Pohŕdanie

Tak tahle Godardova adaptace knihy Alberta Moravia mě neuvěřitelně baví. Godard je tentokrát velmi pomalý a intimní, a snímek buduje tak, aby nejen Camille, ale i divák Paulem nakonec pohrdal. Hlavní však je že je vše tak nenápadné, že divák a vlastně ani Camille neví pořádně proč. Baví mě taky to "přiznání" existence filmu - pohled na kameramany atd. No a samozřejmě baví Brigitte Bardotová, která je prostě neuvěřitelná. Jak tím jak vypadá, tak také skvělým herectvím. Jerry, don't forget. The gods have not created man. Man has created gods. (01.05.2011)

----- "Odysseus možná jen utíkal před Pénelopou." ----- Zajímavá myšlenka - leč netvoří hlavní (ani vedlejší) dějovou linii. Neboť v reálu je to právě Pénelopé, kdo je těžce zklamaný svým protějškem. Důvody její vzrůstající nespokojenosti lze poměrně lehce vystopovat, ale přihlížet okolnostem natáčení filmu podle Homérovy Odyssey na pozadí rozpadajícího se vztahu ústřední dvojice pro mě bylo nadmíru únavné. Drobné, leč nedostatečné osvěžení představovala snad jen hra se slovíčky během tlumočení. Uznávám umělecké kvality díla i adekvátního hudebního doprovodu, který dokonale vystihuje zjitřenou ženskou duši - ale k čemu to celé je, když snímek není schopný zaujmout. Abych dokázala udržet pozornost, pozřela jsem při jeho sledování daleko větší množství potravin (navíc poměrně nesourodých), nežli jsem měla v úmyslu - a tak jsem se úspěšně projedla nevýslovnou nudou až k VELICE definitivnímu finále ... ale pokud je smyslem filmové tvorby vyvolat v divákovi záchvat obžerství, pak by se mělo jednat výhradně o potravu duševní. Uděluju 1* za ladné křivky a herecké umění Brigitte Bardot a 1* za jedinečnou příležitost potkat slavného německého režiséra Fritze Langa. (24.01.2012)

Hra s farbami, tvorivá kríza, pozadie BB, Fritz Lang a to všetko v podstate bez nosného deja. Godard dáva do úst hrdinov svoje názory a myšlienky, ktoré ich vyslovujú bez bližšej viazanosti k deju, podobne ako pri Na konci s dychom. Boh nestvoril človeka, človek stvoril bohov atď....Zaujímavý film. Pri Godardovi viete, že aj keď sa možno budete nudiť, je nad čím premýšlať. Možno to chce vidieť ešte raz..... (30.11.2009)

Nesmírně hluboký a mnohovrstevný snímek o tvůrčí krizi prohlubující se usilovnou prací, lásce jež nemůže být opětována, dobré vůli která se nevyplácí a snaze oddalující cíl. A o pohrdání, citu tak silném a plném, že dokáže přehlušit vše ostatní a ovládnout celý váš svět. Godard je bezesporu génius, natočil jednoduchý příběh a skryl do něho tolik krásy a myšlenek, že s jeho rozborem může člověk strávit snad celý život. Ten krystalicky čistý pocit bezmoci při nárazu na zeď nekompromisnosti nezapomenu už nikdy. (12.07.2012)

Kvalitní partnerské drama při filmařské práci. Citové vychladnutí, kdy se láska ženy k muži, jako mávnutím proutkem, mění v pohrdání. Vysokou kvalitu mají filmové obrazy a záběry. Spisovatel Paul Javal (skvělý Michel Piccoli) dostává finančně zajímavou nabídku za napsání filmového scénáře. Jeho touha po finančním urovnání svých závazků a určitého zabezpečení, ho přivádí k chybnému rozhodnutí, které je na první pohled tak nedůležité. Jeho zásady se změlňují v podřízenou pokoru a neochotu jít do přímého střetu, k čemuž ani nevidí žádný důvod. Svůj omyl rozpoznává až příliš pozdě a přichází o svojí krásnou ženu Camille (půvabná Brigitte Bardot). Ta manželovo pokorné gesto pochopí jako urážku své osoby a jejich stavu manželství. V jejích očích je dávána na prodej, což u ní proměňuje lásku v pohrdání. Její koketnost je v ostrém kontrastu se zoufalým voláním po ochraně manželem, které není vyslyšeno. Ta pak mění manželovu náruč za náruč hollywoodského filmového producenta. Jeremy Prokosch (dobrý Jack Palance) je despotický vládce ve svém království. Povýšeností dává najevo svoji moc, kterou považuje za samozřejmou a přirozenou. Jeho chování nebere ohledy na nikoho a snaží se dostat vše, aby ukojil svůj pokleslý vkus i morálku. Svou nespokojenost dává najevo s násilnickým sklonem dramatičnosti, ve kterém uspokojuje své domýšlivé ego. Z dalších rolí: Prokoschova překladatelka Francesca Vanini (půvabná Giorgia Moll), velmi schopná dívka snášející hrubiánství svého chlebodárce, režisér natáčené Odyssey Fritz Lang (sám velký Fritz Lang), který pronáší nejednu filmovou, či životní moudrost, a Langův asistent režie (režisér filmu Jean-Luc Godard). Poutavé ve svém vyprávění, rozkošné ve svém zobrazování, poťouchlé ve svém rýpnutí do producentů a Hollywoodu, strhující ve své rozkladnosti vztahu, smutné ve svém partnerském nedorozumění, realistické ve svém podání, ironické ve svých promluvách. A tak ženy budou i nadále ukazovat svoji zadnici, když uvidí kameru. (27.06.2012)