Zlaté opojenie

Perfektne gradujúci príbeh, navyše veľké peripetie strieda svojský záver, kde síce dochádza k šoku zo stretnutia, no ďalšiu časť s bohatstvom už nerozoberajú. Film založený na náhodách a absurdnostiach, predvídateľný a so šťastným koncom, no veľmi zábavný a o to tu išlo, navyše je to akoby ozaj ešte raná kinematografia. Chaplin ako sliepka, do toho krásny romantický príbeh, síce miestami kruté, no zároveň neidealizujúce danú dobu. Moderná doba, Svetlá veľkomesta, Cirkus, Zlaté opojenie, to sú diela, za ktoré som okrem iného ako jeho príhovor v diele Diktátor Chaplinovi veľmi vďačný. A pre experimentátorov, topánky vy radšej nejedzte! (02.04.2014)

Hodnotenie Chaplinových diel závisí od toho, či ich považujete buďto za grotesky, alebo viac za sociálne komentáre doby v žánrovom komediálnom balení. Opojenie nie je žiadna extra vtipná gagová záležitosť, podstatnejší je v nej dej, ktorý je občas prekvapivo drsný, dokonca sme svedkami vraždy. Od niektorých scénok som očakával lepšie vypointovanie, niektoré, ako napríklad tanečné číslo s pečivom, patria ku klenotom svetovej kinematografie. U mňa o stupienok nižšie ako Svetlá veľkomesta. 70%. (13.10.2012)

Jeden z nejlépe natočených Chaplinových filmů. Děj je jasná tragikomedie, nezapomenutelné scénky s kuřetem, padajicí chatou a kalhoty. [8/10] (Charles Chaplin) (Němý, čb. /// Produkce: Charles Chaplin /// Scénář: Charles Chaplin /// Kamera: Roland Totheroh /// Hudba: Max Terr (verze z roku 1942)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (18.02.2010)

Tématicky ne tak důležité jako Diktátor, příběhově ne tak zábavné a ztřeštěné jako Moderní doba, ale přesto naprosto kouzelné a svým způsobem jedinečné dílko. Živelnost a promyšlenost jednotlivých scén opět bere dech, akční vsuvka s balancováním na kraji útesu je dnes legendární jako Charlie sám a hlavní myšlenka, tedy odradit zlatokopy od pobytu v nehostinné zemi nikoho, kde vám k obědu brzy zbude jen vlastní bota, se také určitě cení. Ale Chaplinův vrchol je přeci jenom jinde.. 80% (17.03.2014)

Our Little Fellow tentokrát na Aljašce. Nyní za vydatného nového Chaplinova komentáře, jeho hudby a s příměsí původní režie a hereckého výkonu. Určitě nemám pocit, že by šlo o film mého života, je to příjemné, hravé, člověk má radost z kontextu slavných scén snědení boty a reprízy tanečku s houskami, ale to je asi tak všechno. Jen jsem cele dojmuta z toho plácání za to, jak Chaplin své filmy dokončil a dopiloval k dokonalosti, přesto pokud se o něco podobného pokusil kdokoli například v českém prostředí, byl označen za alibistu a neumětela, který to ve své době nezvládl. To jsou ty paradoxy. (17.05.2012)