Kid

Chaplin si vše udělal sám a po svém, navíc měl šťastnou ruku při výběru dětského hrdiny, takže vznikl film, který pobaví a i po letech možná někoho rozpláče. Já sám cítil při některých scénách něco jako úsměvnou něhu. Snad jediné, co bych vytkl, je ta snová scéna s anděly. Ta mi tam moc neseděla, možná by to šlo udělat nějak lépe. Moc rád mám scénu, kdy se prcek pere, a když je přestávka v souboji, posadí ho Charlie do okna, on hodí ruce na provaz...no prostě jak v rohu ringu. A pokaždé si vychutnám i jednu okrajovou scénu, v níž si starý boháč odvádí z kostela mladičkou, viditělně nešťastnou manželku, které upadne na zem květ ze svatební kytice, na který posléze v detailu boháč šlápne. Jasně čitelná poeticky krutá symbolika. Klobouk dolů, co Chaplin v tomto filmu dokázal nejen před kamerou. (14.04.2010)

Ani se mi nechce věřit, že něco tak skvělého vzniklo tak brzy. Dechberoucí groteskní tragikomický příběh o tulákovi, který shodou náhod dostane do péče dítě. Film jsem viděl rovných 91 let po jeho vzniku a zasmál jsem se u něj víckrát než u mnoha komedií současnosti. Hrozně se mi líbil také hudební doprovod, který se dobře poslouchal a výrazně dopomáhal zcela plně pochopit jednotlivé situace. Po zhlédnutí tohoto film se naprosto nebojím vrhnout se na další Chaplinovu tvorbu ranné kinematografie. Jsem nucen dát 4*, a to opět nepřihlížím na stáří filmu. Kdybych na stáří filmu čirou náhodou přihlížel, tak by udělení i 5* bylo pro tenhle film urážkou a ničím jiným. P.S. Tento film je k dnešnímu datu tím nejstarším, jaký jsem v životě viděl. (22.02.2012)

Klobouk dolů, před jednou z největších osobností, jíž bezesporu Charlie Chaplin byl. V dalším jeho slavném filmu nám trošku brnká na city, ale vůbec ne nuceně a hned upozorňuji, že přesto že je film němý, tak slova zde nejsou potřeba. Ani dlouhé vychvalování zde není potřeba, stačí si uvědomit tu veleznámost po celém světě a hned každému dojde, že se jedná o klasiku. Takovou, která i dnes má co říct. (02.09.2005)

Film počátku postupného přerodu zlatého věku grotesky. I tak je možno charakterizovat tento Chaplinův už nesporně zralý autorský počin. Délkou trvání, střídáním "vážných" scén s velmi "nevážnými" prvky, pojetím postav, jejichž sentimentem proráží stále viditelněji tendence k psychlogizaci a k citu ne šustícímu, ale skutečnému. Mravoličné téma se tak výrazně mění v prolnutí dvou tragických životních osudů, lidí vlastně vzdálených, ale v mnohém i blízkých. Zprvu náhodné setkání začíná být oboustranně pociťováno jako zásadní životní mezník. Láska má mnoho podob, jež se zdaleka neomezují na její erotická východiska. Příběh vzájemné adopce dvou strádajících ze společenského dna dává této odvěké pravdě nadčasový tvar. (27.08.2007)

Jde o výborný film, který jede na plné obrátky především v začátku, kdy se valí jeden vtip za druhým a člověk se dokáže i u takto starého počinu upřímně smát. Ve chvílích, kdy ale na "plátně" není alespoň někdo z dvojice Chaplin - Coogan, rychle snímek ztrácí šťávu a především zhruba patnáctiminutovka kolem poloviny, film z mého pohledu značně degraduje. Naopak scény ve veřejné ložnici dojem zlepší, aby ho pak nakonec ještě trošku pošramotil závěr. Ale jinak je to bezproblémové a docela mě to bavilo... (21.04.2006)