Diktátor

Chaplinovky mne prostě baví (ano, po Kid teprve druhá). Uvidíme, jestli podobný úspěch bude mít i Moderní doba, která mne zanedlouho čeká... Jak mne třeba podobně prehistorické filmy s Burianem nesmírně nudí a nepřipadají mi vůbec vtipné, tak u Diktátora jsem se opět často přistihl, jak se prostě a jednoduše přiblble usmívám. Strašně vtipný a dobře napsaný parodický příběh, skvělé parodování italštiny a hlavně samozřejmě němčiny, perfektní Chaplin... 100% (26.06.2016)

Věřím na sílu lidských konvencí. Můžeme se o tom přesvědčovat dnes a denně. Všimli jste si třeba proslovů na smutečních obřadech? Zesnulý byl lempl, domácí tyran a extrémní protiva, řečník ale pronáší fráze o tom, jak nám všem bude chybět a co pro své okolí udělal, přítomní se tváří tragicky a ti nejsnaživější se dokonce pokouší o nějakou slzičku. O kousek dál se koná obřad radostnější, mladý pár vstupuje do manželství. Přítomný svědek ovšem nezdůrazňuje předchozí milostné úspěchy novomanželky, nechlubí se, kolik přítomných pánů s ní v minulosti špásovalo, a v jeho radostném proslovu se nenajde místo pro informaci, že novomanžel se kvůli své nastávající rozvedl a opustil tři děti. Pokud nám maminka ukazuje novorozeně, nepředpokládá, že zmíníme zjevnou podobu miminka s obličejem netopýrka, byť by to byla stokrát naše subjektivně vnímaná pravda. No a od diváka titulu, který patří do filmového kánonu, je považovaný za symbol antifašistické kinematografie a podepsal se pod něj jeden ze světově nejproslulejších tvůrců, se určitě nečeká zásadní kritika a nespokojenost. Mohl bych pochopitelně přihodit hvězdičku za (nezpochybnitelný) význam, který titul měl ve své době, když USA byly ještě pod silným vlivem izolacionismu a prezident Roosvelt se marně pokoušel burcovat veřejnost k aktivní obraně demokratických hodnot. O hrůzách fašismu se moc nevědělo a ještě spíš vědět nechtělo. Film přišel ve správnou dobu a svoji angažovanou práci odvedl. Za to ho však odměnilo už mnoho jiných, a moji podporu tudíž titul nepotřebuje. Z mého pohledu má Diktátor podivnou strukturu scénáře, který nakonec opouští obě hlavní postavy, a film končí výstupem samotného režiséra a proklamativním přihlášením se k demokratickým ideálům. Vadí mi zamrzlá Chaplinova estetika, která okatě vychází z němé éry a film vypadá, jako by vznikl o dekádu dřív. Obtěžuje mě i naivita zobrazení nacistických pořádků, jakkoliv mnohé bylo Chaplinovi v době natáčení utajeno. Jednoduše skutečnost byla mnohem horší. A možná se na mém hodnocení podepisují přílišná očekávání od legendárního titulu ověnčeného skvělými recenzemi a stejně tak skvělou pověstí. Za sebe můžu říct, že i takový kousek jako Svět patří nám, po kterém v globálním měřítku neštěkne ani pes, jsem si užil výrazně víc. Jakkoliv se v Diktátorovi objeví i skvělé scény, jako celek pro mě ten film zkrátka nefunguje. O poznání přesvědčivější než židovský holič je Chaplin v roli diktátora, evidentně toho hodně odkoukal z nacistických týdeníků, a Hitlerova patetická sebestřednost je pro satiru víc než vhodná. Celkový dojem: 45 %. (20.03.2015)

Až na pár drobností naprostá paráda, která nijak nezestárla a dokazuje, jakým byl Charles Chaplin nejen na svou dobu moderním filmařem a hlavně myslitelem. "Diktátorův" závěrečný projev ukazuje Chaplinovu životní filosofii a empatii pro všechny lidi bez rozdílu názorů, náboženství, barvy pleti a dalších odlišností; dnešními slovy řečeno Chaplin byl rozený "sluníčkář", což je dnes velice módní slovo, jenž používá kdejaký fanda diktátorských manýrů. Diktátor právem patří ke světovému kulturnímu dědictví a to, že stále vyvolává nemálo kontroverzí, potvrzuje význam své existence i pro 21. století. (03.01.2016)

Skutocne by som chcel vidiet, ako sa tvaril samotny Hitler pri sledovani tohto filmu. Chaplin je ako vzdy perfektny a na niektorych scenach som sa s chutou zasmial. Ten tanec s globusom nemal chybu, ale zasmial som sa aj na holeni zakaznika v kadernictve do rytmu znamej madarskej klasiky Madarskeho tanca od Brahmsa, v tomto je Chaplin proste talent. Film trva dve hodiny a preto sa tam najde aj nejake to hluche miesto, ale bavil som sa inac cely film. Diktator mal v tom roku sice 5 nominacii na Oscara vratane najlepsieho filmu roka, herca v hlavnej ulohe Chaplina alebo vo vedlajsej ulohe Jack Oakie, ale nedostal ani jedneho a vtedy bol Chaplin dost sklamany. Oscara si za hlavnu ulohu prevzal James Stewart za romanticku komediu PRIBEH Z FILADELFIE (1940), v kategorii vedlajsej ulohy Walter Brennan za western CLOVEK ZE ZAPADU (1940) a najlepsim filmom z desiatich nominacii sa stal thriller od Alfreda Hitchcocka MRTVA A ZIVA / REBECCA (1940). V tom obdobi to boli prve Oscary, kde boli vysledky po prvykrat utajene... 15.01.2010 ______ Charles Chaplin - (Hynkel - Tománsky diktátor / Židovský kaderník) +++ Jack Oakie - (Napaloni - Baktérijský diktátor) +++ Reginald Gardiner - (Schultz) +++ Henry Daniell - (Garbitsch) +++ Billy Gilbert - (Herring) +++ Grace Hayle - (Madam Napaloni) +++ Paulette Goddard - (Hannah) +++ Produkcia: Charles Chaplin, Carter DeHaven +++ Hudba: Charles Chaplin, Meredith Willson +++ (15.01.2010)

Tento film je úžasný. Natočit něco takového v té době chtělo asi nekončící odvahu. Film je jako by slepen ze dvou částí. V jedné části představuje Chaplin Hitlera, kterého naprosto perfektním způsobem paroduje. V životě jsem neviděl lepší parodování. V druhé části hraje Chaplin židovského holiče. Tato část už tak skvělá jako ta hitlerovská není. Skoro celá se nese v duchu takové hodně povedenější grotesky. Filmu se často vytýká, že nepatří k těm nejvtipnějším z dílny Chaplina. Já za sebe mohu říct, že takhle jsem se už delší dobu nezasmál. Humor však není zdaleka jediná věc doprovázející film. Ano, mám teď na mysli Chaplinův závěrečný proslov ke všem divákům, který je stále aktuální. Plný počet nedávám jen a pouze proto, že bych ve filmu uvítal méně výstupů židovského holiče, protože bohužel ne všechny jsou dobré. (22.04.2012)