Malé životné etudy

Na některé filmy se člověk dívá proto, že je zajímá příběh, na některé se dívá proto, že chce vidět skvělý herecký výkon. V tomhle případě se rozhodně jedná o film, který vyniká hereckým výkonem Jacka Nicholsona. Dějově mě tak nezaujal, i když ono hledání svého místa na světě a jeho nenalezení je tématem rozhodně zajímavým. (20.07.2015)

Film potácajúci sa odnikadiaľ nikam - presne ako hlavný hrdina, nachádzajúci a opúšťajúci, tak ako sa mu v danej chvíli zachce. Niekoľko dialógov, podmanivá kamera a miestami nevyspytateľnosť ďalšieho smerovania deja vyplývajúca z charakteru pianistu-tuláka. Uvedené momenty povýšili celkový zážitok zo sledovania do ľahkého nadpriemeru. Rafelsonove diela, ktoré som mal možnosť vidieť charakterizuje zaujímavý, no režijne nedotiahnutý námet, kvalitní herci a pozoruhodná kamera. Ich režisér je Majster priemerného filmu. (29.12.2004)

Film o člověku, kterej se v životě vybodl na svůj um a šel se živit jak se zrovna naskytlo. Takže momentálně obyčejnej chlápek, kterej má přítelkyni (pěknou krávu), přátelé, práci a otce co je nemocnej. Takže situace, která je na denním pořádku X tisíc lidí. Takže asi tak. Nudnej film, ve kterým je moc postav a moc životních příběhů, který se spolu ani extra nesouvisí a u filmu jako je tento je to spíš na škodu. Nebej Nicholsona, (neřikám že se do role zvlášť hodí, ale stejně....) kterej film o něco nadzvedl svým výkonem, bylo by to asi o hodně níž. Bohužel, to není film pro mě. (24.02.2011)

Velmi kvalitní a zajímavý výkon tehdy třiatřicetiletého Jackieho Nicholsona, který ač už zde dokazuje svoji hereckou extratřídu plnou variability, mě jako pianista nedokázal přesvědčit, snad v jiné dimenzi, v příběhu, který je primárně a bohužel i dost prvoplánovitě určen především intelektuálnímu divákovi.. Nicholson v roli "Bobbyho" Dupea, egoisty, dobrovolného vyděděnce a chronického "útěkáře před sebou samým" dokáže udržet moji pozornost svojí nezaměnitelností až do závěru filmu, kdy na mě ovšem scéna, v níž "pošle naivní a místy dost otravnou Rayette pro kávu", působí ve své pseudoefektnosti naprosto uměle a nedůstojně.. Za zmínku stojí také několik scén na hranici až oxymorónské absurdity, objednávání topinky v restauraci a konfrontace s arogantní a životem otlučenou číšnicí, až nehollywoodsky vykreslené typické americké "ve své hlouposti a nízkosti přemoudřelé" stopařky, Bobbyho malý Chopin či stolní tenis s Carlem, které ruku v ruce s Nicholsonem a kamerou Lászla Kovácse vytahují Malé životní etudy z vod průměrnosti.. (28.05.2013)

Důkaz, že Jack Nicholson byl ďábel už v roce 1970, kdy ho svět Hollywoodu začal teprve objevovat. Malé životní etudy jsou film poměrně o ničem. Nejhorší je to opravdu v momentě, kdy Jack přijede za otcem. V tu ránu se rozjíždí absolutní herecká nuda a tam Jack lehce stagnuje. Nicméně cesta do práce, kde Jack místo auta skončí na korbě náklaďáku hrající na piáno a objednávka topinky v restauraci jsou scény, na které v jeho podání rozhodně nikdy nezapomenu. Nářez. Jack byl herecký šílenec už v době, kdy to po něm nikdo nijak zvlášť nechtěl…a už kvůli němu stojí za to tenhle film vidět. (15.01.2019)