Zlá zelina

Udělat z Jacka a z Meryl bezdomovce, to je jako udělat z Trojana dementního Václava. Zatímco na Václavovi mi ale celou dobu nejvíc vadila právě volba představitele hlavního hrdiny, tady mi toho vadilo mnohem víc. Jestli jsem to pochopil dobře, tak Jackův bezdomovec strávil na tom malým městě hezky dlouhou dobu. Z filmu to ale vypadalo, že je všude div ne poprvé. Jako by jeho život nenavazoval na včerejšek. Organizoval kopání hrobů na hřbitově, kámošovi to ale oznamoval jako novinku, když mu nabízel práci. Na hřbitově pak po 22 letech poprvé navštívil hrob svého syna. Při cestě zpátky z práce kamarádovi ukazuje na dům, který mu kdysi patřil - to kolem něj nikdy předtím spolu nejeli? Navíc do něj má už brzy po všech těch letech vstoupit... Když jde partička bezdomovců - pobudů - do hospody - seznamují se s majitelem - opět asi není na co navázat. Přitom je hospoda asi jen kousek od kostela, do kterého se chodívají pravidelně najíst, a kde se setkávají - první filmové setkání Jacka s Meryl - partnerů, kteří spolu mluví, jako by je od posledního společného setkání dělilo sotva pár hodin. A tahle hrozná chyba se vlastně v různých obměnách opakuje neustále dokola. Ale nesmyslů tady bylo víc, nechce se mi je vypočítávat. Celý to po mně úplně steklo - když se vrátí domů, když čte rodině starej dopis od dcery, když je napadnou maloměšťáci s baseballkama, když mu umře kamarád, přítelkyně...nic jsem necítil. :((( Řekl bych, že jediný, co se mi na tomhle filmu líbilo, je jeho název. (26.12.2014)

Ufff,chlast je skvělá věc a whiskey nejlepší kamarádka,v podání Jacka Nicholsona to je ovšem krutá realita odvrácené strany.Další z řady uměleckých počinnů,který má co nabídnout,co říct ale tak silnou artovou stránkou,že to některé mozečky nemůžou 143 minut vydržet a ocenit.Přizznám se můj mozeček to lehce ocenil,uvědomil si kvalitu a už to nechce nikdy vidět,páč má rád alkohol :-) (23.12.2011)

Melancholický příběh o dvojici alkoholiků, který na mě působí jako asi jako člověk s dvěma tvářemi. Z jedné tváře jako by vyplývalo nutkání diváka se nad sebou zamýšlet a druhá tvář působící jaksi opačně. Chladně, nestranně, zkrátka bez dojmu. Z celkového pohledu má však u mě film to pozitivum, že ačkoliv se jedná o loudavou životní etudu, která se nikam nesune, tak děj skoro vůbec nenudí, čehož si cením. Samozřejmě má na tom zásadní podíl jedinečné herectví mimořádných osobností (Nicholson, Streepová) a pochmurné flashbacky. Není to film pro každého a pro diváka, který celý film prozívá mám pochopení. Přesto si myslím, že má co nabídnout. 75% (18.02.2012)

Nachmelená nálada. Barová balada duší, bludiček dnů a nocí, s nimiž se houpe, zatraceně vratce země točí. Hastrmani, trhani vrávoravé chůze z hostince SVĚT. Žádní světci, svědci podsvětí, co zakusili okrajových částí, okoraného ovzduší, tvrdých kůrek chleba. Nepřizpůsobiví paňáci, nasáklá těla. Mouchy člověčí. Tekutý mo/u/r v "zelené zahradě" společnosti. (01.10.2019)

Mezi filmy, které se zaobírají okrajem společnosti jsem našel mnoho snímků, které na mě zanechaly hluboký, nesmazatelný dojem. Mezi filmy o pomatencích, životních looserech, opilcích, bezdomovcích apod. jsem našel i svůj vůbec nejoblíbenější film KRÁL RYBÁŘ. Na IRONWEED jsem se moc těšil. Teď bezprostředně po shlédnutí filmu jsou mé dojmy značně rozporuplné. V úvodu se píše, že film je o důležitosti rodiny v životě každého jedince. Já ho spíše vnímám, jako film o tom, že člověk sám před sebou nikdy neuteče, a že každý je svého štěstí strůjcem. Ale ať je to tak, či onak - až příliš často mi to přijde kýčovitě patetické, zbytečně slzopudné a hlavně obrovsky naivní ( zejména návrat domů ), a to i s ohledem na skutečnost, že se film odehrává ve 30. letech. Na druhou stranu herecké výkony, které jsou předem dané jmény hlavních aktérů, jsou vynikající, zejména Streepová ( i když ji nemám moc rád ) je prostě dokonalá. A radost mám i ze svého oblíbence Toma Waitse, ten má tento druh rolí v malíku. Takže jsem vlastně vcelku spokojený. Tři *. (11.01.2009)