Kroky a skoky české animace

Fajn projekt ČT, ale nečekejte od něho nic komplexního. Seriál představuje krátké rozhovory s několika českými animovanými tvůrci (jen malý výběr) a s pár producenty a pedagogy. Jako plus vidím, že tvůrci mluví o svých nových filmech právě vznikajících v době natáčení dokumentu. Nalákali mě tak, že se na některé z nich těším. Zajímavé je také, jak v poslední epizodě otevřou téma počítačových her a interaktivních animovaných filmů, kdy někteří animátoři a režiséři opustí klasickou filmovou tvorbu a tvoří interaktivní filmy a výtvarně zajímavé počítačové hry. (28.05.2024)

Dobrý počin, ukázat několik současných zajímavých tvůrců animovaného filmu. Dramaturg a pedagog Jiří Kubíček v dokumentu říká: „Současná česká animovaná tvorba je dnes vlastně studentská tvorba. Je úspěšná a vyhrává na festivalech. Díky českým studentským filmům, stále existuje ono renomé české školy animovaného filmu.“ S tím mohu souhlasit. Bohužel to vyznívá smutně, že nás zachraňují studentské práce ze škol. Snad tito nadaní studenti dostanou možnost, aby z nich vyrostli osobití zralí tvůrci, kteří budou mít i na živobytí. (23.03.2024)

Za mě zatím nejlepší díl série. Důvody, proč seriál pořád sleduji, i když není moc dobře udělaný, jsou podle důležitosti tyto: 1. Mám rád animovanou tvorbu. 2. Jsou zde ukázány minimedailonky českých tvůrců. V každém dílu byl představen alespoň jeden zajímavý tvůrce, kterého jsem ještě neznal. 3. Probírají se zde také radosti a starosti producentů animovaných snímků. Mladá tvůrkyně Bára Anna Stejskalová mě oslovila natolik, že jsem ji zařadil mezi své oblíbené režiséry na místo Christophera Nolana. Ano, musel ustoupit na nižší pozici. (08.04.2024)

Epizoda nám předkládá minirozhovory s tvůrci, kteří ve své tvorbě používají počítačovou 3D animaci (CGI): Jan Bubeníček, Galina Miklínová, Martin Kotík, Jan Míka, Libor Pixa, Jan Saska a Marek Pokorný, Jan Živocký. Pár slov zde řekne i pedagog a dramaturg Lukáš Gregor. Za mě zatím nejlepší epizoda seriálu, nebo si možná začínám zvykat na formu, kterou tvůrci zvolili. 3D animaci moc nemusím, ale tady vysvětlují její význam a zase jsem tu našel některé mně neznámé tvůrce a jejich chystané nové projekty, které budu do budoucna sledovat. (15.04.2024)

Díl obsahující minimedailonky velmi dobrých režisérů animátorů. Jsou to: Jiří Barta, Noro Držiak, Diana Cam Van Nguyen, Daria Kashcheeva a Jan Míka. Producent Michal Podhradský tam krátce řekne něco k praktické stránce tvorby animovaných filmů a zakončí to všeříkajícím citátem: „Jak říkal pan profesor Pojar: - Animovaný film může dělat jenom optimista, který má špatný odhad. Znalý člověk, který by byl soudný, by do toho nikdy nešel, protože ví, že je to časově náročné, finančně náročné a nevyplatí se to. -“ (28.05.2024)

„Počítačové hry můžeme vnímat jako animovaný film, do kterého ale máme interaktivní přístup.“ Epizodu otevírá Helena Bendová herní badatelka a pedagožka, která založila katedru Herního designu na FAMU. Většina času je zde věnována artovým a výtvarným hrám a interaktivním animovaným filmům české herní vývojářské společnosti Amanita Design, kterou založil Jakub Dvorský. Zmiňují se zde hry Machinarium (2009), Samorost 3 (2016) a Creaks (2020). Větší pozornost je pak věnována v současnosti vznikajícímu interaktivnímu animáku Phonopolis. Mluví zde jeho režisér Petr Filipovič a animátor Oto Dostál. Další část se věnuje interaktivnímu VR filmu Tmání (2022) s podtitulem „Příběh o boji s depresí“. Mluví zde o něm Ondřej Moravec (Režisér, scénárista a protagonista filmu), Bára Anna Stejskalová (výtvarnice) a Hana Blaha Šilarová (producentka) (28.05.2024)