Purpurový vrch

Gotický horor, naivní romance a pohádka v jednom, kde herci citují Janu Eyrovou a hrají své party, jakoby byly vystřižené ze Shakespearovského dramatu, ale pořád tomu chybí nějaká ta hořkost nebo naopak sladkost, která by dokázala probrat otupělé smysly a posunula by tuhle lacinou podívanou na nezapomenutelný zážitek. Guillermo del Toro hraje hned od začátku s otevřenými kartami, zbývá mu tak pouze vizuální stránka, s kterou může překvapovat a už i ta začíná místy působit lehce vyčerpaným dojmem, i přesto však Purpurový vrch nelze úplně odstřelit. (16.10.2015)

Nejsem z těch, kdo z principu drží špatným postavám. Naopak mám rád hrdiny nikoli nezbytně dokonalé, leč čestné, odvážné a rozvážné, kteří dokáží překonávat svůj strach. Tak proč jsem tady fandil hlavní záporné postavě? Nejspíš proto, že všichni ostatní se chovají jako pitomci a hlavní hrdinka, která má být moderní a vůbec, je jen karikaturou na veškerou nezávislost a snahu o to být osobností sama o sobě. Je nevděčná, blbá jak necky a o nějaké hloubce charakteru si může nechat jen zdát. Právě ve scéně, kdy její soupeřka pálí její rukopis se slovy "a to chtěla být spisovatelkou" (nebo nějak podobně), jsem k záporačce pocítil ne snad sympatie, ale aspoň pochopení, protože to byla postava s nějakou věrohodnou a pochopitelnou motivací. Nad Hiddlestonem možná jeho fanynkám vlhne čelo, ale ve filmu je to naprosto nezajímavý sebelítostivý slaboch, který nakonec ty špatné věci musí nechat na jiných. Ostatně o muže tu nejde, kladný doktor je ve filmu do počtu coby klasický zástupce postavy "ukážeme, že sice ne všichni muži jsou chlípní hnusníci, ale zároveň nesmíme ani v nejmenším naznačit, že by snad ženy byť i v největších sračkách (zaviněných vlastní blbostí) potřebovaly jejich pomoc." I finále filmu má nádech Mortal Combat: The Bitches Edition, a pokud se ptáte cože, pak sekáčky a nože. Nemám to sice podchyceno statisticky, ale myslím, že dvě hvězdy dávám vůbec nejméně často. Vetšinou totiž buď na filmu najdu alespoň něco kvalitního a pak dám aspoň tři, anebo ho házím rovnou do odpadu. Dvě jsou vyhrazené pro věci, které mají jistý potenciál, nejsou to žumpy a alespoň jedna jejich složka je kvalitní a vyčnívá nad zbytek. Což je dost zřídkavý případ. Crimson Peak je příkladem právě takového filmu a tím zástupcem kvality je pochopitelně výtvarná stránka. Když si odmyslím hloupost jednání všech na plátně, kouká se na to velmi pěkně. Jen by si del Toro vizionář zasloužil podstatně lepšího del Tora scénáristu. P. S. Veškerý nadřirozený element je pro děj filmu naprosto zbytečný, jen se del Torovi evidentně zdálo, že obrázky s duchy budou lépe vypadat. (16.10.2015)

Gotická romanca, z ktorej doslova srší autorská iskra. Vizuálny mág Guillermo del Toro mi tentoraz viac než ulahodil. Morbídne romantická poetika filmových obrázkov a lá Tim Burton ma totiž nikdy neprestane okúzľovať. Som rada, že aj v dnešnej dobe majú režiséri potrebný cit pre výpravné dobové horory, z ktorých na vás dýcha nenapodobiteľná atmosféra viktoriánskej éry. Keby del Toro ešte viac zapracoval na scenári, postavy a vzťahy medzi nimi psychologicky vycibril, neváhala by som nad plným hodnotením. Del Toro povýšil vizuálne majstrovstvo nad scenár, čo sa mu však ťažko vyčíta, keďže rozprávkovo-magický, úžasne temný zámok s poletujúcim lístím či celková štylizácia a dekorácia scén ma maximálne ohromili. Rovnako aj perfektné herecké výkony úzkostlivého Toma Hiddlestona a démonickej Jessicy Chastain. Prosím si viac takýchto hororov :) (11.11.2015)

Guillermo del Toro umí navodit atmosféru a umí vytvořit nádherné kulisy. Ty se mu v žádném jeho filmu nedají upřít. Proces vyprávění je ale občas problém, který z jeho filmů dokonalé zážitky neudělá. Prvních 50 minut jsem totiž myslel, že umřu tou nejhorší možnou filmovou nudou. Až v momentě, kdy se Mia dozvěděla, že se nachází na Purpurovém vrchu to začalo mít grády. Kór, když se k tomu všemu začala projevovat atmosféra samotného domu. Opravdu se přiznám, že dlouho se mi nestalo, abych zažil dvě naprosto rozdílné filmové části. Zatímco první část filmu je strašná nuda, tak druhá je to, kvůli čemu stojí za to tento film vidět. (04.11.2016)

Celou dobu jsem čekal na nějaké brilantní osvětlení, proč si del Toro z tuny projektů vybral zrovna tenhle. A bohužel nepřišlo. Purpurový vrch v jádru není vůbec špatný film - všechno tu vypadá nádherně a všichni hrají do puntíku to, co se od nich čeká. To ale zároveň znamená, že příběh svátečního hororového diváka jako jsem já (natož pravověrné fanoušky) vůbec v ničem nepřekvapí. Všechno se tu děje přesně podle zajeté šablony a vždycky dlouho dopředu víte, co se zhruba stane a jaká odhalení se chystají. Vyhlížení strhující nadstavby je tak bolestivě marné, a pokud nepřistoupíte na to, že si del Toro točí zcela klasickou duchařinu hlavně pro sebe, budete se v kině docela ošívat. Jak říkám, Purpurový vrch je přesně tou vypulírovanou žánrovkou, kterou očividně být měl. Jako by del Toro remakeoval svůj nejoblíbenější film z padesátých let a vůbec nic na něm nezměnil. Já jsem ale naivně čekal, že se pokusí jít o krok dál, takže jsem byl spíš trochu zklamaný než spokojený. Někdy se holt vyplácí držet očekávání na uzdě. Aspoň tak člověk nehledá něco, co zřejmě nikdy nebylo na meníčku. (6/10) (13.10.2015)