Withnail a já

Po dvaceti minutach jsem chtel film vypnout. Nakonec jsem se dival az do konce a jsem rad, ze jsem to videl. Je to totalni picovina, u ktere se ale da zasmat. Je fakt, ze videt to zkoureny, bavim se vice a hvezdicku bych mozna pridal. Pokud ma takhle vypadat kultovni film, tak je mi tech Anglicanu trochu lito, nemusim tenhle narod:-). (28.12.2013)

Ačkoliv jsem nikdy nebyl závislej na drogách, přijde mi, že hlavní síla Withnail and I tkví v perfektním vystihnutí pomíjivosti a zároveň trvanlivosti paranoidních a dalších stavů feťáků. Přesunem na venkov se takhle změnilo hodně (tempo) i málo (chování postav), což značně prospívá předevšim komediální složce filmu (takový rybaření s puškou v ruce, to bylo vážně něco). Nicméně stále - Withnail and I je pro mě hlavně dokonalym příkladem seriózně zábavnýho pohledu na život feťáků; a taky skoro až divadelního herectví umně převedenýho na filmový plátno. Takže … chin chin! --- "Listen, I pay you ten percent to do that … well, lick ten percent of the asses for me then!" (13.08.2013)

V případě Withnaila jsem udělal chybu při programování nahrávání a konec - napsal bych, že mi unikl - ale v tom případě bych musel pociťovat ztrátu. Pravda je taková, že jsem se s viděním Bruce Robinsona tak nějak minul a kultovní status filmu nemůžu potvrdit a s oběma antihrdiny jsem se nemohl v žádném ohledu ztotožnit. Ne, že by jednotlivé scény samy o sobě nebyly v některých případech nosné, už úvodní scéna z bytu, tedy vlastně z nehorázného chlívku, který oba povaleči a feťáci dokázali ze svého příbytku udělat, je docela vtipná, když se snaží ve svém paranoidním záchvatu odhalit něco, co se možná hýbe ve vodovodním dřezu. Nashromážděné ingredience se totiž patrně ve stavu naprosté hniloby daly samovolně do pohybu. Bohužel ten styl humoru se s mojím většinou míjel, možná kdyby to bylo natočené jako čistokrevná komedie ve stylu Pařby ve Vegas. Tohle chce ale opileckým blábolením zároveň vyjadřovat nějaké pózy a celý film se vyznačuje bezcílnými hovory, které vedou odnikud nikam. Tak, jako Strach a hnus v Las Vegas, taky tohle je jenom krátkodobý pohled na zbytečnou existenci dvou rádoby umělců, co chtějí napodobit styl francouzské bohémy. Celkový dojem: 45 %. (07.11.2012)

Film utopený v alkoholickom a drogovom opare. Bezútešný život dvojice neúspešných hercov je úmyselne hnaný do extrému, táto cesta je však útrpná pre diváka. Vďaka poslednej štvrťhodine dostáva snímok zmysel, je to však neskoro. Hovoriť o tomto Robinsonovom projekte ako kultovnom či komickom je príliš odvážne. (05.11.2019)

I přes břitký anglický humor i nálož smrtících hlášek je to v podstatě smutný film s tragickou příchutí a okamžitý pocit jet zachlastat a zhulit se někam do zabláceného vidlákova ve mně nevyvolal. Asi podmíněno věkem a skutečností, že už mám proces vystřízlivění za sebou. Withnail & I nabízí netuctovou zábavu a pokud se člověk, stejně jako ta dvě šarmantně zbabělá, sebestředná individua, vzdaluje bezstarostnému mládí, určitě ho to i navzdory komediálně odlehčené formě trochu nakopne, aby se zamyslel nad svým nevyužitým potenciálem. V případě že nějaký existuje. (02.05.2012)