Malé životné etudy

Velmi kvalitní a zajímavý výkon tehdy třiatřicetiletého Jackieho Nicholsona, který ač už zde dokazuje svoji hereckou extratřídu plnou variability, mě jako pianista nedokázal přesvědčit, snad v jiné dimenzi, v příběhu, který je primárně a bohužel i dost prvoplánovitě určen především intelektuálnímu divákovi.. Nicholson v roli "Bobbyho" Dupea, egoisty, dobrovolného vyděděnce a chronického "útěkáře před sebou samým" dokáže udržet moji pozornost svojí nezaměnitelností až do závěru filmu, kdy na mě ovšem scéna, v níž "pošle naivní a místy dost otravnou Rayette pro kávu", působí ve své pseudoefektnosti naprosto uměle a nedůstojně.. Za zmínku stojí také několik scén na hranici až oxymorónské absurdity, objednávání topinky v restauraci a konfrontace s arogantní a životem otlučenou číšnicí, až nehollywoodsky vykreslené typické americké "ve své hlouposti a nízkosti přemoudřelé" stopařky, Bobbyho malý Chopin či stolní tenis s Carlem, které ruku v ruce s Nicholsonem a kamerou Lászla Kovácse vytahují Malé životní etudy z vod průměrnosti.. (28.05.2013)

Dnes je pomerne ťažké z filmových úloh určiť, nakoľko je Nicholson kvalitný herec. Postavy sú mu písané na mieru, často sa musí pitvoriť a film prevažne musí patriť iba jemu. Preto si radšej pustite jeho rannú tvorbu a pochopíte, prečo je dnes tam, kde je. Five easy pieces rozpráva o robošovi, ktorému jeho životný štýl prestane vyhovovať a dospeje k názoru, že chce od života viac. Pokiaľ to jeho okolie nepochopí, má smolu. Mne sa takýto ľudia páčia a mám rád filmy, ktoré o takýchto ľuďoch rozprávajú príbehy. (02.06.2012)

Takový milý malý snímek ze života. Má krásnou kameru a Nicholson je fajn. Problém je však v tom, že když jsem ho dokoukal, moje první věta zněla: ,,A co jako?" Jack Nicholson hraje veskrze nesympatickou postavu, s níž je složité soucítit - arogatního násilníka, co se potácí životem, dělá práci, co ho nebaví a chodí s holkou, co nemiluje, tak se nakonec na všechno vykašle. A to je asi tak všechno, jen roztažené do 90 minut a obohacené o různé samoúčelně působící postavičky (dívka, co nenávidí špínu). Deštivé odpoledne vám tento film nezkazí, ale není to snímek, co musíte vidět, než umřete.. (31.05.2013)

Ač je v centru pozornosti tradičně delikátní Nicholson, který se potácí životem s mrzutostí a potlačovaným sarkasmem mně často vlastními, Bob Rafelson svou univerzální režijní snahou dokazuje, že z hovna se bič uplést povede jen zřídka. A tenhle plytký dobový příběh o hledání sebe sama toho je bohužel, navzdory pár vydařeným scénám a dobře cílenému humoru, příkladným důkazem. 60% (10.03.2020)

Typicke odlehcene (ale pritom vazne) sedmdesatkove drama. Celou dobu jsem mel pocit, ze je to nejaka zfilmovna divadelni hra. Prece jen to smireni s otcem, krize identity, potaceni se mezi zenami atd... No nevadi. :) Misty trosku nepresvedcive (rozhovor/plac s nemohoucim otcem), obcas pekne (vizual Kovacse, par momentu) a obcas vesele (stoparky). 4- (23.08.2016)