Dluh

K tomuhle filmu jsem se dostal díky "Náměstí spasitele" a musím říct, že Krauze mně opět poslal do kolen. Mrazivá studie toho, jak se zachová slušný člověk ve chvíli, kdy je konfrontován s bezskrupulózními metodami profesionálního vyděrače... a toho, jaké následky to bude mít pro všechny zúčastněné. (27.10.2008)

Výborný polský kriminální thriller ze druhé poloviny devadesátých let. Poukazuje na problémy spojené s postkomunistickým obdobím, kdy se společnosti otevřely nové netušené možnosti, které v drtivé většině případů šly daleko za hranice zákonů. Demokracii a svobodu si každý vykládal po svém a není tedy vůbec divu, že tato doba přála celá řadě "podnikatelů", kteří ze dne na den zázračně zbohatli a profitovali na úkor druhých. I o tom je snímek "Dluh", ve kterém tito byznysmeni hrají ústřední roli. Zaujme především skvělý výkon Andrzeje Chyry v roli gangstera Gerarda. Snímek byl oceněn pěti cenami polské filmové akademie a úspěch slavil i na zahraničních festivalech. Film vznikl na základě skutečných událostí a v Čechách rovněž byl natočen snímek s obdobnou tématikou a sice"Sametoví vrazi" režiséra Jiřího Svobody z roku 2005. (16.05.2018)

Stejně jako loni i letos mně pořadatelé festivalu 3Kino poslali KO k zemi hned prvním filmem. I když k polským filmům před rokem 2005 nemám takovou slepou důvěru, jako ke všemu co vzniklo "pod" Agnieszkou Odorowicz (od roku 2005 boss Polski Instytut Sztuki Filmowej ) , tak Dluh nese všechny známky polský superfilmařiny. Realičnost, syrovost, scénaristická nekomprominost, schopnost kamaremana dostat do obrazu polskou autencitu života a dokonalé herecké výkony. Vrcholem filmy pro mě nebylo finále u vody, ale až skutečný závěr, to je teprve beznaděj a bezmoc a povzdech nad tím jak umí být osud hodně drsnej kat. Není co řešit, tohle je pětka i deprese jak vyšitá. (05.11.2015)

Dluh nejen svým zpracováním, ale též částečně námětem, některými postavami a dějovým prostředím připomíná Svobodovy Sametové vrahy: Výrazně chladné "odlidštěné" barvy, těkavá a pohyblivá ruční kamera, svižná inscenace herců v záběrech. Ve filmovém porevolučním Polsku bují podnikatelský duch i kriminalita, hranice mezi nimiž je velmi rozmazaná. Hlavní hrdinové - byť stojící zdánlivě na té správné straně zákona - jsou tak brzy konfrontováni hned s několika "Dostojevského" dilematy, jejichž řešení bude nevyhnutelně nepříjemné. (06.05.2009)

Přečteno z reportáží. Pochopil jsem z nich asi přibližnou situaci a vývoj. V celku jsem i doufal, že film mi to přiblíží více. Ve výsledku se ani tak moc nestalo. Ale chápu, že ve výsledku sehnat vůbec tento film i jenom s anglickými titulky byl vlastně docela i zázrak přes totální absenci českého povědomí o tomto filmu. To celé vypráví jednoduchý a přesto divně spletitý příběh prostých Poláků, kteří se snaží žít jednoduchý porevoluční život kapitalismu a spadnou zcela nechtěně do hromady sraček. A nakonec za to budou moct oni samotní. Hodně smutné v podstatě. Co se týče filmového zpracování, jde v celku o stejně devadesátkový a staronový styl pojetí jaké známé z těchto filmů. Dost mi to v jistém úhlu pohledu připomínalo Sametové vrahy. Točí se to dost kolem až amatérského pracování, které vypadá na jednu stranu až originálně spolu s experimentem, že to nebolí. Naopak, dokáže kupodivu umocnit atmosféru. S v celku dramatickým a uměleckým hudebním podkresem. Pro mnohé Poláky vlastně jeden z kino klenotů za několik desítek let. Pro mě určité kulturní a vědomostní obohacení. Tím to bohužel nějak končí. Nedalo by se říci, že jsem film do posledního okamžiku prožíval a tajil se mi dech. To přenechám porevolučnímu Polsku. Ti to dokáží ocenit mnohem více. (26.04.2019)