Back to Black

Back to Black. Marisa Abela zvládla rolu Amy Winehouse celkom slušne, obdivujem hlavne to, že dokázala zaspievať väčšinu pesničiek sama. Potešilo ma aj obsadenie Lesley Manville. Páčila sa mi hudobná stránka filmu, vychutnávala som si najmä pesničky. Čo sa týka samotného spracovania, budem trošku kritickejšia. Back to Black sa žiaľ nemôže pochváliť nejakou bohatejšou výpravou, chýbali mi napríklad zábery z koncertov. Vcelku sa viac podobá na TV film ako na kino film, ale návštevu kina neľutujem. Vychutnala som si aj film, predovšetkým jeho hudobnú stránku, a tiež to, že som prvýkrát v živote sedela v D-Boxe :). Nedá mi to, aby som neporovnala Back to Black s minuloročným snímkom Sofie Coppola Priscilla, ktorý ma upútal oveľa viac a takisto dokázal zapôsobiť na divákov emotívnejšie. Možno keby aj tento film dostala do rúk Coppola alebo iný režisér či režisérka, vyzeralo by to celé lepšie. Takto je to len priemerný biopic s fajn hudbou, za pozretie stojí, ale nemusí to byť nevyhnutne kino. 65% [Cineplex Mannheim, OV, Deň matiek 12.05.2024]. (16.05.2024)

Nevím, jaká byla Amy doopravdy a jak moc je film založený na pravdě. Na mě každopádně ve filmu působila jako již od puberty těžce labilní alkoholička, která se hroutila a sklouzávala k chlastu pokaždé, když nešly věci podle ní, a nebýt velkého talentu, neštěkne po ní pes. Blake na mě působil jako ten, kdo měl z těch dvou aspoň trochu rozumu a snažil se opakovaně vycouvat ze vztahu, který byl silně toxický, pro dobro obou. Ať to bylo doopravdy jakkoli, film je velmi dobře natočen, písničky od Amy mu hutně pomáhají s atmosférou a plynulým dějem a celé dvě hodiny utečou, jako těch pět minut, kdy by měl divák zapomenout na svý vlastní trable a soustředit se jen na to, co mu Back to Black nabízí. Výborně obsazená ústřední dvojice odvedla skvělé výkony. Marisa určitě neřekla poslední slovo a vyloženě mě těší, kam se Jack od dob Skins v hereckém světě vypracoval. 70% (19.05.2024)

Tatínek na dceři vydělává dál a ani se vůbec nestydí. Je to člověk, který ji kvůli penězům dohnal k smrti a teď o ní nechal natočit film, ve kterém je vykreslený jako světec. To je prostě na poblití a tvůrci by se měli stydět, že takhle její památku pošlapali. Tohle není příběh Amy Winehouse, ale očista jejího otce. (28.05.2024)

Amy Winehouse byla a bude největší a nejlepší zpěvačkou 21. století! Za tímhle si stojím. Její kariéru zničily nejméně čtyři věci - alkohol, kokot Blake, drogy a kariéra. Zemřela, když jí bylo 27 let. Svět tehdy přišel o jeden z největších hlasů.Nyní k Back to Black. Pro ty, co viděli úžasný dokument Amy (já jsem jedním z těch, kteří tento film viděli; úplně mě zlomil…), tak je asi tento film ničím nepřekvapí, ale i přesto mě velmi potěšil.Mám radost, že jsem po delší době viděl Eddieho Marsana a Lesley Manville - byli skvělí! Skvělá ale také byla - pro mě neznámá herečka - Marisa Abela, která napodobila Amy úplně bravurně (včetně její nezaměnitelné komunikace). Nutno zmínit i O'Connella, tomu role sedla skvěle. Herecky perfektní.Filmově to bylo také moc povedené. Výborná kamera. Dobře fungující střih (dobrá, závěrečný záběr před titulky - ten s ptáčkem - byl možná trochu matoucí), skvělý make-up a kostýmy. Ano, možná i souhlasím, že výprava nebyla tak monumentální, jak by si někteří představovali (spoustu koncertů), ale proč?! Mně se ta civilnost naopak velmi líbila! Kromě (nepočítám nyní Amyny písně) těchto zmíněných věcí je skvělý i výběr hudby. Závěrečná songa od Nicka Cava byla vskutku nádherná. Ano, asi to není nijak překvapující film o nějaké celebritě. On ani nemá být, ale když jej srovnám s letošním filmem o nejznámějším rastafarianovi na světě, dopadl mnohem lépe! Díky své civilnosti je skvělou sondou do duše křehké a smutné duše úžasné Amy Winehouse. Hlavně je oslavou její skvělé hudby a toho, co tu zanechala. Velké překvapení, protože jsem od filmu nic nečekal! (16.05.2024)

Poslední roky jsme se dočkali docela dost životopisných filmů o hudebních umělcích. Začalo to skupinou Queen a Bohemian Rhapsody, pak Rocketman o Eltonu Johnovi, Elvis, Bob Marley a teď o Amy Winehouse. V tomhle filmu najdete přesně to, co byste čekali. Mapuje krásně život této talentované zpěvačky od začátcích v baru až po její závislosti a následnou smrt. O Amy Winehouse jsme měli možnost vidět už dokument z roku 2015, který si dokonce odnesl Oskara. Ten byl více komplexní a Amy ztvárňoval složitěji. Naopak tady je ztvárněna mnohem jednodušeji. Je to dívka, která miluje svou rodinu, má ráda jazz a má krásný hlas a je zamilovaná do angličana Blaka. Díky němu následně vstoupí do těžké závislosti na drogách a do následných depresí. Roli Amy se tentokrát zhostila Marisa Abela. Ta se toho podle mě zhostila docela dobře. Fyzicky jí je dost podobná a charismatem a povahou vcelku taky. Snímek často jde s věcmi na rovinu, narozdíl od Bohemian Rhapsody, kde bylo pár věcí jen naznačeno. Zpěvaččina láska k alkoholu tu je od prvního momentu a sklon k drogám tu k závěru jenom přituhuje. Ve filmu samozřejmě taky zazní ty největší hity a to v podání hlavní herečky. I to zvládla docela dobře a písničky působí realisticky. Bohužel velkým mínusem je, že film ve mě nezanechal absolutně žádné pocity, takže si na něj asi za týden nevzpomenu, narozdíl právě třeba od již zmíněného Bohemian Rhapsody. Proto koho zajímá zpěvaččin život, tak ať se klidně na film podívá, ale ať nečeká nejlepší životopisný film za poslední dobu. 6/10 (29.05.2024)