Pohádky ovčí babičky

Skoro půlstoletí je tento večerníček na světě a přesto mě stejně dobře baví i v mých šestadvaceti jako mě bavil v době, kdy jsem z toho ještě ani neměl rozum. Neskutečně pohodová a citlivá hlavní melodie (zejména díky instrumentaci hoboj-flétna) dělá svoje a ovce, které jakožto zvířata mám doteď rád a které tu vždycky přechytračí hloupé vlky, se mi vryly do paměti víc než černobílý Rumcajs namluvený Karlem Högerem. Pravda je, že text někdy zní jako by ho psalo děcko v páté třídě, ale Bohdalka se snaží seč jí hlasivky stačí, pročež zasluhuje pochvalu. Nejvíce poetická mi ale vždycky přišla animace Bohumila Šišky. To kouzlo, které má tento majstrštyk večerníčkové tvorby, nemá prostě žádný jiný. Dobrou noc, a ať vám vlci vyjí celou noc. Mimochodem beránek je taková zvířecí personifikace ideálního chlapa: už jen to, jak ovečku vysvobodí ze spárů zlých vlků na hradě, odnese ji v podpaží k sobě domů, pak se o ni stará, kupuje s ní boty, mašli, vozí ji autem, chrání ji a přitom ještě dokáže držet přadénko vlny... tak co, dámy, už vlhnete? :-) (04.11.2012)

1) Výborně strašidelný zvuk v "bojavých" situacích (např. na hradě). 2) Obecně je trochu otravné, jak je všechno třikrát (viz tři vlky). Jinak se zde ale setkáme s únosy, výkupným apod., na večerníček docela pokročilé. Díl s piráty už je ale zbytečným tlačením na pilu (proč vůbec piráti? do lesního prostředí to vůbec nezapadá), je příšerný. 3) Ovečka je nemehlo a ještě fiflena (ustavičně nespokojená, když ji chtěl beránek obdarovat k narozeninám; naopak on pořád skáče podle ní). Navíc když u zkoušení botiček v obchodě ovečka postrádá zrcátko, odjedou pro něj domů rovnou v těch botách, místo aby je zatím nechali v prodejně. To dokládá její sebestředný charakter. Ani beránek ale není úplně svatý: např. místo aby v závěru vánočního dílu vlky pozval domů (dokonce ho ani nechtějí přepadnout, chtějí jen rybu), nechá jim zlomyslně zamrznout ocas. A vytahování jazyků kleštěma a rozklepávání kladivem by mohlo na některé děti působit návodně. Celkově: není to tak výjimečné, jak jsem se domníval od dětství, místy se to celé hůře snáší, ale jako průměrný večerníček, proč ne. (Beránek odpovídá, kde byl:) "'Ále, ani se neptej... padla na mě vlčí mha!' - A ovečka dobrák se už tedy neptala." :)) (24.11.2015)

Klasika ze všech nejklasičtější, jako ditě jsem opravdu měla hrúzu z těch zlejch vlků a moc jsem se těšila, že ten beránek se přece vrátí domů v pořádku, musí se vrátit a vyzrát na ty hnusný vlky.....!!!! I dnes už také babička, se na tuhle pohádku-y dívám s úsměvem jak je to milej večerníček!!!!! Je to super!!!! (11.01.2011)

Večerníček s úžasnou atmosférou. Beránek (brzy i s ovečkou - jako její ochránce) proti trojici vlků. Silnější a rychlejší jsou vlci, beránkovi tedy nezbývá než nad nimi vyzrát svou chytrostí. A dělá to znamenitě... Úžasná hra s jazykem (Útokem tok! Vlčí mlha, vlkohled,...), úžasně nadčasové myšlenky (čas od času se taky někdy vynoří vlci v rouše beránčím :-)), pěkně namalované a příjemný hlas Jiřiny Bohdalové. Navíc pohádky vypráví babičky a na konci vždy zazvoní na zvoneček a popřeje dobrou noc - to se našim holkám moc líbilo. Z dětství si tento večerníček nepamatuju, ale jako dospělá jsem se na něj s dětmi podívala moc ráda! (19.10.2012)

Česká televize mě potěšila starými večerníčky, které začala uvádět u příležitosti 50. výročí zahájení vysílání tohoto skvělého dětského pořadu. Je těžké zdůvodnit, proč se mi zrovna tento večerníček tolik líbí, když už je tak starý a černobílý. Je nápaditý, vtipný, sice s jednoduchou, ale milou animací a veselými příběhy. Intrikující vlci i pohotový beránek chránící svou ovečku mají navíc v pohádkovém světě jistou originalitu. (13.02.2015)