Obsahy(1)
Kudy vede cesta k efektivní pomoci Romům, kteří žijí ve vyloučených lokalitách na severu Čech? Na tuto otázku hledá odpověď Miroslav Brož, který se snaží zlepšit napjatou situaci v těchto komunitách... Nedůstojné životní podmínky a nerovné příležitosti velké části Romů se jako červená linie táhnou celým porevolučním obdobím české společnosti až do současnosti, kdy se jejich situace dále zhoršuje vlivem ekonomických dopadů pandemie a války. Díky vymístění velké části Romů na nejrůznější periferie se jejich problémy pro majoritu staly takřka neviditelné a něčím, co zdánlivě nepředstavuje ožehavou záležitost. Je to ale omyl – situace nejslabších ukazuje, kde selhávají společenské mechanismy. Lépe řečeno, co se dodnes týkalo Romů, se může v blízké budoucnosti týkat širších skupin lidí. Tam, kde ke změně nepomáhají statistiky a analýzy, pomáhá strukturu problému nasvítit pohled zevnitř – pohled člověka, který se po více než dekádu snaží ve svém regionu situaci Romů zlepšit ve spolupráci s nimi samotnými. Miroslav Brož, provozovatel malého sdružení Konexe v Ústí nad Labem, cílí na instituce, ať už se jedná o lokální či krajské úřady, vládu nebo poslance. Vedle kulturních a symbolických aktivit je to právě byrokratický a legislativní mechanismus, který se snaží ve prospěch Romů proměnit. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
To je další ze série krátkých pohledů do nitra české společnosti uvedených na České televizi. A pokaždé je hlavním problémem jedno - objektivita. Netvrdím, že v Česku neexistuje rasismus a že jsou všichni Romové špatní. U nás v práci jich taky máme pár a jsou to slušní lidé. Jenže tady se řeší už jen důsledky. Kde je prevence a kořeny jednotlivých událostí na něž je poukázáno? Například dluhy. Není pravda, že je situace neřešitelná. A že musí do konce života platit exekutory a podobně. Miroslav Brož by měl vědět, že pokud by daný člověk měl práci, může se z problémů dostat třeba pomocí oddlužení. Dále je zde prezentováno šílené bydlení. To je pravda, byty jsou v katastrofálním stavu. Ale zase...kdo ty byty do takového stavu uvedl? Stát? Město? Nebo samotní nájemci. Ať mi nikdo netvrdí, že je všechny převezli do domů takto vypadajících už na začátku. Co se samotného rasismu týče, jsem samozřejmě proti jakémukoli druhu rasismu. Ale lidé, kteří bydlí v jednom městě s Romskými obyvateli nebo ve stejných částech města s nimi mají své zkušenosti. A pak je snadné být rasistou, jelikož naopak není snadné s nimi většinou žít. Nakonec sám Jozef Miker Brožovi říká, že se lidé musí naučit zodpovědnosti a ne svádět všechno na stát a v tom má pravdu. Ten může místním poskytnout nové bydlení, vystavět ho moderní se všemi výdobytky, ale za jak dlouho jej zase uvedou do současných stavů? ()