Réžia:
Charlie ChaplinScenár:
Charlie ChaplinKamera:
Roland TotherohHudba:
Charlie ChaplinHrajú:
Charlie Chaplin, Merna Kennedy, Henry Bergman, Albert Austin, Stanley Blystone, Heinie Conklin, Hugh Saxon, George Davis, Tiny Sandford, Jack P. Pierce (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Zbesilá nahánačka s policajtami zavedie tuláka Charlieho (Charlie Chaplin) do cirkusového šapitó zrovna počas predstavenia. Jeho nápaditý útek má u nič netušiacich divákov taký úspech, že si Charlie vyslúži okamžité angažmá. Jeho cirkusová kariéra sa ale zďaleka nevyvíja podľa predstáv prísneho principála. Všetko navyše skomplikuje Charlieho citové vzplanutie ku akrobatke Merne. Boj o svoje miesto na svete, v cirkuse a v srdci milovanej ženy ale tulák nikdy nevzdá! Nadčasová groteska Cirkus se radí medzi najúspešnejšie filmy nemej éry a klenoty kinematografie. (ASFK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (106)
Dost možná nejvtipnější Chaplinův film. Prostředí cirkusu je pro grotesku jak dělané, nabízí množství gagů a možnost se pořádně vyřádit. Za zmínku stojí i hudební doprovod, který (jak bývá u Charlieho neměnným pravidlem) výrazně přispívá k navození té správné nálady. Snímek sice do Chaplinovy filmografie nepřináší nic nového, ale měřítka žánru splňuje na výbornou. 9/10 ()
Krása. Chaplin prostě ví která bije, chápe jak funguje lidské (a asi i to zvířecí) srdce a bez toho aby zbytečně tlačil na pilu, jemně, pomocí úsměvu a nesobeckých gest setřásá ze svého diváka brnění cynismu aby jej pak jako šaman stříbrného plátna mohl léčit od všech těch parazitů pesimismu a bujení úzkostí... Navíc(jako bonus) zde je -asi více než jindy- zjevné to jeho (do očí bijící) mistrovství v práci s tělem. Perfektní kontrola každého pohybu, s naprostou suverenitou a lehkostí podané i složité choreografie a evidentní jistota ve vědomí toho jak bude každá jednotlivá, scéna, póza či gesto vypadat ve výsledku na plátně. Bezkonkurenční. ()
Dokonalost Charlese Chaplina nebude snad již nikdy dorovnána. Ano, jde o fyzický humor, neboť nebyl zvukový film. Ale zároveň humor nepokleslý, maximálně těžící vtip z jednotlivých scén, rekvizit a situací. Ohebnost a schopnost pantomimy a řečí pohybů Charlese Chaplina je skoro až neuvěřitelná. Ano, někdo může namítat, že toto herectví je dnes už zastaralé. Nesouhlasím s tím. Podle mého je Chaplin a jeho vtip nadčasový. Právě pro svou nevulgárnost a hlavně nenucenost. Vtip není před příběhem, ale naopak samotný příběh, který kolikrát má i nevtipné momenty, dokresluje. Chaplinovka je jako život. Víme, že je složitý, těžký a kolikrát se nám v něm chce brečet nebo zuřit. Ale jakmile do těchto situací přijde humor, je rázem realita světa o něco přijatelnějším místem, než bez něj. A za to pane Chapline děkuji. Vaše filmy mi ukazují přívětivou tvář každodenních těžkostí. Cirkus je toho důkazem. 90% ()
"Je senzační, ale neví o tom." Nemotorný rekvizitář byl nevědomky vynikající při útěcích před poníkem, při machrování ve lví kleci, při šviháckém přitahování hůlkou, při skládání sebe sama do sudu a zejména při skvělém provazochodeckém čísle. Já jsem se u toho pobavil velmi dobře a taky mi celkem spadla brada z triku, ve kterém z Tuláka vylezlo jeho druhé já a nakoplo soka v lásce do zadnice. To bylo velmi povedené. Němé filmy v takto svižném rytmu mne zkrátka baví. ()
Ten krvelačný poník mě naprosto odzbrojil. Nebo opice, které se pokoušejí ukousnout Charlieho nos. Chaplin byl génius, který zvládl prakticky vše od hudby (v úvodní písni dokonce zpívá!) a vkusného scénáře, přes opět výtečně zahranou hlavní roli až po produkci a excelentní režii. I po více než osmdesáti letech od natočení se u toho válíme smíchy. ()
Galéria (34)
Zaujímavosti (12)
- Filmové studio Charlieho Chaplina během natáčení vyhořelo. To, ve spojení s osobními rozpory, vedlo u Chaplina k nervovému zhroucení. (Kulmon)
- Kvůli své roli se Charlie Chaplin naučil chodit na laně jako profesionální provazochodec. (everlong)
- 28. 9. 1926 pohltil Chaplinové štúdio požiar a zničil scénu a kulisy cirkusu. Charlie Chaplin nemohol pokračovať v natáčaní cirkusových scén a tak začal pracovať na novej scéne, v ktorej tulák pozve Mernu (Merna Kennedy) do reštaurácie. Trvá iba 10 minút a natáčal ju takmer šesť týždňov. Mala byť umiestnená pred scénou, v ktorej tulák spolu s dotieravými opicami chodí po lane. Nakoniec sa Chaplin rozhodol ju do filmu nezaradiť. (Diazbros)
Reklama