Xtro

Film bych rozdělil na dvě části... Na prvních 20 minut, které mají opravdu hodně dobrou atmosféru a končí scénou, která z filmu udělala kultovní kousek a zbytek, kdy se atmosféra zničeho nic vytratila a nahradila ji řada směšných scén s oživlými hračkami... To jsem si říkal, zda nesleduju úplně jiný film... Takže nebýt úvodní dvacetiminutovky, je pro mě osobně Xtro naprostá ztráta času... (02.06.2011)

Tak moc jsem se na první Xtro těšil, až jsem byl už v půlce filmu zklamán. Převážná část je totiž nudnou a ukecanou výplní jakéhosi příběhu, v němž si otec mimozemšťan přiletí pro svého syna pozemšťana. Přitom prvních 20 minut je naprosto excelentních a hýří opravdu strašidelnou atmosférou. Jenže potom, co žena porodí dospělého muže, se to začne utápět slovy, několika hnusnými záběry a pro mě naprosto nepochopitelnými prvky. Ano, mám na mysli oživlé hračky a hlavně toho klauna! Ten konec mi to jakžtakž ještě zpříjemnil scénou rozpadávajících se ufounů a jejich odletu, ale celkově je to pro mě hrozně zvláštní film s podivnou a na nervy lezoucí hudbou. (11.06.2010)

Prvá polhodina filmu bol vcelku mimoriadna a šokujúca, obsahovala výrazné klady hororov z 80. rokov. Úspešne sa podarilo vybudovať hrôzostrašnú atmosféru a vydesiť príchodom odporných mimozemských bytostí. Masky aj efekty pôsobili presvedčilo. Stupeň ohrozenia bol maximálny a napätie gradovalo až do ohavnej scény krvavého pôrodu dospelého muža, ktorej iba máločo (nielen v tej dobe) môže konkurovať. Xtro naviac ponúklo štedrú porciu erotiky v odvážnych detailoch. Po polhodinke nastal nečakaný zlom a zvyšok filmu bol len recykláciou a opakovaním už zobrazeného. Akoby si tvorcovia filmu vystrielali všetky náboje už na začiatku a došiel im dych. (06.03.2011)

Komentář obsahuje SPOILERY: Naprosto ujetá záležitost, která zřejmě Davenporta napadla v pořádném rauši a kterou spíchl dřív než stačil vystřízlivět. Blízké setkání čtvrtého druhu je záhy vystřídáno bizárním pátým druhem, kdo by nevěděl, jedná se o sex s mimozemšťanem, zde konkrétně o orální spojený s oplozením. Následuje porodnická vsuvka a otázka k zamyšlení, zda by rození dospělých jedinců lidského rodu nebylo evolučně i ekonomicky výhodnější. A poté tipuji vrchol drogového opojení, seznámíme se s oživlými hračkami, pumou neznámého původu, nakaženým dítětem, které sáním boku své chůvy do této naklade svá vejce, kteroužto schopnost mu zase sáním ramene předal jeho biologický otec toho času mimozemšťan. Na závěr otec seřve svého soka v lásce k smrti, promění se společně se synem ve zrůdu a v záblesku trojúhelníkového oka ( to nebude náhoda) odlétají vstříc dalším planetám. Na zemi zanechávají hned dvakrát traumatizovanou matku, poprvé z nevydařené soulože s již měnícím se (mokvajícím) partnerem a hned poté přichází o syna, manžela i milence. Zdrcena odchází domů, kde objeví pumu a mimozemská vejce. Stmívačka a křik. Možná puma, možná vejce, kdo ví... (30.12.2014)

Veľmi nápaditý sci-fi a tak trochu iný pohľad na námet mimozemského únosu. Jeho chybou však je, že je pomalý. Väčšina desivosti a tajuplnosti je nabúchaná v úvodnej časti filmu, od únosu až po slávny ´´pôrod´´. Aj napriek podobne skvelému záveru ( rovnako podarený je aj alternatívny koniec filmu ) to však na vyššie hodnotenie nieje. Aj napriek tomu je to kultový snímok a pre fanúšikov povinnosť. (13.02.2011)