Akt

„Chcete cement, bude cement. Chcete krytinu, bude krytina.“ Pro mě jeden z nejdokonalejších kousků, ačkoli není tak akční a výpravný jako některé jiné. Nebudu nic vykládat o odvážnosti společenské kritiky této hry se zpěvy vzhledem k době jejího vzniku, ale vykreslení postav je prostě okouzlující. Odkazy na klasickou českou poezii. (06.08.2011)

Divadelné záznamy hier Divadla Járy Cimrmana majú štandardne výbornú úroveň. Je ľahké vedieť prečo, horšie je to už s hľadaním rozdielov medzi nimi. Aj Akt je predstavením, kde som mohol oceniť vynikajúcu úroveň seminára a v samotnej hre neuveriteľne dobrý výkon Miloňa Čepelku. Tie štyri hviezdičky sú zaslúžené. (05.03.2014)

Velmi příjemné ironicky vtipné dílko. V přednášce se nám představuje Jára Cimrman v celku. Dovídáme se, že vynalezl elektrické křeslo a první automatickou valchu. Více se zaobírá jeho filozofií externismu, který tvrdí, že filozof neexistuje, ale existuje vše kolem něj. Samotná hra pak ukazuje jak malíř Žíla (dobrý Jaroslav Weigel) ae svoji ženou (skvělý Miloň Čepelka) navazují vztah se svými dětmi: učitelem Láďou Pýchou (skvělý Ladislav Smoljak), bohémským kšeftařem Bedřichem Sírou (dobrý Jan Hraběta) a sexuologem Turnovským (skvělý Zdeněk Svěrák). A i přes krutou pravdu, že se malíř zbavil dětí, protože mu chyběl prostor pro jeho uměleckou tvorbu a múzu a následně zbavil svoji ženu paměti, tak se všichni postupně smiřují se skutečností. Je to ironické až cynické, ale je to uděláno s půvabným nadhledem a inteligentním vtipem. Bylo to pro mne příjemné zpestření ve své zábavnosti. A trochu toho tance a zpěvu, co více si od nich přát. (28.10.2010)

Nikdy sem nebyl a nikdy určo ani nebudu kdovíjaký fanoušek Járy Cimrmana. Ačkoli tohoto českého velikána uznávám, jakožto velice významného člověka, tak přesto nejsem jeho zarytý příznivce. Co se týče tradičního semináře, tak se mi dycky akorát líbí vystoupení Svěráka, kterého mám ze všech herců nejrači. Ještě Smoljak se nechá poslouchat, ale zbytek nič moč. Cimrmanův styl se mi líbí především ve filmech, u divadla již tomu tak není, bohužel. No a co se týče samotný hry, tak ani ta mě nedokázala nadchnout. Je to jistě tím, že mi divadlo až zas tolik neříká (nejlepší divadlo co jsem kdy viděl, tak na Deštný předpremiéra tamních ochotníků, u kterou sme si všichni kromě režisérky náramně užili :o) ). Takže to vidím tak, že ani nejvtipnější z vtipných (divadlo Járy Cimrmana) mě nikdy nechytne za srdce tak jak by mělo... (21.07.2011)

Až mě překvapuje, kolik si z Aktu pamatuji hlášek ... Vás tady ale je - Pepa je doktor, taťko? - Šup hlavičku pod vodičku - Tos mě tenkrát nasral chlapče - Jaks' to dělal? Na Orwo. - Nedal bys mi telefon na tu erotomanku? ... atd. Taky bych řekl, že z hlediska seminářů je Akt snad nejpodařenějším kusem Divadla J. C. Ten filozofický je naprostá zabijárna a řežu si před ním kšandu. (19.01.2017)