo možno na jeho základě beztak předpokládat, je invencí tvůrců filmu. Romantika předstíraná pro vyřešení případu, avšak ne zcela prosta menších emočních následků pro detektiva a jeho svědomí, přičemž následující scéna v Baker Street, kdy Holmes oznamuje flegmatickému Watsonovi své zasnoubení, je dokonalá. Z hlediska příběhu tedy nejde o žádné znásilnění předlohy, ale dokonce spíše o vylepšení. V konečném důsledku tak lze snímku v podstatě vytknout pouze místy nevhodnou kameru v podobě množství záběrů z přílišné blízkosti a ještě z půlky přes hlavu dalšího herce a záběrů příliš tmavých či přes sklo, poněkud dlouhou stopáž (ač ona hodina a 40 minut uteče divákovi rychleji), dva tři lehce nelogické detaily a možná zbytečnou závěrečnou scénu s koupí busty, jíž byla nahrazena scéna, v níž Lestrade zve Holmese k vyšetřování Milvertonovy smrti. Ke kladům naopak patří tradičně dobrý výběr vedlejších postav v čele se špičkovým Milvertonem, věrohodné výkony a pěkné lokace. Jinak jde o díl spíše smutný a poněkud melancholický, který se však stále přidržuje atmosféry seriálu alespoň několika vtipnými momenty. Kromě toho se dozvíme, že Holmes se vyzná v čištění kanalizace, Watson ve společenských tancích, a že hitem letošní sezóny budou klobouky. ()
Tak já tedy nevím... Buď jsem u Sherlocka Holmese zvyklej na vyšší standard než ostatní nebo jsem koukal na nějakej jinej film, ale tohle mi připadalo minimálně HODNĚ zvláštní. Sherlocka Holmese mám zapsaného jako "anglického gentlemana a neporazitelného řešitele rébusů", ale v tomhle filmu se chová jako naprostej cholerik a problém mu dělá téměř vše. Vlastně zvorá všechno na co sáhne a nemít po boku Watsona, tak zřejmě začne sám obcházet baráky a vraždit všechno kolem, protože je imrvére nasranej. Prostě postava Holmese, většinu času zřejmě totálně sjetá monstrózním množstvím zdebilňovacích prášků a adrenalinovejch dryáků (viz jeho časté a neopodstatněné výbuchy vzteku), mi přijde komická až trapná. O jeho rádoby "milostném" románku se služkou hlavního padoucha bych se raději ani nezmiňoval, protože to už bych si nějakej ten prášek nebo adrenalinovku musel vzít sám, o povinné "konzultaci" děje se záchodovou mísou nemluvě. Avšak paradoxně právě role čističe kanálů (zde vznosně nazývaná "klempíř"), díky které se do daného domu vetřel, mi přišla mnohem věrohodnější. V průběhu celého filmu jsem měl pak co dělat, abych nezačal fandit právě "Mistrovi mezi vyděrači", protože místní Holmes svojí odporností tohoto padoucha výrazně zastiňoval a kolikrát ho i předčil. Nicméně prostředí a stylizace se mi celkem zamlouvaly, takže tento film nepošlu do horoucích pekel, ale dám mu (myslím, že na tu bídu velice slušných) 30,01%:-)). Zdaaar a odpornejm Šerlokům Houmlesům nazdáááár!!! ()
Nemá cenu opakovat se po všech stručných a výstižných komentářích uživatelů s hodně body. Skoro všechno bych podepsal. Snad k Bishopovu vyjádření bych podotknul, že převleky a maskování jsou SH dost oblíbené a relativně časté, to jeho přítel se jim vyhýbá. Ale šátek s dírkami pro oči je vskutku výjimka. ()