Zlá zelina

Melancholický příběh o dvojici alkoholiků, který na mě působí jako asi jako člověk s dvěma tvářemi. Z jedné tváře jako by vyplývalo nutkání diváka se nad sebou zamýšlet a druhá tvář působící jaksi opačně. Chladně, nestranně, zkrátka bez dojmu. Z celkového pohledu má však u mě film to pozitivum, že ačkoliv se jedná o loudavou životní etudu, která se nikam nesune, tak děj skoro vůbec nenudí, čehož si cením. Samozřejmě má na tom zásadní podíl jedinečné herectví mimořádných osobností (Nicholson, Streepová) a pochmurné flashbacky. Není to film pro každého a pro diváka, který celý film prozívá mám pochopení. Přesto si myslím, že má co nabídnout. 75% (18.02.2012)

Ufff,chlast je skvělá věc a whiskey nejlepší kamarádka,v podání Jacka Nicholsona to je ovšem krutá realita odvrácené strany.Další z řady uměleckých počinnů,který má co nabídnout,co říct ale tak silnou artovou stránkou,že to některé mozečky nemůžou 143 minut vydržet a ocenit.Přizznám se můj mozeček to lehce ocenil,uvědomil si kvalitu a už to nechce nikdy vidět,páč má rád alkohol :-) (23.12.2011)

V soutěži o nejstupidnější televizní kanál našly Nova s kolegyní Cinemou nečekaného soupeře v programu TV Barrandov. Tomu se totiž povedlo zařadit první reklamu již po deseti minutách u přes dvě hodiny dlouhého filmu. Gratulujeme a držíme palce do dalšího kola, v němž by třeba mohl zkusit zařadit reklamní blok doprostřed závěrečných titulků. K filmu samotnému; herecká symfonie Jacka s Meryl. Jen věty mohly být kratší. Anebo - což takhle u sestavování vysílacího programu trochu přemýšlet? Ne moc, opravdu jen trošku. Ale nepochybuji o tom, že třicetiprocentní Noha 22 byla jako předskokan naprosto nezbytná... (28.10.2011)

Jsme v roce 1938 a Jack Nicholson se vrací z jednoho svého flámu. Respektive se vrací do svého rodného města, stejně jako Meryl Streep, a coby opilci a bezdomovci jsou v tomhle melodramatu konfrontovaní s místy a lidmi ze své minulosti. Odvaha, úzkost, pocity viny, pokání. A novela Williama Kennedyho, oceněná Pulitzerovou cenou. Tvůrce Hector Babenco, který natočil i pro mě docela nesnesitelný kus Polibek pavoučí ženy, představuje typicky herecký film. Dvě velká esa, která kdyby nabídku nepřijala, film by zapadl v propadlišti dějin (ač tedy mimochodem představoval solidní komerční propadák). Nicholson, který kdysi nešťastnou náhodou způsobil smrt svého novorozeného syna, je nicméně při zobrazení lidské trosky dokonalý, což ocenily i kritiky. Naopak snímek jako takový už tolik nechválily. (14.05.2015)

Herecké výkony jsou tím, co táhne celý snímek. Knížku jsem nečetl, takže nedovedu posoudit, jak je adaptace úspěšná, a nevím, nakolik se scénář od předlohy odchyluje a nakolik je jí naopak determinován, ale přiznám se, že mi nepřišel adekvátní hlavně Nicholsonovu herectví. Celé jako by to směřovalo odnikud nikam (což samo o sobě nemusí ještě být na škodu, ale tady mi to zkrátka nesedlo); žádná gradace, občas trochu podivné jednání postav. Přesto má film zajímavou, notně nahořklou atmosféru a je určitě zajímavou úvahou nad jedním lidským životem, nad snahou vyrovnat se s minulostí, která jako koule na noze určuje každý krok. (10.01.2010)