Diabli

Snímek „Ghoulies“ se nedokáže rozhodnout, co vlastně je. Jestli je to horor, nebo komedie, nebo vážný film. V konečném důsledku je to nakonec úplně jedno, protože nefunguje ani jedna rovina. Film není vtipný a už vůbec není děsivý, protože nemáte možnost, jak se nějak do filmu dostat. Chybí atmosféra, chybí nějaké normální plynutí děje. Všechno je křečovité a bohužel za to nemohou jen herci. (01.12.2014)

Čo môžem povedať o tomto filme,na začiatok asi to že tvorcovia aj všetci ktorý na tomto filme pracovali museli brať drogy,lebo ináč si neviem vysvetliť kto môže natočiť takúto debilnú bizarnosť,lebo zdravý človek by to nedokázal.A teraz v skratke-Príbeh je veľmi naivný,herci tiež sa nepredviedli v dobrom svetle a aj spracovanie bolo ukážkovo debilné.Nič tu nebolo logický domyslené a ghouliesov bolo žalostne málo ale ty sa podarili aspoň že to. (06.01.2015)

Filmu by neuškodilo méně okultismu a latinských žvástů a více řádění ďáblů. Snímek sám o sobě je úděsná sračka, ale za těch pár momentů s dáblama a typickou béčkovou 80' atmosféru ty 2* dám. Těším se na druhý díl, kde ty roztomilé potvůrky doufám pro své řádění dostanou dostatek prostoru, na úkor keců zbytečných postav. (27.12.2010)

Tak takhle všechno začalo. Stejně jako u Watchers jsem začal odzadu, tedy od 4 dílu což byla sice chyba protože tahle série je narozdíl od Watchers díl od dílu horší. První díl je narozdíl od ostatních dílů takový celkem vážně pojatý, což nebylo na škodu, uplně na mě dýchla ta atmosféra béčka 80 let. Postavičky aka loutky aka Ghoulies byly rozpohybovány parádně a sliz z nich tekl jedna radost. Hlavní problém Ghoulies je to že v té záplavě filmů s příšerama to prostě zapadlo, konkurence byla příliš vysoká. Slušná zábava na zabití odpoledne. (28.10.2012)

Démonická skazka o miniatúrnych zloduchoch, ktorá sa dostala do tieňa známejších hororových filmov s podobnou témou - Gremlins (1984) a Critters (1986), ktoré vznikli v rovnakom období. Aj Ghoulies je takisto horor ladený zľahka komediálne. Má viacero predpokladov zaujať: opustené šľachtické sídlo s tajomnou minulosťou, schátralé hroby s podivnými nápismi skryté v zarastenej záhrade, neviazaná študentská párty a nerozvážna evokácia démonov... Bercovicimu sa miestami darí budovať strašidelnú atmosféru,občas aj vzbudzovať desivé obavy a zdynamizovať príbeh. Len ten humor, a vôbec, miešanie žánrov je akési rozpačité... (23.01.2010)