Ať žije svoboda

V tomto Clairově satirickém filmu se odhaluje inspirační zdroj – či přinejmenším galský sourozenec – filmových komedií Voskovce a Wericha. Dvojice uprchlých trestanců se náhodou potkává na svobodě a z napětí mezi rozdílnými životními zkušenostmi se rodí – na pozadí stále nových mříží – ryzí životní radost a vůle žít skutečně svobodně – bez dohledu i ochrany hlídačů, trezorů a starých jmen i nových masek. Svobodomyslně je komponován i snímek: entréem z vězeňské manufaktury (analogie následně zachycené a dokonale persiflované tovární pásové výroby) se zpěvem počíná filmový vaudeville, který se po zdařile zinscenovaném útěku promění v nejprve milostné, posléze sociální drama, a další žánry se zpřítomňují až do samého závěru. (10.12.2023)

Hezký eskapický film představující tehdejší francouzskou zábavnou kinematografii spíše v lepším světle. Z dnešního pohledu ale působí příliš zidealizovaně. Oslavuje se svobodu, ale nerealisticky ignoruje se důsledky situace dosažené ve snímku. Je vidět ještě nedokonalé užití zvuku, film má spíše než ke komplexní práci s novými prostředky tendenci působit jako slepenec němé grotesky a nesmělých hudebních čísel, která jsou ovšem do dění vkusně zakomponovaná a nevyčnívají příliš okatě. (15.05.2012)

(1001) Myslím si, že jen málo filmům s popěvky se ode mne dostane uznání. Podle mého mají filmy dosáhnout kýženého efektu tím, že se v nich kecá. Nicméně ti nejsilnější tvůrci se poznají toho, že mě dostanou, i když třeba nekecají, jenom tam stojí na hlavě nebo tak něco. To nicméně nebyl případ tohoto filmu. (27.05.2010)

7/10 Pri sledovani teto taskarice neslo nevzpomenout na dvojici V+W a jejich snimky podobneho razeni, ale toto mi sedelo vic, i kdyz postsynchrony hercum do huby moc nesedely. Pisnicek bylo nastesi malo, exteriery (interiery) byly moc povedene, moc se nekopalo do zadnice a pribeh byl takovy ze zivota (31.10.2007)

Film s naivným príbehom, ktorý je tak trochu muzikálom, tak trochu groteskou, v dnešnej dobe už ale nefunguje v ani jednej z týchto rovín. A to aj napriek tomu, že vo svojej dobe to bol film veľmi inšpiratívny. Ako muzikál ovplyvnil Hollywood spôsobom zakomponovania piesní do deja. Ako groteska zrejme inšpiroval samotného Chaplina pri tvorbe geniálnej Modernej doby (1936). To všetko je už ale dnes pasé. Hudba je totiž hrozne otravná, pozostáva z akýchsi prihlúplych skandovaných popevkov a dookola sa opakujúcej budovateľskej piesne (tých sme si niečo v našich končinách užili). Čo sa zase humoru týka, zopár vtipných nápadov (bicykel, výrobný pás) je utopených v záplave trápnosti. Trápne mi pripadá aj to obvinenie Chaplina z plagiátorstva, vzhľadom na to, že jeho majstrovské dielo je nadčasové, kým tento film v podstate skončil na smetisku dejín. Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. (17.04.2022)