Astronautova žena

Ako mysteriózny sci-fi thriller v komornejšom ladení dokonalé (scenár aj réžia), vďaka naplno odovzdaným výkonom ústrednej dvojice naplno pohlcujúce aj v druhom ("vzťahovom") pláne. A s geniálnym koncom, ktorý po vzore známeho "v jednoduchosti je krása" presvedčivo boduje s vlastným, riadne vyškereným "v samozrejmosti tiež". (Dostalo ma to! Milujem malé filmy s veľkým nápadom a s ešte väčším odhodlaním natočené. Je to v nich všetko potom také... natlakovanejšie? Tento mal ku všetkému aj smolu, takže ho budem mať navždy ešte aj tak inak radšej.) (19.02.2024)

Musím se přiznat, že když sem to viděla poprvé, tak sem u toho usnula a teď jsem měla co dělat, aby se to neopakovalo. Džoník sice umí zahrát vše, ale na roli astronauta se mi moc nehodil. A ta jeho špinavá blond čupřina? No, taky nic moc. Tak aspoň, že se z něho stal výkonnější manžel! Nejsem si docela jistá, že sem ho tak vášnivě-drsně milujícího viděla…:-) A takový labilní jedinky, jakou jeho žena byla, by vůbec děti mít neměly! Měla brát prášky a pak nemusela řešit, jestli náhodou nečeká děti s nějakým mimozemšťanem! :-D Herecké výkony Deppa a nádherné Theron byly výborné, ale ten film je průměr. Je to asi zatím nejhorší film, kterej sem s Johnnym viděla :-( „Muži jsou jako parkoviště – nejlepší fleky už jsou obsazený a na těch volnejch jsou hendikepovaní“ (14.06.2010)

"Já jsem pravý americký hrdina. To mi řekl prezident Spojených států." A já jsem poměrně nespokojený divák. Já jsem se totiž nudil, přestože jsem určitě měl toužit po informaci, co se to stalo ve vesmíru, bát se o Jillian a chránit ji před mimozemšťanem. Místo toho jsem zíval, nazýval její sestru jménem samice tura domácího a bylo mi úplně jedno, jestli scénárista nakonec zvolí optimistický nebo pesimistický konec. A to asi není úplně v pořádku, protože já mám život na Zemi bez mimozemských migrantů pořád ještě docela rád. (16.07.2018)

3x jsem u toho usnul, než jsem dokoukal tuhle ultranudnou variaci na téma "je můj manžel mimozemšťan nebo jsem se úplně zbláznila?" Hvězdička za Theronovou a pěknou kameru a hudbu, jinak takhle nudný sci-fi drama bez jakéhokoliv napětí, konfliktu nebo aspoň zárodku čehokoliv dramatického jsem dlouho neviděl. (05.05.2010)

No tedy... Tak mám za sebou další film se skvostnou Charlize. A říkám rovnou, tohle je zatím nejlepší kandidát v mém osobním hodnocení o film s nejposran--- závěrem v posledních pěti minutách... Ano, je to jak říkám. Hodinu a tři čtvrtě vás film udržuje ve skvělém napětí, přičemž si logicky říkáte, že to vše se děje jen v hlavě Charlize. Podmínky pro jistou labilitu má ideální. Zažitý stres z nehody manžela, dřívější labilita ze smrti rodičů šmrnclá těhotenstvím, což je kapitola sama pro sebe... Sám o tom vím své a ne nadarmo se tomu odborně říká - jiný stav. Spíš mně zajímalo jak to ustojí chudák Johnny a zda se mu podaří naladit se na vlnu své hormony rozbunzírované manželky což je bezpochyby těžší, než utahovat šrouby na satu na orbitu.... Přesto si celou dobu říkáte - co kdyby se tam u satelitu přeci jen něco stalo? Bohužel, na tuto pro mne zcela nereálnouverzi příběhu nakonec dojde. Poté co u Armacostů začnou po bytě jiskřit Chobotničky z druhého patra (tedy já viděl jen Modrého, ale Zelená asi taky někde běhala s žárovkou) jsem dostal tep jako Spencerův co-pilot na oslavě a začal jsem se bát masivní mozkové mrtvice. Jakoby to nestačilo, Charlize se mně s jiskrou v oku ihned poté pokoušela dorazit.... Přežil jsem, ale ještě se klepu. A to vzteky. Takhle posrat konec, pane Rande Ravichi - to se musí asi umět... Bez toho konce by to sahalo vysoko, takhle je to jen za ty dvě minuty odmlky s řídícím centrem. * * (04.05.2014)