Víťazstvo

Paul Newman v hlavní roli snímku, který předcházel zcela výjimečnému zpracování o okružním závodě v ´Le Mans´ z roku 1971 a naopak byl dalším po brilantním ´Grand Prix´z roku 1966. Každý film má své přednosti a dějové zázemí. Tento se kromě touhy vyhrát zajímá i o soukromé manželské problémy, které k životu prostě patří. Dramatizace v romantickém nadhledu je v poklidném tempu a na city se zase až moc nijak zvlášť nehraje. Zato závodní scény mají drive. Může za to výborná kamera a střih. Scénář je tedy v obou oblastech velice vyrovnaný a vzájemně se nejen nepřekážejí, ale naopak výborně doplňují. Dvouhodinová stopáž může na takový nenáročný děj připadat až moc, ale vlivem plynulosti vývoje děje má svůj důvod. Příběh není zbytečně zkratkovitý a všemu dává právě onen poklidný průběh. ´Vítězství´ je sportovní snímek jako každý jiný, jen navíc poukazuje na fakt, že aby se člověk stal skutečným vítězem, nestačí mu jen závodní dráha a výborní automechanici. Zakončení příběhu tak za sebou nechává otevřenou otázku. Zvítězil Frank Capua a nebo ne? (22.08.2018)

Očekávala jsem Grand Prix prsklou Velmi křehkými vztahy s archetypem manželky ve stylu Někdo tam nahoře mě má rád či Rockyho – milující, pečující žena přes všechny obavy ze smrti či toho, že milovaná osoba bude do konce života jen slintat na bryndák, svého muže v jeho lítání přesto podporuje, protože „si vzala závodníka a tak ho musí brát“. Průběh děje je ale značně jinačí, než by člověk čekal a postava Joanne Woodward je o dost více živoucí ženou, jež se stejně jako film sám vyvaruje velkohubých monologů a patosu, což se mi v příjemném překvapení sledovalo moc pěkně. Prý se s nadsázkou říká, že on je ten krásný a ona talentovaná. Její jemný, nonšalantní půvab ve spojení s nadáním působí jako magnet a ve společných scénách místy zastíní i svého opěvovanějšího manžela. I Newman to věděl a nesl to s takovou grácií a pyšností na ni, že sledovat cokoliv, kde se objeví spolu, je zážitek s velkým HP (hereckým párem), nad který v Hellwoodu v osobním i profesním životě nebylo, není a nebude. Režijně místy docela zprasenej, ale jinak moc příjemnej neukecanej počin o všech vítězstvích na trati bytí s nejlepším koncem. (08.12.2012)

Víte, že se mi Vítězství líbí víc než opěvované Le Mans se Stevem McQueenem? Měl jsem dokonce velmi blízko k tomu, abych dal i pátou hvězdu, jenže on se mi ten film ke konci zdál až příliš dlouhý (konkrétně bohužel během závodu v Indianapolis). Jinak ale nemám co vytknout. Automobilové scény patří k těm vůbec nejlepším, jaké jsem kdy viděl, a James Goldstone si při nich vyhrál stejně jako střihač, který jim dal místy přímo zběsilý rytmus. Herecky též bez závady, příběh mi připadal příjemně nejednoznačný a dumám nad tím, jestli jsem měl Newmanově postavě fandit, nebo ne. Čtyři a půl. (16.03.2014)

Film z atraktivního prostředí automobilových závodů selhává v obou dějových rovinách. Závodění je málo, dohromady jen pár záběrů na začátku a 20 minut v poslední půlhodině - ty jsou vrcholem filmu, i když nic srovnatelného s GRAND PRIX se nekoná. Kromě závodění film sleduje jedinou dějovou linii - Newmanovu snahu rozdělit svůj čas mezi práci a rodinu, a tahle uslintaná moralita mě nechala zcela chladným. (17.03.2009)

Příběh je banální - nevěra manželky z kolegou ze stejné stáje. Příčinou je posedlost závodní profesí. Film stojí a padá s výkonem P. Newmana. Měl už lepší role, ale tuhle si užívá. S kolegou - sokem to vyřídí ránou pěstí a manželce najde sílu odpustit. - vlastně i sám sobě. Scénář je velmi jednoduchý a předvídatelný, konec snad happy ending. Akční kamera opulentní záběry ze závodu. 80% (16.08.2018)