Reklama

Reklama

Chaplin v parku

  • USA In the Park

Obsahy(1)

Chaplin tráví den v parku. Povšimne si mladé dívky, která zde sedí na lavičce a snaží se upoutat její pozornost. Jelikož dívka nereaguje, je stále dotěrnější a vlezlejší. Mezitím v jiné části parku zloděj ukradne dámě z vyšší společnosti kabelku. Chaplin na tohoto zloděje narazí ve chvíli, kdy se pokouší okrást prodavače párků. Prodavači ve rvačce pomůže a dostane od něj věnec párečků. Ten si za okamžik omylem vymění se zlodějem a tak se rozbíhá tradiční kolotoč omylů a konfliktů, do kterého se, aby toho nebylo málo, zapojí navíc další nápadník mladé dívky. (Weissik)

(viac)

Recenzie (16)

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

"Like it? You can have it."     Krátka groteska z druhého Chaplinoveho obdobia (štúdio Essanay), ktorá je vlastne akýmsi remakeom (alebo ak chcete variáciou) keystoneovskej grotesky Twenty Minutes of Love (1914). Je to taká šibnutá somarinka, ale celkom úsmevná a dobre nakrútená, úrovňou to už pomaličky speje k Charliemu, ako ho mám rád. Hoci tu ešte sú nejaké pozostatky keystoneovskej doby, ako neskutočná vtieravosť a zlomyseľnosť Charlieho postavy a nechýbajú tu ani moje "obľúbené" tehly (keď treba, vždy sú naporúdzi), ale v tomto prípade sú aspoň pomerne nápadito použité (to uspanie milencov na lavičke je celkom vtipné). Okrem Chaplina je lákadlom filmu Edna Purviance, ktorá je tu obzvlášť roztomilá a priam neodolateľný je i bradatý pajác v cylindri v podaní Lea Whitea. Najvtipnejšie scény sú podávanie si taštičky trojicou mužov po príchode policajta, kopanie zo spánku a Charlieho návod, ako účinne zbaliť neznámu krásku v parku. Videná verzia z roku 2014 s vynikajúcou hudbou od mojich obľúbencov The Mont Alto Motion Picture Orchestra (autor Rodney Sauer).     "Please help me to die." ()

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

Necítím se moc bezpečně v parku, kde se krade, loupí, kope do zadku, páchají se demonstrativní sebevraždy a vzduchem nekontrolovaně poletují cihly. A i když u toho polda točí pendrekem první ligu, tak pro mne se jedná jen o groteskní průměr. ()

Reklama

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Chápu, že vytvořit na ploše cca 20 minut a beze zvuku film, který dokáže pobavit, případně i něco víc, téměř po 100 letech je nesmírně obtížné. Sám příliš netuším, jak to udělat, vím jen, že návštěva párku s nakopáváním lidí, šťouchání hůlkou a točení párečky tím mým pravým ořechovým není. V pozdější době s delším pásem a komplikovanějším scénářem natáčel Chaplin filmy o poznání zajímavější - Zlaté opojení, Kid či Moderní doba rozhodně mají více co nabídnout. ()

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Slabší chaplinovka, avšak jak tu již bylo zmíněno - vystavět bez zvuku během 20 minut nějaký pořádný příběh, který by i po více než 100 letech bavil, je dosti náročné. Charliemu se to začalo dařit až o pár let později, kdy jsou jeho snímky plné emocí a zdařilého humoru, přičemž opomenut často není ani silný příběh. In the Park ovšem výše zmíněné přísady postrádá. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Upraveno v říjnu 2019. V parku je dalším Charliem Chaplinem rozvinutím vlastního motivu klaunsky zuřivé zábavy z dřívější doby. Film je pohybově náročnější, škodolibý a neštítí se vhodně používat fyzické násilí. Charlie touží po vnitřním i vnějším blahobytu, plane po volání lásky i drobnostech příjemného žití. Vedle Charlieho s násilnickými a romantickými sklony zaujme také mužskou pozornost přitahující mladá chůva (Edna Purviance), sebevraždu volící ublížený ješita a ctihodný elegán (Leo White), jeho okradená partnerka (Leona Anderson), sebevědomě neoblomný nápadník chůvy (Bud Jamison), nenapravitelný poberta a zloděj dámské kabelky (Lloyd Bacon), zloděj buřtů (Billy Armstrong), či prodejce párků v parku (Ernest Van Pelt). Chaplin v parku si stále uchovává výraz efektně podané kabaretní zábavy, ale zdokonalování průchodnosti množství průtoku děje se ubírá tím správným směrem. ()

Galéria (7)

Zaujímavosti (3)

  • Groteska Chaplin v parku byla Chaplinovým čtvrtým počinem během působení ve společnosti Essanay. Chaplin měl v této době již lepší podmínky a mohl si dovolit pracovat na filmu i tři týdny na rozdíl od dřívějších dvou. Tato groteska představuje přechod mezi jeho dřívější tvorbou u společnosti Keystone a pozdější prácí u společnosti Mutual. (Weissik)

Reklama

Reklama