Svetlá veľkomesta

Přepsáno v listopadu 2019. Film Světla velkoměsta je velkolepé představení energií nabitého cirkusového klauna. Charlie Chaplin se tvrdošíjně postavil nástupu mluveného filmu usilovnou prací, zdokonalil a s důmyslnou pečlivostí pozměnil svá vlastní dřívější estrádní vystoupení i melodramatické toky pro záchvěvy emocí, aby sám sobě dokázal, že je stále schopen dosáhnout filmového úspěchu s pantomimickou zběsilostí cirkusového klauna. A Charlie Chaplin sklidil zasloužený potlesk. Cirkusový klaun je stále sarkasticky kousavý, přesto sociální kontrasty slouží především k efektnímu nasvícení jevištního parketu a k citovému zdůraznění shledání pro úplný závěr doznění. Cirkusový klaun je v dobré fyzické kondici, předkládá rozpustilost ve složených obrazcích dokonalé koordinace a taneční choreografie čar pohybů. Ta artistická zvukomalebnost našla estetický soulad řádu, vynalézavost s přizpůsobivostí jsou vhodnými společníky k dosažení stavu upřímné radosti ze života. Cirkusový klaun se vyznává z přebytku něhy a rozdává rozkvetlé košíky z lásky. Středem rozvášněně žádostivých hrátek je Charlie, toulající se nerozvážně v životních touhách. Je nuzným básníkem na bujarých hostinách smetánky, je i nestandardním manuálním pracovníkem, je soucitným dobrodincem, je ušlechtilým ochráncem a rozněžnělým romantikem. Cirkusový klaun se odrazil ke svému životnímu výkonu a v soustředěném transu předvádí dokonalé tvary piruet a poetické zákruty pocitů. Důležitou postavou je mladá květinářka (zajímavá Virginia Cherrill), slepá dívka s křehkým úsměvem čisté nevinnosti. Romantické vzplanutí ctí povznášející romantické ideály a nevznáší žádné osobní nároky. Radost ze života je odzbrojující. Významně kontrastní postavou je bohatec (zajímavý Harry Myers), čerstvě opuštěný nevěrnou manželkou. Alkoholické zatmění mysli je bezstarostně otevřené a vděčné svému zachránci života, leč střízlivost si potrpí na důstojné ceremoniály a třídní realitu. Z dalších rolí: stará a dobrotivá babička slepé dívky (Florence Lee), spolehlivý sluha bohatého pána James (Al Ernest Garcia), Charlieho urputný protivník za boxerskou slávou (Hank Mann), ctihodně důstojný starosta města v řečnickém projevu (Henry Bergman), párek loupeživých zlodějů (Joe Van Meter a Albert Austin, též v roli metaře a Charlieho spolupracovníka), chviličku vítězství užívající si boxer (Tony Stabenau), neúčinně pověrčivý černošský rohovník (Victor Alexander), s Charliem nespokojený vedoucí metařů (James Donnelly). původní Charlieho soupeř za boxerskou odměnou (Eddie McAuliffe), či trpělivý rozhodčí boxerského zápasu (Eddie Baker). Světla velkoměsta jsou k dokonalosti dovedným estrádním výstupem cirkusového klauna v choreografické souhře pohybu, v neutuchající touze po životě a také v něžnosti překypující melancholické poezii života. Obdivuhodný filmový výtvor v klaunské neposednosti snění! (30.07.2010)

City Lights je snímek natočený na truc zvukovému filmu, jemuž Charlie Chaplin nedával velkou budoucnost. Zmýlil se a buďme za to rádi. Přesto nám však němá éra zanechala řadu skvostných děl. Světla velkoměsta jsou hodně dobrá chaplinovka, kultovní záležitost, která kdyby měla o 10-15 minut méně, bylo by to u mě na 5*. Takto se tu občas objevují nudnější pasáže, ovšem svým námětem, svoji myšlenkou, je tento Chaplinův snímek stojící na pomezí grotesky a romantického dramatu vynikající a místy má tendenci být emotivní. Tak jako vždy, tak i zde Charlie předvádí perfektní herecký výkon za tónů parádní hudby, scény jsou nápadité a často komické, jak jsme u grotesek z tohoto období zvyklí. (25.01.2015)

Proč tyhle klasiky za mého mlada nepouštěli celé a místo toho z nich vykuchávali veselé scénky do Komika a jeho světa, je mi zpětně záhadou. Vždyť naivně prvoplánové kritiky ošklivých kapitalistů je tam až nad hlavu! Zasmál jsem se (asi čtyřikrát), i oči mi zvlhly (na konci). Mezitím jsem měl na tváři přiblblý spokojený úsměv z čiré rozkoše nad tím, jak ten mrňous dokázal dotáhnout žánr k dokonalosti. (31.05.2010)

První setkání s klasickým Chaplinovým humorem. Z dnešního hlediska je vesměs překonán, hlavně proto, že tehdy humor rovnal se jakémusi grotesknímu pitvoření. Ale i přesto (nebo právě proto) v tomhle tkví to kouzlo komedií němé éry. Bavil jsem se po celou dobu snímku, i když ta komika může být dnešnímu člověku cizí (záchvaty smíchu až na jeden případ nevyvolává, ale vzhledem k mým obavám velké překvapení) - ale nacházím zde i přes ono trdélkování pár opravdu chytrých vtipů. Nejlepší jsou dle mě krom té profláknuté při zápase v boxu scény se sochou v úvodu a pak ta po pracovní šichtě - umývání máslem a k jídlu chleba s mýdlem. Překvapilo mě, že na němý film je tu poměrně málo přehrávání - s výjimkou Chaplina prakticky žádné. (18.05.2009)

Prý opomíjený film Charlese Chaplina. Nevím, ale když se řekne Chaplin, automaticky mi naskočí právě tento film. Konečně jsem měla možnost Světla velkoměsta vidět a musím říct, že se mi moc líbil. Možná to bylo i tím, že jsem v rámci němých filmů viděla poslední dobou samá dramata a opravdu jsem měla chuť na něco lehčího. Každopádně film je dost kvalitní. Ale to, že se v něm objevuje spousta vtipných gagů a některé scénky vás nutí k výbuchu smíchu, neznamená, že ve výsledku je i samotný film nějak výrazně veselý... Chaplin je klasa a těším se na jeho další filmy. (15.06.2013)