Džinró

Wow… hodina a čtvrt příprav na dech beroucí finále. Alespoň já si jej náležitě užil. Takhle nějak bych si představoval správnou gradaci každého filmu. Nicméně ti, kteří vyhledávájí více akce, by rozhodně neměli mít vysoká očekávání. Tohle je více pro ty, kdo se rádi zamýšlí nad různými alegoriemi a tak. Sám jsem si svou fantazií obsah dost překroutil, ale naštěstí se na konci šmodrchanice rozkroutila a teď se můžu těšit na opakovačku. Co mě velice překvapilo byla animace postav. Nějak si nevzpomínám, že by kdy byli v anime japonci kresleni jako japonci. Snad jen v GiTS, ale tam šlo o vyslance z USA a ti ještě byli zlí :-) (22.12.2008)

Další zajímavý přírůstek do mé kolekce viděných japonských anime. Tentokrát diváka čeká příběh s nádechem velké konspirace a boje několika vládních bezpečnostních složek proti v sobě. V celém tom, pro mě, vykonstruovaném ději, máme obě dvě hlavní postavy, Červenou Karkulku a vlka, až uvidíte film, tak pochopíte. Jsou jako dvě figurky, které se náhodně potkaly v nesprávnou dobu na nesprávném místě, přes velké sympatie se stávají obětí své minulosti a přirozenosti, to co jsou nezmění, možná v dalším životě. V hodně věcech je příběh inspirativní a má několik „skrytých zákoutí“, ty jsou naplněné alegorií a setkáváme se s nimi v představách a snech hlavního hrdiny. Nebýt toho trochu zamotaného děje, dal bych plné hodnocení. (07.08.2007)

zaciatok genialny, nepochyboval som o tom, ze vysledne hodnotenie bude na maxime..potom vsak akcnost prenechava miesto obcas divnej citovej stranke, co mi postupne zacalo mirne vadit..a finale?aj napriek dost kliseovitemu vyusteniu u mna dovod na stvrtu hviezdicku, ktoru som mal v plane odobrat. dobre nadabovane a po vizualnej stranke dost prijemne. (07.05.2007)

Nejnádhernější okamžiky byly, když si příslušníci oněch zvláštních jednotek navlékli svou bojovou výbavičku-uniformu. Ta jim zakryla nejen o lidskou tvář, ale i lidskou duši a plně je pak vystihovala věta vyslovená jednou postavou, kterou můžete brát jako velmi mírný SPOILER:"Nejsme lidé převlečení za psy, jsme vlci převlečení za lidi." (05.04.2007)

Pohádka o Červené Karkulce: Bylo nebylo, jedna dívka, zavřena ve vysoké věži, neviděla svou matku už 7 let. Byla nucena nosit oblečení ze železa. Pověděli jí „Až tyto věci odnosíš, můžeš zpátky ke své mámě.“ A tak dívka odírala železný šat proti zdi, snažíc se je co nejdříve odnosit. Když se jí to konečně povedlo, dostala trochu mléka, chleba a také trochu sýra s máslem a vydala se na cestu. V lese potkala vlka, který se jí zeptal, co to nese. „Trochu mléka, chleba, sýru a másla“, odpověděla. Když se vlk zeptal, zda by mu trochu nedala, dívka odpověděla že ne, protože je to dárek pro maminku. Vlk se jí zeptal, jestli půjde cestou jehel nebo špendlíků. Dívka odvětila, že půjde cestou špendlíků. Vlk se tedy vydal cestou jehel, dorazil tam dříve a pochutnal si na matce. Když dívka konečně přišla k domu, zavolala „Maminko, otevři mi dveře“. „Jen zatlač, je odemčeno“, řekl vlk. Ale dveře stále nešly otevřít. Dívka tedy našla malou díru ve zdi, kterou se dostala do domu. „Maminko, mám hrozný hlad.“, řekla. „Dej si trochu masa z kredence“, odpověděl vlk. Bylo to maso její matky zabité vlkem. Na kredenc najednou skočila veliká černá kočka a řekla „Toto je maso z tvé mámy, co právě jíš.“ „Maminko, je tu kočka, která povídá, že jím tvé maso.“ „To je samozřejmě lež. Hoď po té kočce botu.“ Malá dívka, poté, co dojedla maso, byla žízniva. „Maminko, mám žízeň“, řekla. „Napij se trochu vína ze džbánu“, odpověděl vlk. Jak to udělala, malý ptáček přiletěl a posadil se na krb. „To je krev z tvé mámy, co teď piješ. Piješ krev tvé mámy“, řekl. „Maminko, na krbu sedí ptáček, který povídá, že piji tvou krev.“ „To je samozřejmě lež.. Hoď přes něj kabát.“ Dívka, najedena a napita, se obrátila ke svojí matce a řekla: „Maminko, jsem hrozně unavená.“ „Pojď sem a trochu si odpočiň.“ Dívka se svlékla a šla směrem k posteli, kde ležela její matka v divné pozici a s kápí přes její obličej. „Maminko, ty máš ale velké uši.“ „Aspoň tě lépe uslyším, zlatíčko.“ „Maminko, ty máš ale velké oči.“ „Aspoň tě lépe uvidím, drahoušku.“ „Maminko, ty máš ale velké pařáty.“ „Aspoň tě s nimi lépe podržím, moje milá.“ „Maminko, ty máš ale velké zuby.“ A pak vlk otevřel pusu a pozřel Červenou Karkulku. Hodnocení: Příběh byl zprvu trochu zmatený. Těžká orientace v postavách, ale zvykl jsem si. Kdykoli se kouknu na starší film, první, co mě kladně praští do očí je úžasná animace. Kam se hrabou dnešní filmy/seriály. Propracované detaily, tento příběh žije. Dále bych vyzdvihl hudbu, která je úchvatná a určitě si někde seženu OST. Hlavní postava Fuse Kazuki je velmi dobře ztvárněna a, jak praví Subjektiv, je zde patrná jeho povaha vlka, který nasazuje masku, aby vypadal jako člověk. Velmi dobré k zamyšlení. Celkově se mi Jin-Roh líbil, tempo bylo na začátku až moc pomalé a vývoj též. Příběh by se určitě mohl zkrátit do 60 minut a nic by mu nechybělo. Roztahování dodávalo na atmosféře, ale tady to bylo spíše k negativu, než pozitivu. Slabé 4*, neboli: 70% (07.02.2011)