Bohovia a monštrá

Skvěle natočené drama o lidské bezradnosti, stáří, samotě, ale hlavně o přátelství Alone - bad. Friend - good. Já byla naprosto u vytržení - genialita McKellenova výkonu nezastavitelně graduje a Fraser (ano, to ucho z Mumie) mu překvapivě zdatně sekunduje. Režisér z tématu homosexuality (jak tomu bohužel často stále bývá) nijak lacině netěží - spíš právě naopak; nabízí obrázek z druhé - od předsudků nebo soucitu oproštěné - strany. Střípky minulosti výborně zachycují a vystihují Whaleův psychický stav na konci života... 5/5 bez mrknutí oka! (18.07.2009)

Naprosto úžasná podívaná! Ian McKellen tímhle filmem dává zapomenout, že vůbec kdy hrál "nějakého" Gandalfa v Pánu prstenů, jelikož svou životní rolí v Bozích a monstrech dokazuje, jak skvělý herec je. Velice příjemně mě překvapil také Brendan Fraser. Herec, spojený povětšinou jen s "blockbustery" typu Mumie, či pokusy o rádobyvtipné komedie jako Král džungle, se tady dokázal překonat a svou sice nepříliš složitou, ale přece jen vážněji posazenou roli zvládl s neuvěřitelným přehledem. Oba herci tak díky skvěle napsanému scénáři dostali možnost trochu neočekávaně vyniknout na jiném poli, než jsou asi zvyklí, ale povedlo se jim to dokonale. Jeden z nejlepších filmů 90.let se může klidně zařadit do kategorie jedinečných "zákulisně-hollywoodských" filmů ne snad rovnou po bok dechberoucího Sunset Boulevardu, ale jen malý kousek za něj. Bravo pane Condone! (15.07.2003)

Alespoň v tomhle filmu nedostižný Ian McKellen měl slušný rok. Léta páně 1998 natočil nejen tak trochu přeceňované drama Bohové a monstra o uměleckém bilancování a pomíjivosti slávy, ale i dle mého o krapet lepšího, démonického Nadaného žáka, ve kterém si střihnul stárnoucího válečného zločince. Režisér Bill Condon nicméně dle mého není úplně přesvědčivý tvůrce, jeho snímky jako Dreamgirls a Kinsey se mi pod kůži jednoduše nedostaly a i jeho setkání s britským shakespearovským mistrem, z kterého je obtížné spustit oči, není úplně sebevědomou jízdou. Ač snímek příjemně graduje, nemá natolik pevné švy, které by mi dopřály hlubší zážitek. Závěr života homosexuálního legendárního režiséra Frankensteina se může opřít o zodpovědnou scénáristickou práci, přesto je tak trochu rezervovaný, držící se zpátky a nejvíc by mu asi slušelo označení zajímavý. To je ale přesto kapánek málo!! Jemné zklamání jsem rozhodně pocítil.. (23.01.2011)

Genialita...v podání Iana McKellena stejně jako Brendana Frasera. Scénář byl zjevně velice dobrý, ale až díky fenomenálnímu Ianu McKellenovi a až nehorázně (a objektivně nepříliš očekávatelně) dobrému Brendanu Fraserovi vzniklo tohle neskutečně působivé dílo. Hudbu spáchal mně do té doby neznámý Carter Burwell (později si mě získal např. Válkou Gangů s Markem Wahlbergem, ale o tom jinde). Oscar za adaptovaný scénář naprosto zasloužený. 90% (14.07.2003)

Sice chápu, že poselstvím filmu je, že těžko člověku být samotnému a měl by mít přítele, ale on je poměrně velký rozdíl mezi přátelstvím a sexuálními choutkami. A tady z toho filmu prostě ta homosexualita teče už od prvních minut, takže pak celé té historce nevěřím, přijde mi jen pateticky okázalá s velkými gesty a urputnou snahou namontovat tam ty příšery, ale jinak mne to nechalo pocitově chladným a film sám mi přišel nakonec pěkně vychcaný - vezmi velké téma a lidi to ocení, i když vlastně příběh stojí za starou belu, je nekonzistentní, chemie mezi ústřední dvojicí nefunguje a celé je to vlastně neuvěřitelně povrchně podáno včetně figurek kolem (mladý novinář, služebná, hloupá, bohatá husa na recepci a další). (28.11.2019)